Ponava (Zmizelé řeky) v Redutě
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekEnsemble Opera Diversa připravuje dvě nová uvedení přepracované verze celovečerní opery PONAVA (ZMIZELÉ ŘEKY). Jedno představení se uskuteční 5. února 2015 v brněnské Redutě, v partnerské spolu-práci s Národním divadlem Brno, a druhé proběhne 7. února v pražském Divadle Komedie, tentokrát v rámci Festivalu hudebního divadla OPERA 2015.
Premiérové uvedení této komorní opery v prosinci 2013 se setkalo s vřelou reakcí publika i s kladným přijetím kritiků. Ponava je v pořadí čtvrtou celovečerní operou Ensemblu Opera Diversa a vůbec první, která vznikla ve spolupráci s Národním divadlem Brno přímo pro prostor Divadla Reduta.
Nová opera z „diversní“ dílny tentokrát otevírá vážnější témata, jako je například zamlčovaná minulost nebo kolektivní vina. V Ponavě se nicméně neobjevují žádné konkrétní události, jako jsou likvidace různých etnických menšin nebo poválečný odsun německého obyvatelstva. Ponava je příběhem mýtickým, mnohovrstevnatým podobenstvím, v němž vystupují symbolické postavy. Hraje se o mechanismech moci a manipulaci, ale také v osobní rovině – o rozhraní mezi vědomím a nevědomím, rozumem a šílenstvím, světlem a tmou, povrchem a hlubinou.
Název Ponava odkazuje k Brnu a říčce Ponávce tekoucí jeho podzemím, k jedné z mnoha zmizelých řek – těch, které protékají městem a překážejí. Takové jsou v Londýně, v Paříži, v Miláně, v Moskvě, v Praze nebo v Torontu. Libretistu Pavla Drábka inspirovalo podle jeho slov především uvědomění, jak si vytváříme, přizpůsobujeme a ochočujeme historii. Svou roli ale sehrála i jeho celoživotní fascinace řekami.
Zajímavostí také je, že inscenace vznikla poprvé přímo pro divadelní sál Reduty a režisér Tomáš Studený se scénografkou Sylvou Markovou toho plně využili. Scénografie staví na světle a projekci do mlhy, čímž se daří vytvářet sugestivní prostor pro pohybový a emotivní projev zpívajících herců. Hra se dotýká mnoha nepohodlných věcí a otázek ukrytých v podzemí, a stejně tak i v nás samotných. Po prvních uvedeních opery přikročil skladatel Ondřej Kyas ke změnám především v instrumentaci, která ve své nové podobě zazní v podání klavíru, baskytary, violoncella, flétny a tria saxofonů pod vedením dirigentky Gabriely Tardonové. V hlavních rolích vystoupí Lucie Kašpárková, Aleš Janiga a David Vonšík.
TIP!
Časopis 22 - rubriky
Články v rubrice - Zveme ...
Bubeníček International Ballet Gala
Významný sólista a choreograf Jiří Bubeníček pořádá v Praze slavnostní galavečer s názvem Bubeníček Internatio ...celý článek
Časopis 22 - sekce
DIVADLO
Proč bychom se netěšili na Smetanu na brněnském Biskupském dvoře
Plenérovou novinkou na Biskupském dvoře pro rok 2024 bude fraška se zpěvy následovaná operou Proč bychom se ne celý článek
HUDBA
Hudební tipy 22. týden
Ikony Kamila Střihavky
Lucie Bílá hostem v hudebním cyklu věnovaném osobnostem české scény, které se nesmaz celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Věra Plívová-Šimková - 90 let
Věra Plívová-Šimková
Dokumentární portrét režisérky, která se nesmazatelně zapsala do dějin české kinematog celý článek