Hudební rozhledy – březen
autor: archiv
Hudební rozhledy přicházejí v březnu opět s novinkami a studiemi z hudebního světa – divadla, koncertů, festivalů i tance. Nelehký úkol, provedení Smetanovy Mé vlasti na Pražském jaru, letos připadl dirigentovi, houslistovi a skladateli, Ondřeji Kukalovi. Hrát na housle začínal, když mu bylo pět, Pražskou konzervatoř absolvoval Brahmsovým koncertem a Hudební fakultu pražské AMU již Houslovým koncertem, který si sám zkomponoval. Jako dirigent z rodu instrumentalistů působil u celé řady orchestrů – od těch studentských, přes poslání koncertního mistra v PKO až po Český komorní orchestr, Českou filharmonii, orchestr BBC či Filharmonii Hradec Králové, kde působí jako šéfdirigent. Zdálo by se, že mu v životě vše skvěle vychází, ale rány osudu přicházejí většinou nečekaně...
Roční projekt Mozart Praha 2006, pořádaný u příležitosti oslav 250. výročí narození W. A. Mozarta, zahájilo 2. ledna představení Dona Giovanniho v Národním divadle. Z celé řady koncertů a dalších akcí, které po něm následovaly, však patřila k těm nejvýznamnějším zejména dvě vystoupení České filharmonie pod taktovkou Manfreda Honecka: první (25. ledna), na kterém byl vedle Mozartovy Symfonie č. 41 C dur, K 551 „Jupiter“ představen projekt s názvem Requiem – W. A. Mozart a smrt hudbou a slovem, autorem jehož scénáře byl sám dirigent, a druhé (27. ledna), v rámci kterého zazněla předehra z opery Don Giovanni,
K 527, Symfonie č. 38 D dur „Pražská“ a Koncert A dur pro klarinet a orchestr, K 622.
V jediném večeru nazvaném Balet Gala se 2. února na scéně Národního divadla představili nejenom sólisté baletu Zlaté kapličky, ale také čeští tanečníci, kteří působí v předních zahraničních souborech. Přestože v jejich hierarchii stojí na příčkách nejvyšších, Gala večer je vlastně jedinou příležitostí, jak tyto umělce představit domácímu publiku. Letos jsme se tak např. setkali s první sólistkou English National Ballet v Londýně Dariou Klimentovou, prvním sólistou baletu Deutsche Oper am Rheim v Düsseldorfu Michalem Matysem, prvním sólistou Bayerisches Staatbalett München Lukášem Slavickým či sólisty düsseldorfského baletu Deutsche Oper am Rheim Andreou Kramešovou a Filipem Veverkou.
Období středověku nepatří právě mezi ty nejslavnější etapy dějin české hudby. Srovnáme-li domácí skladatelské úspěchy na poli jednohlasého liturgického zpěvu s produkcí okolních krajin, nezbývá totiž než konstatovat, že jsou alespoň ve starším období spíše skromné. Nicméně v pozdním středověku se české země přece jenom důstojně a s příkladnou horlivostí do skládání nových liturgických zpěvů zapojily. Až na výjimky jsou ale všechny tyto skladby díly neznámých tvůrců, z nichž mnozí – jako např. jeden z prvních českých autorů, jehož známe jménem, mnich Domaslav, strávili svůj život v některém z početných klášterů, představujících ve středověku vzácná zázemí vzdělanosti a kultury vysoké úrovně.
TIP!
Časopis 22 - rubriky
Časopis 22 - sekce
DIVADLO
OLDstars on the ROAD 2024
Studentská umělecká skupina OLDstars připravuje další ročník cestovního léta. Svůj čas mladí divadelníci poděl celý článek
HUDBA
Festival Praha žije hudbou opět zaplní ulice
Veřejná prostranství hlavního města opět po roce rozezní a roztančí festival Praha žije hudbou. Na více než dv celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Franz Kafka – 100 let
Franz Kafka – známý neznámý
Slavný spisovatel a jeho dílo mezi mýtem a skutečností. Nový dokumentární celý článek