zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Archa: Zde jsem člověkem

Zde jsem člověkem

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Ojedinělý mezižánrový projekt připravilo divadlo Archa. U jeho zrodu stála myšlenka Ondřeje Hraba zaangažovat britskou punkovou skupinu Tiger Lillies, která má Archu ráda a mnohokrát tu koncertovala. V divadelním projektu se ovšem objevuje poprvé.
Specielně pro tento projekt vznikla série písní (inspirovaných středověkým Rablaisovým románem Gargantua a Pantagruel), plných zručně řetězených slov odkazujících na nejrůznější lidské výměšky. Právě konfrontace těchto drsných (a drsně zpívaných) živočišných písní, připomínajících poetiku songů Toma Waitse, které uvádí skupina vystupující často s maskami prasečích rypáků, se světem „umělohmotných“ dokonalých lidí, je základem představení.

Hostující režisér Jiří Havelka v inscenaci ZDE JSEM ČLOVĚKEM/ Here I am Human spolupracoval se svým dvorním scénografem Dádou Němečkem. Ten vytvořil pozoruhodný zadní bílý projekt, z něhož se vyloupnou nejen oba figuranti (tanečník Jiří Bartovaec a herečka Zuzana Stavná), ale je doslova přeplněn přihrádkami, odkud moderátor a průvodce dějem Jiří Zeman Sönmez postupně vybírá jednotlivé artefakty, sloužící k dokonalé úpravě nedokonalostí člověka. Postupně jsme tak svědky toho, jak jsou postavy (připomínající biblickou dvojici Adama a Evy) vylepšovány až do úplné sterility. Úpěnlivá snaha nenechat žádnou z nedokonalostí lidské bytosti a jejích činností bez povšimnutí je doplněna pro mnohé až nechutnými, pro jiné velmi zábavnými písněmi trojice hudebníků (The Tiger Lillies, tedy Martyna Jacquese, Adriana Hugea a Adriana Stouta). Jejich texty se doslova bahní ve zvrácenostech a zdůrazňování různých projevů tělesnosti, které obvykle zůstávají skryty v nejintimnějším soukromí jedinců.
Výsledný tvar je tedy značně kontroverzní a každý z diváků jej přijme podle své nátury. To znamená - stejně legitimní je názor, že se jedná o jakousi kabaretní revue, která slouží jen jako oživení koncertu Tiger Lillies, a je pouhým pásmem a la these. Na druhé straně ovšem představení můžeme brát i jako pandán k barokní vizi kultu těla a ztvárnění marnosti lidského života (prach jsi a v prach se obrátíš). A nebo jako přípěvek do diskuse nad podivnými marketingovými metodami dnešní doby (heslo Zde jsem člověkem se objevuje v reklamní kampani řetězce drogérií DM), které zcela pomíjejí to, čím se lišíme od zvířat, a redukuje člověka na pouhý vnější obal bez duše.

5.10.2010 01:10:03 Jana Soprová | rubrika - Recenze