zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Csongor Kassai: Merlin je kouzelník, který je kouskem člověk.

Csongor Kassai

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Švandovo divadlo na Smíchově uvádí od poloviny října novou inscenaci – Tankreda Dorsta MERLIN: ZROZENÍ v nastudování režiséra a uměleckého šéfa Doda Gombára. Roli Merlina ztvárnil hostující Csongor Kassai.

  • Znal jsi Merlina už předtím, nebo jsi ho četl až poté, co ses dozvěděl, že jsi obsazen do této inscenace?
    Znal jsem příběh, ale nečetl jsem k němu nějakou literaturu; znal jsem ho jen z filmu a jako legendu, legendu o králi Artušovi, který byl spojován s kouzelníkem Merlinem. Ale tuto hru jsem nečetl.
  • A dojem z Dorsta?
    Když jsem si to poprvé přečetl, tak jsem se pozastavoval nad poznámkami, které autor napsal do závorek, co všechno se má zinscenovat… a pak to potvrdil Dodo slovy, že jdeme inscenovat nezinscenovatelný text. Tak jsem pochopil, že jsem se nemýlil. Je to opravdu literárně velmi silný text, jeho zobrazení by potřebovalo špičkovou filmovou techniku.


  • S Dodem Gombárem se znáte ze školy, předchozích prací… Bylo pro tebe rozhodující, že tě oslovuje právě on?
    Myslím, že bych to těžko mohl stavět takovýmto způsobem. Ani jsem neměl herecký sen, že si chci zahrát Merlina. I kdyby přišel s touto nabídkou jiný režisér, tak bych do toho šel, protože je to dost velká výzva. Tedy to nebylo na základě toho, že mě oslovil právě Dodo, ale že mě vůbec někdo oslovil.
  • Jak bys charakterizoval práci Doda? Není to řekněme „klasický činoherní přístup“…
    On má rád symbolismus… A ze začátku je to vždy chaos. On vše nejdřív postaví do prostoru v nějaké formě. Také jsem vždy zmatený, co tu vlastně děláme a proč. A až potom, když je to postavené a projíždíme jednotlivé kusy, tak dojde k vysvětlení z jeho strany, co by se mělo dít a proč, v jakém kontextu, kam vlastně směřujeme. A tak se k tomu pomaličku dostávám i já. Každý nový nápad mě vždy trošičku vykolejí, protože se hned ptám, co tady vlastně Merlin dělá a jakým způsobem, v jaké formě, kam to mám posouvat… a stačí možná další zkouška, nebo dva tři dny, abych si sám uvědomil, kam směřujeme. To je individuální – někdy k tomu člověk potřebuje týden, někdy měsíc, někdy stačí jedna myšlenka… a už je ta forma naplněná.
  • Není asi pro herce jednoduché hrát v takto stavěné inscenaci, navíc postavu, která taky není zrovna „reálná“…
    Já jsem u Doda hrál nadpřirozenou postavu už několikrát; například přepsal Shakespearovu Bouři (Ariel, Kaliban – všechno to jsou takové nadpřirozené, kouzelné postavy, zkrátka „nelidské“). Potom udělal na Nové scéně v Bratislavě Krále Davida, kde jsem hrál Uriáše, tedy mrtvého (vracel jsem se jako duch). Teď jsme nedávno zkoušeli Kudykam, kde je Kudykam rovněž nadpřirozená bytost… A Merlin je kouzelník, který je kouskem člověk. Takže to není dialog řekněme dvou čechovovských postav. Vlastně to chce nějakou stylizaci, takovéto režírování příběhů a postav si ji asi nutně vyžaduje. Jen ta stylizace musí být odůvodněná a vědět, kde má své hranice.
  • Které téma spojené s Merlinem je pro tebe podstatné? Celou hru prostupuje deziluze… Tedy třeba to?
    Deziluze ani ne. Spíš je v něm obrovský boj. Obrovský boj v tom, že je to syn ďábla, což předurčuje jeho myšlení, jeho konání, směřování k nějakému negativismu. Ale jak člověk (po matce) tomu vzdoruje, nechce tomu podlehnout. A tento boj je Merlin.
  • 25.10.2010 17:10:56 Redakce | rubrika - Rozhovory