zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Já, secese - Vítejte na digitální cestě

Já, secese

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Divadlo Hybernia uvádí další multimediální projekt producenta Michala DvořákaJÁ, SECESE. Po úspěchu VIVALDIANNO The Show nás tentokrát Dvořák spolu s autorem libreta Tomášem Belkem zvou na cestu světem obrazů Alfonse Muchy. Prostřednictvím brány času, která se otevírá v jednom z Muchových děl, se ocitáme ve světě jeho ikonických obrazů. Tento svět ale není jen statickou vzpomínkou na slavného secesního mistra. Jsme vtaženi do příběhu plného napětí, v němž se snoubí umění, komiksový styl, boj dobra a zla i síla lásky.

JÁ, SECESE je vizuální zážitek, jaký divadla nabízejí zřídka. Pro některé diváky možná bude náročné uchopit spojení takto inovativních prvků s klasickým uměním, ale pro ty, kdo se zajímají o moderní digitální umění, nabízí toto představení jedinečný zážitek. Autoři sáhli po digitálně rozpohybovaných dílech Alfonse Muchy z projektu iMucha, jehož sbírku založil bývalý tenisový šampion Ivan Lendl. Diváci jsou svědky toho, jak Muchovy plakáty ožívají, jak se postavy z jeho obrazů pohybují a promlouvají. Ve 3D projekci se před našimi zraky objevují scény ze Slovanské epopeje, které dotvářejí atmosféru historického velkofilmu.

Tento digitální svět není jen pasivní kulisou, ale hraje aktivní roli v ději. Projekt obohacuje o další rozměr příběh mladého komiksového kreslíře a studentky umění, kteří se stanou součástí děje. Proti nim stojí temný záporák Blackdust, kterého ztvárňuje Tomáš Smička. Se zlem vždy bojuje nějaký hrdina – a tím je Drawman, postava ztvárněná Karlem Jindrou. Celý příběh je vystavěn na napětí, akci a vizuálních efektech, které nenechají diváky vydechnout.
Zde se dostáváme k vizuálnímu propojení klasické a digitální tvorby, které je opravdu strhující. Show je explozí barev, laserů a pyrotechnických efektů. Tanečníci předvádějí akrobatická čísla, která jsou stejně ohromující jako hudební výkony špičkových instrumentalistů. Na scéně excelují houslistka Martina Bačová, kytarista David Pavlík, harmonikář Ondřej Zámečník, baskytarista Pavel Frýbert, perkusista Vlado Urlich a bubeník Daniel Med. Vystoupení doprovází vokální výkon Barbory Klepal Šampalíkové, která dodává písním z 20. let minulého století autentický šmrnc. Každý z nich se objeví v jiné části jeviště či divadla – na proscéniu nebo dokonce v lóži – vždy zalit magickým světlem.
Jejich sólové výkony tak získávají mimořádnou hloubku a energii, což platí i při jejich společných vystoupeních. Písničky různých žánrů, zejména z dvacátých let minulého století, děj neustále obohacují a protkávají.

Dvořákova hudba je dynamická, bohatá na zvuky i rytmické změny, což přidává představení na hloubce a intenzitě. Zvuková stránka je navíc tak precizní, že vás pohltí. Stejně tak práce se světly a lasery, která vytváří magickou atmosféru. Zvláštní obdiv patří tanečníkům, kteří svými pohyby intereagují s laserovými paprsky a spolu vytvářejí iluzi pohyblivých obrazů ve vzduchu. Blackdust v podání Smičky doslova tančí mezi různými úrovněmi vysouvacích stolů, to přidává představení na dynamice a dramatičnosti.
V tuto chvíli se ukazuje skutečná síla interakce všech prvků. Představení jako celek vytváří silný emocionální zážitek. Diváci jsou vtaženi do děje nejen díky precizní interpretaci jednotlivých hudebníků, ale také díky skvělé zvukové kvalitě, která obklopuje celý sál. K tomu se přidává úchvatná práce se světly, doplněná lasery, které vytvářejí strhující vizuální podívanou.
Zásadní roli v tomto magickém propojení hrají tanečníci. Jejich přesné pohyby v prázdném prostoru ve spojení s laserovými efekty vytvářejí unikátní prostorovou a barevnou imaginaci. K tomu se připojuje i pokročilá jevištní technologie – například zmíněné vysouvací stoly.
Všechny prvky – taneční výkony, hudba, scénografie, kostýmy a digitální art projekce – se spojují v jeden úchvatný celek. Člověk má chvílemi pocit, že sleduje film v kině, ale náhle ho vtáhnou živé akce tanečníků, hudebníků a zpěvačky, podtržené kouřovými efekty, které dokonale doplňují laserové vizualizace. Divák nevyjde z úžasu.

Libreto Tomáše Belka skvěle vystihuje atmosféru secesní éry a zároveň umně propojuje minulost s přítomností. Mucha není jen ztvárněn jako malíř, ale také jako mistr reklamního umění, což je patrné ve vizuálních odkazech na jeho slavné plakáty.
JÁ, SECESE je projektem, který si zaslouží své místo na pomezí žánrů. Propojuje moderní digitální technologie s tradičními jevištními prostředky – ať už jde o práci s rekvizitami, jakými jsou například LED osvětlené kostýmy, nebo inovativní taneční a hudební výkony. Představení vzdává hold Alfonsu Muchovi a zároveň ukazuje, kam až můžeme v umělecké a digitální tvorbě v budoucnosti zajít. Je to skutečná výprava na digitální cestu třetího tisíciletí.

Michal Dvořák, Tomáš Belko: Já, secese
Režie, námět, hudební kompozice, producent Michal Dvořák; hudební kompozice a aranžmá Jiří Janouch; libreto Tomáš Belko; dramaturgie Jan Drbohlav; scénografie, 3D projekce, animace Michal Dvořák; animace, 3D projekce Vít Čermák; light design Lukáš Patzenhauer; laser design Marek Blabla; kostýmy Radek Fišer a Ivana Kaňkovská; luft rekvizity Ondřej Eremiáš; výtvarník komixu Alice Slavíček; grafické zpracování komiksu Adéla Šmídová; původní choreografie Viktor Konvalinka a Tomáš Rychetský; adaptace choreografie Adéla Abdul Khaleg.
Účinkující:
sólo zpěv Barbora Klepal Šampalíková; housle Martina Bačová; kytara David Pavlík; harmonika Ondřej Zámečník; baskytara Pavel Frýbert; perkuse Vlado Urlich; bicí Daniel Med.
Tanečníci: Drawman (Karel Jindra); Blackdust (Tomáš Smička); Mladý Mucha (Dalibor Lekeš); Zuzana Pilná; Tereza Hloušková; Kamila Mottlová; Lucie Drábková a Jakub Ressler.
Ze záznamu hovoří Jiří Dvořák, Marek Lambora a Ines Ben Ahmed.
Světová premiéra 12. září 2024, Divadlo Hybernia. Psáno z reprízy 13. září 2024.

www.hybernia.eu

16.9.2024 15:09:55 Josef Meszáros | rubrika - Recenze