Václav Neckář: Planetárium bylo těžkým oříškem
autor: archiv
zvětšit obrázekVydavatelství Supraphon přináší příznivců hudby další unikát: reedici dvojalba Václava Neckáře PLANETÁRIUM ve zvukové i filmové podobě. Jde o komplet (CD+DVD), který potěší jak příznivce zmíněného zpěváka a muzikantů, kteří se „motali“ kolem něj, tak i všechny, kteří se zajímají o historii a milníky československého rocku. Václav Neckář v Planetáriu dokazuje, že „umí“ prakticky jakékoliv hudební žánry a že je navíc vybaven i pohybově; autory jednotlivých kompozic projektu jsou pak skutečné špičky té doby. Planetárium je jedním z důkazů, že i v časech politicky tragických u nás vznikaly hudební a pódiové skvosty, které daleko předběhly svou dobu. S Václavem Nekářem blíže o Planetáriu.
Planetárium pro mě bylo těžkým oříškem, jelikož je to rozsáhlý projekt. Vzniklo vlastně díky Zdeňkovi Rytířovi. Zdenda se ve Stromovce zatoulal do prostor pražského planetária, v jehož kopuli se měnilo postavení hvězd z pohledu severní a jižní polokoule. Zdeněk seděl ve tmě v poslední řadě a hledal, kdo celý ten složitý mechanizmus planetária řídí. Najednou zahlédl za řídícím panelem mrňavou, brejlatou dívku, která ve svých malých ručkách ovládá celý vesmír. V roce 1974 jsme natočili desku „Tomu kdo nás má rád“ a další deskou v roce 1977 bylo právě „Planetárium“, kterým jsme vlastně pokračovali v monotematických projektech.
Zdeněk a Michael Prostějovský coby producenti alba oslovili spoustu přátel, autorů, a najednou jsme měli hromadu písní s podobným tématem, takže bylo po ruce asi čtyřicet skladeb a s těžkým srdcem jsme polovinu vyřazovali. Více by se na 2LP tenkrát skutečně nevešlo.
Samozřejmě. Hlavně s texty. Například v textu Zdeňka Rytíře „Sluneční vítr“ jsou verše: „Kdo ví, co lidstvu schází, dvířka a v nich klíč. A chodba, jíž se vchází, k dávným světům pryč“. V původním textu bylo „…k jiným světům pryč…“, a ostražitý cenzor podotkl, že je to návod k emigraci…
Obchodní manažer Supraphonu Jiří Vinařický mi sdělil, že takovýto projekt se neprodá. Vzal si ale nahrávku domů a naštěstí ji nechal poslechnout svému synovi. Ten prý řekl: „…to je ono…!“. Planetárium pak bylo v některých obchodech „podpultovkou“. Supraphon ho musel dolisovávat. Nakonec se ho prodalo 125.000 kousků, a to bylo dvojelpíčko! Takže si myslím, že se publiku líbilo.
Na Planetáriu skutečně spolupracovala řada autorů, bylo jich, tuším, sedmnáct. První desku aranžoval Ota Petřina a druhou můj brácha Honza. V té době měli celkem hodně společný pohled na muziku. Tím pádem celé album drží pohromadě a má svůj „zvuk“. Ten ohlídali František Řebíček s Jiřím Brabcem.
Ano, pódiová podoba Planetária vznikla po vydání alba v roce 1979, premiéra se uskutečnila 3. září v Městském divadle v Kladně. O choreografii se postarali Zdeněk Prokeš a Jan Hartman. Dramaturgii a režii měli na starosti Darek Vostřel a Zdeněk Rytíř. Výtvarníkem kostýmů byl Josef Jelínek, scénu pak navrhl a víceméně i realizoval brácha Honza. Důležitá byla i technika. O zvuk se postaral Josef Hladík a o světla a pyrotechnické efekty Josef „Číča“ Čičmanec, Luboš Hlinovský, Jan Zvěřina a Dan Lavers. V programu jsme spolupracovali i s členy Vysokoškolského uměleckého souboru UK. Se všemi jsme samozřejmě úzce spolupracovali a jednotlivé záležitosti konzultovali.
Studiový projekt, který je na zmíněném DVD, vznikl v roce 1983 v Československé televizi, nejedná se tedy o záznam koncertu. Jeho režisérem byl Jan Bonaventura.
Nezasahoval. Na scénáři pracoval Jan Bonaventura společně s Ivanem Štědrým, všechno měli v rukách právě oni. Co se týče obrazu, je to jejich dílo. Některé skladby se z časových důvodů musely krátit. Z původního jevištního projektu je tu krátká ukázka Apokalypsy s členy baletu Vysokoškolského uměleckého souboru UK.
S myšlenkou vydat komplet CD a DVD přišel Supraphon, na věci se podílela i Česká televize. Mohlo se ale stát, že DVD nakonec vůbec nebude – kopie obrazového záznamu byla totiž dost poškozená. Jiří Mošner v ADK studiu ale udělal maximum a Planetárium je teď lepší než tenkrát. K obrazu je samozřejmě nasazen zvuk stereo. V roce 1983 se Planetárium vysílalo mono.
Doufám. Například k projektu „Atlantida ’99“ byl také natočený televizní komponovaný pořad. Věřím, že vyjde v podobném kompletu.
Pokusíme se…
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Časopis 17 - sekce
DIVADLO
Bouře hra Williama Shakespeara
Bouře
Ctnost a šlechetnost je víc než msta. Britská filmová adaptace divadelní hry Williama Shakespeara (19 celý článek
OPERA/ TANEC
Rok české hudby – Smetana 200
Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Kino Art: Na Chesilské pláži a Daleko od Reykjavíku
Na Chesilské pláži
Jiná doba, jiná láska. Britská adaptace stejnojmenného románu Iana McEwana, nominovaného celý článek