Jára Beneš – tvůrce lidových operet
autor: archiv
zvětšit obrázekV cyklu Za vesnickými muzikanty (12.9., 10.10 hod., ČT2) se můžete vydat po stopách slavného a dodnes nepřehlédnutelného autora a muzikanta, který se zapsal do dějin české populární hudby jako nápaditý skladatel tzv."lidových operetek" a vynikl i jako velmi úspěšný autor filmové hudby - dnešní zastavení patří Járovi Benešovi s podtitulkem jeho veleznámého hitu "Hrála muzika aneb Polka bez kapelníka" . Jára Beneš se narodil v nádherné starobylé části Prahy, na nábřeží u modrojasné Vltavy v čp. 74. Bylo to ještě za Rakouska - Uherska - 5. června 1897. Studoval nejprve na technice, ale díky svému talentu jej přijali ve 22 letech jako mimořádného posluchače na pražskou konzervatoř kde učil skladatel Oskar Nedbal. Díky úžasnému hudebnímu talentu patřil k vyhledávaným a velice úspěšným autorům své doby, navíc s puncem pohotového a erudovaného klavíristy . Jeho soukromý život ovšem zůstal shodou mnoha okolností doslova utajený.
Zato jeho hudební odkaz je bohatý a dodnes žijící v povědomí ctitelů českého žánru. První velký úspěch s filmovou hudbou mu přinesla spolupráce s režisérem Karlem Lamačem a Vlastou Burianem. Bylo to v roce 1930 ve slavném filmu "C. & K. polní maršálek". Po triumfu v tomto filmu se stal Jára Beneš nejvyhledávanějším skladatelem. Napsal potom hudbu k 52 filmům - 39 českých, 11 německých, 2 francouzské. Z toho bylo 12 filmů pro Anny Ondrákovou a Karla Lamače, 6 pro Vlastu Buriana. Připomeňme ty nejslavnější: TO NEZNÁTE HADIMRŠKU, ANTON ŠPELEC, POSLEDNÍ BOHÉM, DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, atd. Nejslavnější opereta Járy Beneše se jmenuje NA TÝ LOUCE ZELENÝ. Měla premiéru v roce 1935 v nuselském Tyláčku a byla úspěšně uváděna i v zahraničí: Rakousko, Belgie, Německo, USA, atd. V r. 1936 ji zfilmoval Karel Lamač. Určitě jsou mezi vámi pamětníci, kteří si ji nenechali ujít v pražském Hudebním divadle v Karlíně. Titulní roli "Štětivce" tehdy po r. 1970 nenapodobitelně ztvárnil Jaroslav Štercl. Z ní jsou dodnes populární šlágry: "Na tý louce zelený", "Co by bylo do myslivce", "Když hvězdy svítí", "Už, už, už..", "Venoušku, Venoušku..", nebo "Já bych chtěl mít tvé foto" a další. Jára Beneš se v roce 1945 přestěhoval do Vídně. Změnil si jméno, lépe řečeno, používal pseudonym Peter Brandt. Ve Vídni uvedl, mimo jiné, i svou velice úspěšnou operetu "Na tý louce zelený" a napsal ještě asi pět děl.Tam také 10. dubna 1949 zemřel. V historii české melodické populární hudby si právem zaslouží nepřehlédnutelnou a za slouženou pozornost.
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Rok české hudby – Jan Kubelík
Legenda jménem Kubelík
Dokument o krásném uměleckém a lidském vztahu otce a syna – významného houslov ...celý článek
Choreograf Miroslav Kůra výročí
Pas de quatre
Legendární tanečník a choreograf Miroslav Kůra, od jehož narození v těchto dnech uplyne 100 l ...celý článek
Portrét Milada Šubrtová
Medailon národní umělkyně Milady Šubrtové
Portrét jedné z nejvýznamnějších sopranistek české poválečné oper ...celý článek
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Dub: empatické přijímání zpráv
Městské divadlo Zlín uvádí v české premiéře hru britského dramatika Tima Crouche DUB (An Oak Tree, 2005). Crou celý článek
HUDBA
Výlet žáků ZŠ Pražačka na brněnský muzikál Heidi
V sobotu 11. května 2024 se žáci ZŠ Pražačka spolu s rodiči vydali na nezapomenutelný výlet do Brna. Tento den celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Životopisné drama Hilma
Hilma
Její umění neuznávalo hranice viditelného světa ani společenských konvencí. Švédské životopisné drama celý článek