Scéna.cz 

Josef Bohuslav Foerster: Svatý Václav

Když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří – tohle staré české úsloví musí vytanout na mysli nad CD, k jehož vydání se spojily síly Společnosti Beno Blachuta, Společnosti Josefa Bohuslava Foerstra, Českého rozhlasu, Města Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi a Ministerstva kultury ČR. U příležitosti Roku sv. Václava 2008 a 150. výročí Foerstrova narození v roce 2009 byla v přepisu na CD vydána Foerstrova kantáta Svatý Václav v archivním záznamu koncertního provedení 26. září 1948 v pražském Rudolfinu. Rozhlasová nahrávka koncertu byla v letech 1948 a 1949 dvakrát odvysílána a pak zapadla v hlubinách depozita. Její současné vydání znamená tedy objev významného díla i jeho cenné interpretace.

K svatováclavskému miléniu v roce 1929 vznikla celá řada uměleckých děl, ale jak se občas u příležitostné tvorby stává, ne všechna přežila rok svého vzniku. Neuspěla ani dramata Gabriely Preissové, Stanislava Loma či Františka Kubky, ani němý velkofilm J. S. Kolára s hudbou Jaroslava Křičky a Oskara Nedbala, uznání nezískala ani libreta Františka Odvalila a Jana Sajíce. Libreto básníka Antonína Klášterského bylo, soudě podle scénických poznámek, asi také původně určeno pro jevištní tvar. Josef Bohuslav Foerster však v něm šťastně vycítil příležitost navázat na vrcholná oratorní a kantátová díla české hudební literatury, především zjevně na velký vzor Dvořákovy Svaté Ludmily. Z Klášterského skladatel moudře ponechal pouze první tři obrazy vztahující se k samotné Václavově osobě (původní libreto pokračuje a sleduje svatováclavskou tradici v českých dějinách až po 28. říjen 1918 na Václavském nám.!). Děj jako by se odvíjel ve stylu živých obrazů podle známého cyklu lunet Karla Škréty: Sv. Václav vychováván svou bábou sv. Ludmilou, sv. Václav sytí hladové, sv. Václav se ujímá vlády, sv. Václav uzavírá mír s Radoslavem Zlickým, zavraždění sv. Václava. Text je psán v jednoduchých rýmech a hudebně plyne ve zpívaných promluvách, jen s několika většími plochami v sólech a zejména ve sborových scénách. Ty vesměs patří k vrcholným místům díla, ať je to vojenská píseň ve 2. obraze a pijácká ve třetím, anebo produchovnělé chorály Gospodi, pomiluj ny ve 2. obraze a monumentální finále s citací svatováclavského chorálu.
Závěrečná apoteóza tak kontrastuje s úsporností hudebního vylíčení Václavovy smrti – to je prosto jakéhokoli patosu, ale tím je účinnější. Jedinou větší orchestrální pasáží kantáty je symfonické intermezzo mezi 2. a 3. obrazem. Ač skladatel sám označil dílo za kantátu, termín „oratorium“ by pro ně byl jistě výstižnější.
Pokud jde o samotné provedení, je na svou dobu nesporně špičkové. Jak výkon orchestru, tak obou sborových těles je pod taktovkou dirigenta Karla Ančerla vypjatý a soustředěný – nebýt závěrečného aplausu, běžný posluchač by snad ani nepoznal, že jde o live nahrávku. V sólových partech se nám tu záslužně připomene pěvecké umění Věry Krilové (Ludmila), Zdenky Hrnčířové (Drahomíra) a Václava Bednáře (Radoslav), v úloze Vladivoje poznáváme už tehdy nezaměnitelný hlas Eduarda Hakena. Ačkoli postava Boleslava má pouze jediný výstup, výkon Ladislava Mráze povyšuje scénu střetnutí obou bratří na nejdramatičtější místo kantáty a dokládá, jak velkou pěveckou nadějí tehdy teprve pětadvacetiletý basbarytonista byl. Činoherec Miroslav Doležal (Duch času) sice melodram v závěrečné apoteóze přednáší s příkladnou deklamací, ale doplácí na poněkud patetický tón textu. Celému dílu dominuje Beno Blachut v titulní roli. Jeho zářivý hlas a podání plné vroucnosti a lidskosti jsou dokonalým ztělesněním postavy světce. Právě tento výkon dodává nahrávce duchovní dimenzi – z uceleného a dokonale sklenutého vedení celé role jmenujeme jen jako jeden příklad nadzemsky znějící rozhodnutí k odchodu do chrámu v posledním obraze. Společnost Beno Blachuta, z jejíž iniciativy došlo k vydání tohoto CD a která se s příkladnou péčí systematicky věnuje znovuoživování pěvcova zvukového archivu, tedy přispěla do své ediční řady dalším významným počinem.

SPOLEČNOST BENO BLACHUTA 004-08-02
Josef Bohuslav Foerster: Svatý Václav
Beno Blachut, Věra Krilová, Zdenka Hrnčířová, Eduard Haken, Václav Bednář, Jiří Joran, Vladimír Jedenáctík, Rudolf Vonásek, Hanuš Thein, Ladislav Mráz, Miroslav Doležal, Pěvecký sbor Čs. rozhlasu v Praze, sbormistr Jiří Pinkas, Dětský pěvecký sbor Čs. rozhlasu v Praze, sbormistr Bohumil Kulínský, Miroslav Kampelsheimer – varhany, Symfonický orchestr Národního divadla v Praze, dirigent Milivoj Uzelac, Symfonický orchestr Pražského rozhlasu, dirigent Karel Ančerl.
Živý záznam Československého rozhlasu z koncertu konaného 26. 9. 1948 v Domě umělců (Rudolfinum) v Praze, hudební režie Zdeněk Jonák.
Remastering z originálních pásů Miroslav Mareš a Svatoslav Rychlý, 2008. Celkový čas 73:56 . Zdroj Hudební rozhledy 02/2010 - Jaroslav Someš