Scéna.cz 

Moving clarinet

Snímek zachycuje vesměs stavebně vybroušené klarinetové kompoziční kreace, ať už ryze neoklasicistního rodu nebo s příměsí exprese, a to v podání dvou vynikajících mladých instrumentalistů, klarinetisty Irvina Venyše a klavíristy Martina Kasíka, sehraných, jako by spolu hráli od nepaměti. První dojem, který si z této nahrávky odnášíme, je dokonalý intonační soulad, s nímž se klarinet s klavírem snoubí. Doslova slyšíme, jak Venyš jednotlivé klavírní struny rozrezonovává, ne neprávem se hovoří o jeho naprosté hráčské suverenitě v tomto směru. Jednu z nejzdařilejších, kompozičně nejlogičtěji odvíjených a také nejprosvětlenějších komorních skladeb Josefa Páleníčka v podobě typicky neoklasicistní Partity piccola pro klarinet a klavír rozkrývají oba hráči se samozřejmou lehkostí příkladně prezentně a současně trefně vystihují její dvoupólovost, demonstrovanou prudkým zvratem mezi roztomile figurativní vstupní větou nebo rozverným finále na jedné straně a rapsodicky okouzlenou větou střední, v níž obzvlášť upoutají partie provázené působivým jednohlasem klavíru. To Martinů Klarinetová sonáta, plod autorovy pozdní kompoziční syntézy, jim zní diametrálně odlišně – v prvních fázích vstupní věty nádherně měkce (zejména v klavíru, klarinet je vyostřenější), jako by se oba hráči s melodickou linkou a zvukem přímo mazlili, a ve středních fázích vzrušeně. V Andante, s tajemnými partiemi, ozvláštněnými kráčející basovou linkou klavíru, jako by chtěl Venyš docílit co největšího kontrastu mezi krajními dynamickými póly – propast mezi forte a pianem je obrovská. Závěrečné Poco allegro (brilantní staccato klavíru) pak vychází oběma hráčům bez zábran efektně.

Do výsledného dojmu z provedení relativně rané Ištvanovy Sonáty pro klarinet a klavír jako by se současně promítlo něco z francouzské poetiky a něco z okouzlení východoevropskými intonacemi. S jemně vycizelovaným hlasovým předivem nervního Allegra dramatico si zde oba hráči až do subtilního vyústění doslova pohrávají, stejně jako v Andante, procházejícím opět mocným dynamickým obloukem, zatímco v prestovém finále (nejen v klarinetu, nýbrž i v klavíru báječně stylizované) si snad nejvýrazněji všimneme vzácné zvukové vyrovnanosti obou nástrojů. O ani v nejmenším neutuchající kompoziční vitalitě Karla Husy podávají na tomto CD svědectví autorovy Tři studie pro sólový klarinet, komponované jako povinná skladba pro klarinetovou soutěž Pražského jara z roku 2008. Ani se nám nechce věřit, že tato svěží a stylisticky i zvukově vynalézavá kreace je dílem sedmaosmdesátiletého autora. Dobře cítíme, že i pro Venyše, který tuto skladbu studoval pro své úspěšné vystoupení na zmíněné soutěži, bylo lahůdkou takovou hudbu hrát. V první studii si rozkošně pohrává jak s dynamikou, tak jednotlivými zvukovými odstíny, v druhé studii evokuje zvláštně přírodně okouzlenou atmosféru Husova vyjadřování (když její označení Poignant song by mohlo svádět spíše k technicistním zvukovým efektům) a třetí se v jeho podání před námi odvíjí v jakémsi posedlém tónovém chvění. Nahrávku uzavírá Kalabisova Suita pro klarinet a klavír z roku 1984, souzvukově vyostřená, ale přitom prosvětlená (jak velký prostor může evokovat například v první větě pouhý dvojhlas klarinetu s klavírem) a stavebně mistrovsky vytříbená. Venyš s Kasíkem ji nastudovali vzorně – vstupní věta opět demonstruje příkladnou intonační čistotu jejich projevu, druhá věta je kouzelná svým dynamickým pnutím a chvějivých nábojem melodických zvolání a závěrečná věta je vyostřena až na doraz. Shrnuto – výtečná nahrávka, i buklet je po výtvarné a faktografické stránce vybaven vzorně.

ARCODIVA UP 0106-2 131
Moving clarinet
Josef Páleníček: Partita piccola pro klarinet a klavír, Bohuslav Martinů: Sonatina pro klarinet a klavír, Miloslav Ištvan: Sonáta pro klarinet a klavír, Karel Husa: Tři studie pro klarinet sólo, Viktor Kalabis: Suita pro klarinet a klavír; Irvin Venyš – klarinet, Martin Kasík – klavír. Nahráno v září a říjnu 2009 Českým rozhlasem v Sále Martinů AMU, hudební režie Jiří Gemrot, zvuková režie Miroslav Mareš a Tomáš Zikmund.
Celkový čas 52:33
Zdroj Hudební rozhledy 06/2010 - Miloš Pokora