Scéna.cz 

Gustav Brom live

K vydání celkem 16 snímků z živých nahrávek Orchestru Gustava Broma, uložených v archivech Čs. rozhlasu Brno, byly v roce dvojnásobného výročí legendárního kapelníka nepochybně dobré důvody: v červnu jsme si připomněli 40 let od vzniku orchestru a nadto 25. září uplyne 15 let od jeho odchodu do muzikantského nebe. Kromě toho takové snímky mají – jak připomíná pořadatel této kolekce, brněnský rozhlasový redaktor a dlouholetá „dobrá duše“ kapely Max Wittmann v doprovodném symbolickém dopisu zesnulému kapelníkovi – „tah a sílu, kterou při trvalkové výrobě nikdy nedosáhnete“. To ostatně potvrzuje každá ze zařazených nahrávek, preferujících zejména příležitostné hosty Bromova bandu, a tudíž v mnohých posluchačích zřejmě budou evokovat i příjemně nostalgické vzpomínky.

Nečekané překvapení přináší hned úvodní známá znělka Bromova orchestru, u níž se vůbec poprvé objevuje údaj o dříve netušeném a později už samozřejmě záměrně neuváděném autorství Karla Krautgartnera. Kromě některých už dříve vydaných snímků (např. dodnes strhující instrumentální blues s trubkou a barytonem dnes už rovněž zesnulých sólistů Maynarda Fergusona a Josefa Audese a navíc s podmanivým tenorem Zdeňka Nováka) bude pro většinu z nás rovněž překvapivá a stejně vítaná vokální verze Davisova All Blues v podání Marka Murphyho. Wittmann ho v doprovodném textu sice trefně charakterizuje jako „hvězdu mezi americkými jazzovými zpěváky“, dlužno ovšem říci, že nikoli „pozdější“, a už úplnou záhadou pro mne je formulace, co dělal „v roce 1969 na brněnském veletrhu ještě jako zaměstnanec jisté zahraniční firmy“. Alespoň tady se proto sluší uvést, že v přítomnosti osmasedmdesátiletý, dosud stále aktivní Mark Murphy nahrával od poloviny 50. let pro jednu z největších světových firem Decca, když ho jeho tehdejší producent Milt Gabler anoncoval veřejnosti jako zpěváka, z kterého bude mít Sinatra vítr. Murphyho hostování v Brně spadalo nejspíš do období jeho přechodného působení v Británii, kdy také už předtím účinkoval v roce 1967 na pražském festivalu s výkvětem anglických a skandinávských hudebníků.
Z těch, kteří odešli, bylo záslužné připomenutí zpívajícího basisty Luďka Hulana (ostatně kdysi rovněž stálého člena orchestru) a norského tenorsaxofonisty Haralda Gundhuse, dokonce v jeho vlastní skladbě s jiným častým Bromovým hostem Emilem Viklickým. Minulosti už zřejmě nenávratně patří také působení polské vokální skupiny VOX, která dokonce zrealizovala s Bromovou kapelou kromě bezpočtu vystoupení také samostatnou desku, stejně jako kdysi velmi nadějné Rumunky Aury Ursiceanu. Svého času nahrávala i v Německu, Kanadě a Holandsku a ve Státech ji dokonce přizval na jedno turné Duke Ellington. Její Air Mail Special je přirozeně poznamenané nenapodobitelnou verzí Elly Fitzgeraldové, ale nechybí tam ani úctyhodný podíl osobního vkladu zpěvačky. Bylo ovšem správné připomenout i někdejší dlouholetou stálou vokalistku Bromova orchestru Helenu Blehárovou, zatímco naopak zařazení Heleny Vondráčkové nelze zdůvodnit jinak než její pozicí a neumdlévající popularitou mezi domácími zpěváky. Helena zpívá Strayhornovo Take The „A“ Train stejně sebejistě jako cokoli jiného, byť jazzového fanouška, který zná původní verzi Betty Roche, asi neuchvátí. Výborný je Peter Lipa a zejména poslední tři nahrávky z Valovičovy éry z let 2003–09 se skvělými sólisty současného Bromova orchestru, trumpetistou Jurajem Bartošem a altsaxofonistou Radovanem Tariškou. Těžko se o tom píše, ale potvrzuje to i nové CD orchestru Big Band Of My Dreams a koneckonců i jeho letošní koncert na Pražském jaru, že totiž Bromova nynější kapela je ještě lepší než kdykoli v dobách jejího zakladatele.

RADIOSERVIS CRO499-2
GUSTAV BROM LIVE
Nahrávky Orchestru Gustava Broma z let 1968–2009 řídí Gustav Brom a Vlado Valovič Sólisté: Mark Murphy, Maynard Ferguson. Helena Blehárová, Jiří Stivín, Harald Gundhus, Emil Viklický, Aura Ursiceanu, Betty Dorsey, VOX, Helena Vondráčková, Peter Lipa, Juraj Bartoš, Radovan Tariška. Výběr a sestava: Max Wittmann. Celkový čas 78:17
Zdroj Hudební rozhledy 10/2010 - Antonín Matzner