Vladimir Bunin
Šestačtyřicetiletý pianista ruského původu (otec Vladimir Vasiljevič byl skladatelem) Vladimir Bunin není u nás umělcem zcela neznámým. K jeho sólovému koncertu (9. 9.) se agentura PAM agency spojila s pražským velvyslanectvím Maďarské republiky, neboť Buninův recitál patřil výhradně dílu Ference Liszta, jehož dvojí výročí (n. 1811, z. 1886) připadá na letošní rok. I když nejde o „ab-so-lutně“ kulaté jubileum (190 a 125 let), osobnost Lisztova významu si takové připomenutí nepochybně zaslouží – tím spíše, že Bunin volil z rozlehlého klavírního díla Lisztova skladby většinou u nás málokdy slýchané (parafráze na Schubertovy a Schumannovy písně, Balada č. 2 h moll, Sposali-zio z cyklu Léta putování, šestá z Uher-ských rapsodií, Valse oubliée č. 1, Con-solations č. 3 a „hitový“ Sen lásky).
Na tiskové besedě odpověděl Bunin na otázku, co je mu z Lisz-tova odkazu nejbližší, že preferuje skladby lyričtějšího charakteru, zejména pak cyklus Consolations; faktickým výkonem však potvrdil spíše své tíhnutí k ma-nuál-ní virtuozitě – snad proto, že těch opravdu lyricky laděných skladeb neobsahuje Lisztovo tvůrčí dědictví příliš mnoho a i v nich uplatňuje jejich autor také efektní prstovou brilanci. Po této stránce si ovšem Bunin uměl dobře poradit se všemi záludnostmi (oktávy, skoky, akordické sledy, prstové pasáže, ale také příjemně měkká „chopinovská“ výrazovost v Con--so-lations, rozkošně a s obdivuhodnou lehkostí zahraný Valse oubliée atd.); ukázal tak kromě technické vyspělosti i hezký expresivní tón, jímž podával elegickou kantilénu.
Prostředí kostela svatých Šimona a Judy jeho výkon ov-šem po zvukové stránce dost podstatně zkreslilo, takže ledacos znělo v zostřené a ar-ti-ku-lač-ně ne zcela zřetelné podobě; těžko říci, za co opravdu mohl pianista a co bylo dílem nepříznivých akustických podmínek. Vyčítat to jen Buninovi bylo by asi nespravedlivé; jeho po všech stránkách solidní a muzikálně docela přesvědčivý výkon zaslouží uznání a pro-bouzí chuť slyšet ho někdy v programově pestřejším recitálovém vystoupení v akus-ticky vlídnějším prostředí. Takto zůstal Buninův výkon – i s ohledem na to, že parafráze Schubertových a Schu-mannových písní nepatří zrovna k hu-debně nejcennějším dílům z Lisztovy pozůstalosti a mají po výtce spíše „improvizační“ ráz – jen dobře míněnou poctou velkému skladateli a pianistovi, který tak výrazně ovlivnil hudební kulturu v Evropě 19. století. Pořadatelům patří úctyplné uznání za vzornou organizační a propagační přípravu koncertu; chybělo snad jen pár slov o skladbách, s nimiž se asi větší část posluchačů setkala poprvé.
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Články v rubrice - Zprávy
Novinky z Institutu Pavla Šmoka
V Institutu Pavla Šmoka (IPŠ) v Braníku je i v roce 2024 zpřístupněna videotéka se studovnou s archivem tiskov ...celý článek
FOK zveřejnil program jubilejní 90. sezóny
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahájí 90. sezónu provedením monumentální Symfonie tisíců Gustava Mahlera ...celý článek
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Festival queer divadelního umění WILD!
Poslední květnový týden zavítá do pražské Venuše ve Švehlovce mezinárodní festival WILD!, který představí soud celý článek
HUDBA
Hudební tipy 20. týden
13. komnata Kuby Ryby
Hudebník, skladatel, textař, zakladatel nejznámější punk-popové skupiny Rybičky 48, b celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Výtvarné tipy 21. týden
Egypt (1/6)
Po stopách Tutanchamona. Napínavý příběh anglického archeologa Howarda Cartera. Hraná rekonstru celý článek