Scéna.cz 

Písně a tance barokní

Mnoho času uplynulo od doby, kdy hudebník a skladatel Jaroslav Krček založil soubor Musica Bohemica, který dnes již patří mezi stálice naší hudební scény. Zabývá se především lidovými písněmi a tanci a tento repertoár pak doplňují barokní skladby a autorské kompozice Jaroslava Krčka. Titul, který souboru v loňském roce vydalo vydavatelství Supraphon, obsahuje dvě CD, na nichž jsou natočeny písně a tance, které u nás byly živé především v lidové kultuře doby baroka. Mezi použitými prameny najdeme např. proslulou Zlatokorunskou sbírku Ondřeje Hůlky, z níž čerpal sám Karel Jaromír Erben, či sbírku Kristiana Hirschmentzela ze 17. století. Jedná se o hudbu, která v sobě nezapře ducha české vsi, i když je někdy jasně ovlivněna také barokní kulturou, kterou na svých zámcích pěstovala česká šlechta. Ta totiž ve svých službách zaměstnávala mnoho poddaných, kteří se hudbě aktivně věnovali, a díky tomu docházelo k vzájemnému kontaktu a ovlivnění těchto světů.

Pestrá směsice nahrávek vznikla v letech 1989 a 1995 a hudbou nabitý dvojdisk obsahuje na 68 písní a tanců. Úpravy, které jsou zde zachyceny, pocházejí z pera Jaroslava Krčka a jeho bratra Josefa Krčka. Vyznačují se především bohatstvím použité instrumentace a nástrojových barev a původně jednoduché lidové písničky nezřídka dostávají rozměr náročně prokomponovaných a instrumentovaných skladeb. U lidové tvořivosti je drží respekt k jednoduchému harmonickému průběhu, samotná bohatost instrumentace (smyčce, hoboj, flétna, zobcové flétny, dudy, harfa, psalterium, perkuse, dokonce i saxofon a další) je však podobě lidové kapely někdy již znatelně vzdálena. Sólových zpěvních partů se velmi dobře zhostili Jarmila Miháliková, Hana Chlomková a Jaroslav Krček, jejichž projev je přirozeně nenucený a nechává vyniknout osobité poetice písní. Sólový ansámbl doplňuje ještě tenorista Lubomír Vraspír. Jeho veskrze operní hlas však v této hudbě zní příliš uměle a vibrato s občasnými „nájezdy“ na horní tóny také nedodávají celkovému dojmu na přirozenosti, která k lidové hudbě neodmyslitelně patří. Co se týče instrumentálního ansámblu, je možné jej řadit ke klasickým profesionálním komorním souborům spíše než k lidovým ansámblům. Mezi instrumentalisty nejvíce zaujme výborný výkon hobojistky Gabriely Krčkové, ale celková kvalitní souhra je záležitostí skvělé součinnosti všech členů souboru. Po stránce stylu hry je patrný rozdíl mezi různými snímky z let 1989 a 1995, protože u toho pozdějšího již smyčce hrají bez vibrata, což velmi prospělo celkovému charakteru např. u Hirschmentzelových tanců. Celkový styl interpretace barokní lidové hudby, který tyto záznamy reprezentují, se však do dnešních dnů posunul o notný kus dál, což dokládá např. několik nahrávek, které se svým souborem Ritornello pořídil všestranný hudebník, zpěvák a badatel Michael Pospíšil.

SUPRAPHON SU 4098-2
Písně a tance barokní
Musica Bohemica, umělecký vedoucí Jaroslav Krček
Nahráno 22. – 24. 5. 1989 na zámku v Dobříši (CD 2: č. 7 – 34), 26.–29. 9. 1989 ve studiu Motorlet v Praze (CD 1: č. 13 – 30) a 15. – 17. 5. 1995 ve studiu Martínek v Praze (CD 1: č. 1 – 12 a 31 – 34; CD 2: č. 1 – 6), hudební režie Zdeněk Zahradník, Josef Krček a Petr Kaňka, zvuková režie Jindřich Michalík, Václav Zamazal a Erich Kunze; vydáno 2012. Celkový čas 75:59 a 72:55. Zdroj: Hudební rozhledy 09/13 - Lukáš Vytlačil .