Scéna.cz 

Musica Florea uvede Stabat Mater Antonína Dvořáka

Dvořákovo Stabat Mater v původním romantickém zvuku nabídne posluchačům začátkem května soubor Musica Florea. S dílem Antonína Dvořáka se setkává pravidelně – jeho 1., 7. a 8. symfonii natočili hudebníci i na CD. Musica Florea letos připravuje nový program téměř každý měsíc a své aktivity doplňuje i hostováním v zahraničí, naposledy v Polsku a na Slovensku.

Premiéra nového nastudování slavného hudebního díla se koná 9. května 2016 v Brně v takzvaném Červeném kostele, o den později následuje pražský koncert v kostele sv. Šimona a Judy. „Pro nás je důležité vracet se ke kořenům. Antonín Dvořák je jedním z nejvýznamnějších českých skladatelů a jeho hudba je vlajkovou lodí našeho hudebního dědictví i v mezinárodním kontextu,“ vysvětluje umělecký vedoucí orchestru, dirigent Marek Štryncl. I v případě Stabat Mater, které patří ke světovému hudebnímu repertoáru, přistupuje k nastudování díla s jasným cílem. Musica Florea hraje Dvořáka tak, jak jej dnešní posluchač nezná, v romantickém interpretačním stylu, který se co nejvíce blíží podobě, v jaké asi Dvořákova hudba zaznívala v době svého vzniku, dříve než se stala kánonem pro další generace. Vášeň, emoce, charakter a zvuková barevnost historických nástrojů – to je Stabat Mater na dobové nástroje v podání orchestru Musica Florea. Spolu s hudebníky se představí sbor Collegium Musicum a hostující sólisté: slovenská sopranistka Lucia Knoteková, dále Sylva Čmugrová, Jaroslav Březina (členové Opery Národního divadla) a Jaromír Nosek.

„Jsem přesvědčený, že romantická interpretace hudebních děl vzniklých v 19. století a dříve byla bohatší a v mnohém i muzikálnější,“ vysvětluje Marek Štryncl, proč se pouští do nových nastudování děl, jejichž interpretaci mají již posluchači zažitou. „Na prvním místě byl afekt – charakter skladby či fráze, a tomu se podřizovala rytmická, intonační, dynamická, tempová a artikulační složka. „Hýbání“ s tempy, záměrné rytmické rozvolnění, či naopak zostření bylo proto běžné, aniž bylo zapsáno v notách. To se týká i ozdobných efektů, jakými byla tzv. portamenta, která prostřednictvím ozdobných not či glisu propojovala znějící noty různých výšek, a tak byl umocněn legatový romantický přístup. Stabat Mater je nejen o lidském utrpení, to nemá poslední slovo, ústí do jisté naděje věčného života. Emocionální přístup je zde zásadní. Bylo by na škodu vidět v notách jediný předpoklad pro výsledné pojetí skladby,“ uzavírá.

Krátce před plánovanou premiérou Stabat Mater vystoupila Musica Florea v rámci festivalu Košické hudební jaro. Letos se konal už po jedenašedesáté a Musica Florea v jeho rámci uvedla 26. dubna koncert složený z vybraných děl Antonia Vivaldiho – mimo jiné i jeho Stabat Mater. Jen několik dní předtím, 20 a 21. dubna byl orchestr také hostem ve Varšavě, kde uvedl spolu s místním pěveckým sborem několik děl Johanna Sebastiana Bacha.

Co dalšího orchestr v letošním roce čeká, přibližuje opět jeho umělecký šéf: „Autentické interpretaci děl Antonína Dvořáka se chceme věnovat nadále. Po jeho třech symfoniích vydaných na CD nás letos čeká jeho 2. symfonie. Neskrývám záměr postupně natočit a vydat všechny jeho symfonie. Ani letos nebudou chybět divadelní představení v unikátním převozném barokním divadle Florea-Theatrum s dobovým scénickým prostředím i prvně výměnnou mechanikou (Beethovenův balet Tvorové Prometheovi nebo Händelova opera Terpsichore s francouzským baletním představením Sladká slova z Parnasu.)“