Scéna.cz 

Záznam představení Brittenova Billyho Budda

Vídeňská opera vydala na třech CD v rámci své edice Wiener Staatsoper Live záznam představení Brittenova Billyho Budda z 12. února 2001. Takový nahrávací počin má své výhody i nevýhody. Interpretační a zvuková preciznost se sice nevyrovná studiovým snímkům, na druhé straně z takové nahrávky získáme dobrý přehled o hudební úrovni představení jako takového. Nejde o sestřih z několika představení, ale o záznam jednoho jediného. Ve světle této skutečnosti je nutno konstatovat, že Vídeňská státní opera zůstává světovou interpretační mekkou. V sestavě představitelů hlavních rolí nejsou žádné pěvecké superhvězdy, přesto jde o soubor technicky skvěle vybavených, barevně i výrazově vyspělých pěvců. V bookletu se o nich bohužel nic nedočteme. Kromě obsahu opery tu najdeme článek o historii provádění Brittena ve Vídeňské státní opeře a rozbor hudební struktury opery. Nikoli její text.

Brittenův Billy Budd je opera hodně odlišná od Petera Grimese. Britten se tu hodně vzdálil od svého melodického neoklasicistního stylu. Převládá konverzační, recitativní styl, v orchestru převažuje zvukomalebná funkce. Harmonický jazyk je mnohem ostřejší než v Brittenových nejslavnějších skladbách. Nejblíže má Billy Budd ke Zneuctění Lukrécie, ovšem ve mnohem větší stopáži i obsazení orchestru. Přestože je nahrávka po zvukové a technické úrovni obdivuhodně barevná, je dosti těžké naučit se nevnímat dupání, šramoty a nechtěné stereoefekty vyplývající z pohybu postav po jevišti. V této souvislosti člověka nemůže nenapadnout otázka, zda měl titul opravdu vyjít na CD a nikoli na DVD. I vlastní hudba opery jednoznačně počítá s jevištní akcí a bez vizuálních dojmů se při ní občas těžko udržuje pozornost. Občas jsem měl pocit, že poslouchám spíše jakýsi „soundtrack“ opery, než operu v plném smyslu toho slova. Na druhou stranu je třeba ocenit, že firma Orfeo, navzdory krizi hudebního průmyslu, sáhla po titulu, který nepatří k vydavatelskému mainstreamu.

Benjamin Britten – Billy Budd, opera o třech aktech op. 50, Neil Shicoff, Bo Skovhus, Eric Halfvarson, Robert Bork, Wolfgang Bankl, John Dickie, Sbor a orchestr Wiener Staatsoper, řídí Donald Runnicles (C) 2003

Lukáš Hurník