zvláštní poděkování
Volný.cz

Dokument Setkání s Libuší

Setkání s Libuší

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Setkání s Libuší
Autorský dokument režisérky Taťány Markové zkoumá neobvyklé podoby tradičního národního symbolu – mytické kněžny Libuše. Připravily Š. Sklenářová a T. Marková (Premiéra). Historici sice nemají důkazy o tom, že existovala – postava jasnovidné vědmy, vladařky a moudré soudkyně však rezonuje i v 21. století. Jaké jsou současné proměny mýtu a symbolu jménem Libuše, který probouzí kreativitu různých společenství a jednotlivců? Na počátku našich dějin stojí krásná legenda. Libuše se objevuje už v Kristiánově legendě z 10. století a v Kosmově kronice z 12. století. Zatímco německy píšící autoři jako Clemens Brentano nebo Franz Grillparzer si s postavou Libuše vždy pohrávali s nespoutanou fantazií, v české kultuře se v době národního obrození i pod vlivem Rukopisu zelenohorského stává patetickou hrdinkou.

Do popředí vystupuje Libušina věštba o založení města Prahy, která se od té doby objevuje na pohlednicích, oponách sokolských divadel nebo fasádách pražských domů, kterých se Libuše stává patronkou. V 19. století jsme potřebovali její příběh použít k vytvoření národní identity. Tehdy se pro Čechy stala symbolem, jaký potřebuje každý národ. V autorském dokumentu režisérky Taťány Markové, který vznikl ve spolupráci České televize (TPS Aleny Müllerové) a produkční společnosti Film & Sociologie, se po dvou stoletích podíváme na to, jakými proměnami představa o mytické kněžně prošla. Jak ji vnímají historici, jaké Libušiny podoby vytvořili současní umělci, co znamená pro feministky či novopohany? Libuše je fenomén, který pro každého z protagonistů filmu Setkání s Libuší představuje něco jiného – předmět bádání, postavu, se kterou si mohou pohrávat, vzor nebo archetyp, ke kterému se mohou vztahovat.
„Ve svém dokumentu chci ukázat, jak se obraz Libuše v doslovném i obrazném slova smyslu proměňoval v čase od doby prvního písemného zaznamenání ve starých kronikách, až se v Čechách v určitou dobu ustálil na sošné Libuši národního obrození,“ vysvětluje režisérka Taťána Marková. „Přitom Libuše je mnohem víc než jen český národní symbol a patent na ni nemá jen Alois Jirásek, autor povinné školní četby v českých základních školách – Starých pověstí českých, případně Josef Wenzig s Bedřichem Smetanou a jejich opera Libuše. Chci představit i méně známé podoby Libuše – vedle moudré soudkyně a věštkyně ze Starých pověstí českých se Libuše jako hrdinka německých a rakouských děl stává dcerou lesní víly, podvodnou věštkyní nebo ženou nemilosrdně se zbavující svých milenců.“ V autorském dokumentu, jehož natáčení trvalo s přestávkami téměř deset let, se Taťána Marková zaměřuje hlavně na život této mytické postavy v naší současnosti, kdy se s ní můžeme setkat i jinde, než na fasádách pražských domů, v muzeích a galeriích či na pódiu pražského Národního divadla. Libuše není mrtvou záležitostí či vyprázdněným symbolem. To přesvědčivě dokazují i četné nedehonestující parodie jejího příběhu. Parodujeme totiž to, co známe a co máme rádi. Na pozadí zobrazení současného života jedné mytické postavy se dokument Setkání s Libuší prostřednictvím historiků, umělců a feministů dotýká i vážnějších témat: národní identity a role ženy. Libuše obývá a utváří současný duchovní prostor, je zajímavá pro jednotlivce i nejrůznější skupiny lidí, které si do ní promítají své touhy, potřeby a sny. Bájnou kněžku si nejrůznější skupiny přivlastňují. Libuše je představena jako čarodějka a věštkyně, soudkyně a vládkyně a na její příběh je nahlíženo z historického, kulturního, národnostního, genderového i duchovního hlediska. Je přitažlivá i pro mládež – jako postava fanfiction, městské fantasy, larpu či cosplayerství. Tomu odpovídá i živý a dynamický způsob, jakým režisérka Taťána Marková se svými spolupracovníky přistupovala k natáčení a jak pojala rozsáhlý materiál. Rozhovory s historiky jsou natočeny na místech s Libuší spojených (Vyšehrad, Budeč). Divadelníci, larpeři a cosplayeři jsou zachyceni při hře na Libuši. Střihačka Šárka Sklenářová obrazově pracuje s montážemi Libuší na fasádách domů – s výjevy Libušina soudu a Libušiny věštby. Animátorka Alžběta Beránková k oživení ilustrací ze starých kronik a knih a k prolistování Libušinou historií používá hravé animační techniky.
Vysílání: 28.10., 16.35 hod., ČT2

22.10.2020 22:10:26 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 48 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Liliom (NdB)

Články v rubrice - Z éteru

Taneční tipy

Kde se rodí tanečníci

Na plovárně s Marií Doležalovou a Markem Zelinkou
Rozhovor Marka Ebena s vítězi taneční soutěže StarDance V ...celý článek


Je nám ctí... Pavel Černoch

Pavel Černoch – Enfant terrible?

Pavel Černoch – Enfant terrible?
Pavel Černoch v posledních letech zazářil na předních scénách světov ...celý článek


Je nám ctí... Bohuslav Martinů - 130 let

Bohuslav Martinů

Bohuslav Martinů a Amerika
Dokumentární film o světově proslulém českém skladateli v letech 1941–1956 ...celý článek


Béjart Ballet Lausanne: Světlo

Světlo a Virtuosos

Béjart Ballet Lausanne: Světlo
Galapředstavení s nejdokonalejším pohybem, hudbou Vivaldiho a skupiny Reside ...celý článek



Časopis 48 - sekce

DIVADLO

Rádio Kašpar - čirá radost!

Pavel Lagner (Rádio Kašpar)

Nečekané se stalo skutečností. Spolek Kašpar zahájil vlastní internetové rádiové vysílání. Žádné zprávy o covi celý článek

další články...

HUDBA

Parta vynikajících lidí vydává debutové album

Přebal alba

Na labelu Divnosti vychází album Kam chceš jít, když nejlíp je tady pražské kapely Parta vynikajících lidí. V celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Filmové legendy

Dračí život Bruce Lee

Já, Richard Pryor
Slavný americký komik nebyl žádným vzorem ctnosti, přesto udělal pro své černošské bratry celý článek

další články...