zvláštní poděkování
Volný.cz

Dokument Setkání s Libuší

Setkání s Libuší

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Setkání s Libuší
Autorský dokument režisérky Taťány Markové zkoumá neobvyklé podoby tradičního národního symbolu – mytické kněžny Libuše. Připravily Š. Sklenářová a T. Marková (Premiéra). Historici sice nemají důkazy o tom, že existovala – postava jasnovidné vědmy, vladařky a moudré soudkyně však rezonuje i v 21. století. Jaké jsou současné proměny mýtu a symbolu jménem Libuše, který probouzí kreativitu různých společenství a jednotlivců? Na počátku našich dějin stojí krásná legenda. Libuše se objevuje už v Kristiánově legendě z 10. století a v Kosmově kronice z 12. století. Zatímco německy píšící autoři jako Clemens Brentano nebo Franz Grillparzer si s postavou Libuše vždy pohrávali s nespoutanou fantazií, v české kultuře se v době národního obrození i pod vlivem Rukopisu zelenohorského stává patetickou hrdinkou.

Do popředí vystupuje Libušina věštba o založení města Prahy, která se od té doby objevuje na pohlednicích, oponách sokolských divadel nebo fasádách pražských domů, kterých se Libuše stává patronkou. V 19. století jsme potřebovali její příběh použít k vytvoření národní identity. Tehdy se pro Čechy stala symbolem, jaký potřebuje každý národ. V autorském dokumentu režisérky Taťány Markové, který vznikl ve spolupráci České televize (TPS Aleny Müllerové) a produkční společnosti Film & Sociologie, se po dvou stoletích podíváme na to, jakými proměnami představa o mytické kněžně prošla. Jak ji vnímají historici, jaké Libušiny podoby vytvořili současní umělci, co znamená pro feministky či novopohany? Libuše je fenomén, který pro každého z protagonistů filmu Setkání s Libuší představuje něco jiného – předmět bádání, postavu, se kterou si mohou pohrávat, vzor nebo archetyp, ke kterému se mohou vztahovat.
„Ve svém dokumentu chci ukázat, jak se obraz Libuše v doslovném i obrazném slova smyslu proměňoval v čase od doby prvního písemného zaznamenání ve starých kronikách, až se v Čechách v určitou dobu ustálil na sošné Libuši národního obrození,“ vysvětluje režisérka Taťána Marková. „Přitom Libuše je mnohem víc než jen český národní symbol a patent na ni nemá jen Alois Jirásek, autor povinné školní četby v českých základních školách – Starých pověstí českých, případně Josef Wenzig s Bedřichem Smetanou a jejich opera Libuše. Chci představit i méně známé podoby Libuše – vedle moudré soudkyně a věštkyně ze Starých pověstí českých se Libuše jako hrdinka německých a rakouských děl stává dcerou lesní víly, podvodnou věštkyní nebo ženou nemilosrdně se zbavující svých milenců.“ V autorském dokumentu, jehož natáčení trvalo s přestávkami téměř deset let, se Taťána Marková zaměřuje hlavně na život této mytické postavy v naší současnosti, kdy se s ní můžeme setkat i jinde, než na fasádách pražských domů, v muzeích a galeriích či na pódiu pražského Národního divadla. Libuše není mrtvou záležitostí či vyprázdněným symbolem. To přesvědčivě dokazují i četné nedehonestující parodie jejího příběhu. Parodujeme totiž to, co známe a co máme rádi. Na pozadí zobrazení současného života jedné mytické postavy se dokument Setkání s Libuší prostřednictvím historiků, umělců a feministů dotýká i vážnějších témat: národní identity a role ženy. Libuše obývá a utváří současný duchovní prostor, je zajímavá pro jednotlivce i nejrůznější skupiny lidí, které si do ní promítají své touhy, potřeby a sny. Bájnou kněžku si nejrůznější skupiny přivlastňují. Libuše je představena jako čarodějka a věštkyně, soudkyně a vládkyně a na její příběh je nahlíženo z historického, kulturního, národnostního, genderového i duchovního hlediska. Je přitažlivá i pro mládež – jako postava fanfiction, městské fantasy, larpu či cosplayerství. Tomu odpovídá i živý a dynamický způsob, jakým režisérka Taťána Marková se svými spolupracovníky přistupovala k natáčení a jak pojala rozsáhlý materiál. Rozhovory s historiky jsou natočeny na místech s Libuší spojených (Vyšehrad, Budeč). Divadelníci, larpeři a cosplayeři jsou zachyceni při hře na Libuši. Střihačka Šárka Sklenářová obrazově pracuje s montážemi Libuší na fasádách domů – s výjevy Libušina soudu a Libušiny věštby. Animátorka Alžběta Beránková k oživení ilustrací ze starých kronik a knih a k prolistování Libušinou historií používá hravé animační techniky.
Vysílání: 28.10., 16.35 hod., ČT2

22.10.2020 22:10:26 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Baleto 2021 (NdB)

Články v rubrice - Z éteru

Bajadéra z Petrohradu

Bajadéra

Bajadéra
Jeden z nejslavnějších klasických baletů v provedení souboru Michajlovského divadla v Petrohradě. ...celý článek


Je nám ctí... Jacques Offenbach

Offenbachovské šílenství

Offenbachovy povídky
Dokument o životní pouti a tvorbě pařížského krále operety 19. století. Režie Reiner M ...celý článek


Zahajovací koncert Pražského jara 2021

Zahajovací koncert Pražského jara

76. mezinárodní hudební festival Pražské jaro 2021Přímý přenos slavnostního zahajovacího koncertu z Obecního d ...celý článek


Pomáháme s Českou filharmonií a Škoda Auto

Houslista Jan Mráček

Pomáháme s Českou filharmonií a Škoda Auto
Mimořádný přímý přenos benefičního koncertu z pražského Rudolfin ...celý článek



Časopis 18 - sekce

HUDBA

Vítězem Startéru 2021 je duo Méta Monde

Méta Monde (Foto: Monika Hánova)

Hitparáda Radia Wave Startér, která hledá neobjevené hudební talenty na české scéně, zná svého letošního vítěz celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Filmoví tipy 19. týden

B. Cumberbatch (WikiLeaks)

WikiLeaks
Jak daleko lze zajít v odhalování pravdy? Americko-belgický film o muži, který umožnil největší ú celý článek

další články...