zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Horowitz v Moskvě

Horowitz v Moskvě

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Horowitz v Moskvě
Nekorunovaný král pianistů 20. století se po více než 60 letech vrátil do nesvobodou sužované vlasti, aby zde na klavírním recitálu přednesl svou labutí píseň. Připravili Holger Preusse a Philipp Quiring. V polovině osmdesátých let minulého století se v Moskvě odehrál úchvatný koncert, na nějž mnozí dodnes s dojetím vzpomínají. Vystoupil tu po více než půlstoletí znamenitý ukrajinsko-americký klavírista Vladimir Horowitz (1903–1989). V té době byla hranice mezi východem a západem neprostupná. Studená válka byla v plném proudu. Dvě velmoci, USA a Sovětský svaz, se navzájem považovaly za nepřátele. Závod ve výrobě atomových zbraní ohrožoval životy všech.

Legendární pianista, tehdy dvaaosmdesátiletý Vladimir Horowitz začal jednou večer se svým koncertním agentem Peterem Gelbem rozebírat, o čem sní a co by si přál. Jednou z věcí bylo podívat se zpátky do Ruska. Jen o tom hovořili, ale Horowitz tehdy ještě měl strach vrátit se do země revolučního teroru a politických vražd. Pak došlo k dohodě mezi Reaganem a Gorbačovem, díky níž se to přání mohlo uskutečnit. Na západě i východě měli všichni pocit, že se otevírají obrovské dveře. A proto měl Horowitzův návrat (3 roky před jeho smrtí) obrovskou symbolickou hodnotu.
V dubnu 1986 tedy přijel do rodného Ruska. Život a kariéru si totiž budoval jinde a nevkročil do komunistického Sovětského svazu celých 61 let. Ovšem kvůli řadě tvůrčích krizí a opakujícím se depresím na veřejnosti už několik let nekoncertoval, a tak mnozí jeho moskevskou návštěvu považovali za zázrak. K jeho moskevskému koncertnímu návratu se v dokumentu Holgera Preusse a Philippa Quiringa vyjadřují pianisté Martha Argerichová, Tatjana Komarovová, Sophie Paciniová, Daniil Trifonov, violoncellistka Alina Kudelevicová a současný generální ředitel newyorské Metropolitní opery Peter Gelb. V programu moskevského koncertu, který z velké části uslyšíte, hraje Horowitz mj. Skrjabinovu etudu dis moll, Scarlattiho a Mozartovu sonátu, Moszkowského Jiskry (Etincelles), Rachmaninovovo preludium a polku, Chopinovu mazurku a polonézu, Lisztův Sonet podle Petrarky a Snění ze Schumannových Dětských scén.
Vysílání: 06.10., 23.15 hod., ČT art
Opakování: 10.10., ČT art

26.9.2022 16:09:57 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Články v rubrice - Z éteru

Z první řady: Rusalka z Toulouse

Rusalka z Toulouse

A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa ...celý článek


Rok české hudby – Smetana 200

Bedřich Smetana

Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Hudební tipy 18. týden

Janet Jackson

Ikony Kamila Střihavky
Český rockový bubeník Miloš Meier hostem v hudebním cyklu věnovaném osobnostem české celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Výtvarné tipy 18. týden

Tutanchamonova tajemství

Skryté skvosty II. (9/10) - Uherčice
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a o č celý článek

další články...