zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Gabriela Demeterová a Norbert Heller

Gabriela Demeterová

autor: Z webu   

Milovníci Mozartovy hudby se mohou těšit již na čtvrtý díl kompletní nahrávky všech Mozartových sonát pro klavír a housle, kterou pro ně společně na zámku v Libochovicích připravili Gabriela Demeterová a Norbert Heller Křest alba se uskuteční 9. listopadu 2005 v Tereziánském sále Břevnovského kláštera.
Při snaze obou umělců o to přiblížit se celkovým zvukem tehdejšímu úzu nemohli v České republice zvolit vhodnější nástroje, než jaké zvolili. Kladívkový klavír z dílny Conrada Grafa z libochovické zámecké sbírky Českého muzea hudby byl postaven sice na přelomu 18. a 19. století, ale krásou zvuku patří k nejcennějším původním kladívkovým klavírům u nás. Gabriela Demeterová si speciálně pro tuto příležitost zvolila přes dvě stě let staré housle z dílny Kašpara Strnada z roku 1795. Nástroj má rovněž zapůjčený ze státní sbírky Muzea české hudby. Je to originál, jeho kopie neexistují, takže jeho cena je nevyčíslitelná. U houslí pak přispívá autentickému zvuku také použití střevových strun a historického smyčce. Nejen nástroje, ale i jejich ladění odpovídá Mozartově době. Je zřejmé, že také akustika prostoru zámku a jeho inspirující genius loci sehrál při natáčení stěžejní roli.

Dnem 16. března roku 1781 se stala Vídeň Mozartovým domovským městem. Už 17. března svůj příjezd hlásil v dopise otci. Živil se koncertováním, vyučováním a komponováním, pro různé neshody nebo finanční problémy se až příliš často stěhoval z jednoho bytu do druhého, dělal dluhy, občas naletěl nějakému vydavateli, od nějž očekával finanční efekt za vydání skladeb, občas se dostavil i výrazný úspěch u publika.
V roce 1781 také vznikly dvě ze tří sonát pro klavír a housle (takto se tehdy obvykle udávalo pořadí obou nástrojů), které najdeme na tomto snímku. Jsou to sonáty F dur K. 377 a Es dur K. 380. Obě vyšly tiskem u vydavatele Artaria v cyklu šesti sonát, označených jako Opus 2. Vydavatel se projevil jako podvodník a vydání skladateli téměř nic nevyneslo. Jako dobu vzniku mají uvedeno léto 1781. To se patrně týká měsíce července, protože už 1. srpna psal Mozart otci, že obdržel libreto k opeře a že na díle pilně pracuje, má totiž být provedeno už v polovině září. Šlo o Únos ze Serailu, který Mozartovi přinesl ve Vídni částečný úspěch.
Třetí sonátu tohoto alba – B dur K. 454 – napsal Mozart 21. dubna 1784 a vyšla jako třetí v cyklu sonát Opus 7. Všechny tři sonáty tedy vznikly v tzv. prvním vídeňském období 1781–84, jež se pokládá za první vrcholné období Mozartovy tvorby.

7.11.2005 00:11:49 Redakce | rubrika - Novinky...

Časopis 20 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Časopis 20 - sekce

DIVADLO

VČD v příští sezóně uvede sedm premiér

Dramaturgyně A. Zindulková Hlaváčková na zahajovací zkoušce

Východočeské divadlo uveřejnilo dramaturgický plán nadcházející divadelní sezóny, který blíže představuje šéfd celý článek

další články...

HUDBA

Petr Hapka – 80 let

Petr Hapka

Televizní písničky a songy Petra Hapky
Štěstí je krásná věc, Dívám se, dívám, Rozvod a další slavné hity a celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Velkolepá válečná freska

Příliš vzdálený most

Příliš vzdálený most
Velkolepá rekonstrukce útoku spojeneckých výsadkářů za 2. světové války v rámci operac celý článek

další články...