zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Cena Ministerstva kultury pro Iva Váňu Psotu

Ivo Váňa Psota

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Ocenění Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury dostal in memoriam tanečník, choreograf, pedagog a umělecký šéf brněnského baletu Ivo Váňa Psota, od jehož narození uplynulo rovných sto let. Ivo Váňa Psota celým svým životem a dílem významně ovlivnil vývoj českého baletu. Zanechal za sebou jako dědictví soubor, který svou profesionální vyspělostí a technickou připraveností neměl ve své době ve střední Evropě konkurenci.

Ivo Váňa Psota

Narodil se roku 1908 v Kyjevě, kde jeho otec působil před první světovou válkou jako profesor. Pevné základy klasické taneční techniky dal Psotovi Augustin Berger, tehdejší šéf baletu Národního divadla v Praze. Po ročním angažmá v tomto Praze nastoupil do brněnského baletu již jako sólista (1926) a jehož šéfem byl jmenován jako dvacetiletý a stal se též jeho choreografem. Z jeho prvních prací jmenujme Ravelův La Valse (1928), Delibesovu Coppélii (1929) a Signorinu Gioventù V. Nováka (1930).
Na jaře 1932 odjíždí Psota ke konkursu do nově vzniklého souboru Les Ballets Russes de Monte Carlo. Získal zde angažmá jako sborový tanečník a po dvou letech působení u tohoto souboru se vypracoval na charakterního sólistu. S pověstí mezinárodně uznávaného tanečníka se vrátil roku 1936 zpět do Brna a stal se opět šéfem baletu, choreografem a prvním sólistou Zemského divadla. V té době se stal brněnský balet vážným konkurentem souboru Národního divadla. Na repertoár zařadil Schumanův Karneval, Šeherezádu Rimského-Korsakova, Rossiniho Vzpouru hraček, Balakirevovu Tamaru a také světovou premiéru Prokofjevova Romea a Julie.

Po okupaci se orientuje na slovanskou dramaturgii a ještě před premiérou Čajkovského Labutího jezera (1941) narychlo podruhé opouští vlast a odjíždí do Spojených států amerických. Tam nachází uplatnění nejdříve v newyorském Ballet Theatre a posléze v de Basilově Original Ballet Russe jako tanečník, baletní mistr a choreograf (1941-47). Soubor se v té době pohyboval převážně na území jižní Ameriky. Psota uvedl mimo jiné i celovečerní symbolické drama Yara, za něž mu byla na divadelní budově v Sao Paolo odhalena pamětní deska.

Roku 1947 se Psota vrátil do Brna, jemuž dal přednost před nabídkami z Teatro Colón Buenos Aires nebo Národního divadla v Praze. Zdokonaloval nyní svůj soubor na choreografiích z repertoáru Ruského baletu, ale uvedl také původní novinku - Krále Ječmínka K. Horkého (1951). Z klasických titulů nastudoval Labutí jezero (1950) a Spící krasavici (1952), jejíž premiéry se však již nedožil.
Zemřel náhle ve věku necelých čtyřiačtyřiceti let, zanechávaje za sebou jako dědictví soubor, který svou profesionální vyspělostí a technickou připraveností neměl v té době ve střední Evropě konkurenci. Soubor, z něhož vyšlo mnoho významných osobností poválečného československého baletu – Psotových žáků, hrdě se hlásících k svému učiteli.

4.1.2009 23:01:14 Redakce | rubrika - Zprávy

Časopis 20 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Články v rubrice - Zprávy

FOK zveřejnil program jubilejní 90. sezóny

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahájí 90. sezónu provedením monumentální Symfonie tisíců Gustava Mahlera ...celý článek


Novinky z Institutu Pavla Šmoka

Luboš Ogoun (Foto: Institut Pavla Šmoka)

V Institutu Pavla Šmoka (IPŠ) v Braníku je i v roce 2024 zpřístupněna videotéka se studovnou s archivem tiskov ...celý článek



Časopis 20 - sekce

HUDBA

Petr Hapka – 80 let

Petr Hapka

Televizní písničky a songy Petra Hapky
Štěstí je krásná věc, Dívám se, dívám, Rozvod a další slavné hity a celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Životopisné drama Hilma

Hilma

Hilma
Její umění neuznávalo hranice viditelného světa ani společenských konvencí. Švédské životopisné drama celý článek

další články...