Scéna.cz 

Literární adaptace 8. týden

Velikáni filmu... Jiří Menzel OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY
První celovečerní film režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky vznikl podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala v roce 1966. Po povídkovém filmu Perličky na dně a krátkých hraných snímcích Fádní odpoledne a Sběrné surovosti je i tento film dokladem nesmírné obliby, jíž se Bohumil Hrabal těšil mezi mladými umělci. Přepis útlé novely se vyznačuje na svou dobu originálním spojením nepatetického líčení okupačních let, jak se projevují na malém venkovském nádražíčku, a soukromých trablů jednotlivých hrdinů. Film ve své době vzbudil mimořádnou pozornost doma i v zahraničí, hlavně pro něžný i drsný humor, který prostupoval příběh o nelehkém dospívání mladého železničáře, i pro neobvyklý pohled na válečné dění. Snímek získal mnoho domácích i mezinárodních cen, mezi nimi i druhého Oscara pro naši kinematografii. Jako jediný zástupce naší kinematografie byl zařazen i mezi sto nejlepších filmů světa. Znovu budete mít možnost posoudit míru hereckého talentu Václava Neckáře, který v tomto filmu vytvořil svou první filmovou roli. Z dalších výborných hereckých výkonů připomeneme výpravčího Hubičku v interpretaci Josefa Somra, přednostu stanice v podání neherce Vladimíra Valenty, lidsky hřejivou paní přednostovou Libuše Havelkové a Vlastimila Brodského v roli kolaborantského rady. Vysílání: 22.2., 21.35 hod., ČT2.

Milenci a vrazi
Filmová adaptace slavného románu Vladimíra Párala je hořkým obrazem koloběhu lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti.
Motorem dramatického pohybu této látky je výbušná síla nenávisti těch "dole", toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí "nahoře", kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím.
Ústředním místem děje je dům kdesi v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana, ambiciózního inženýra a jeho lásky k Zitě Gráfové, manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa, zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu, to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po sametové revoluci. Vysílání: 24.2., 21.45 hod., ČT1.

Filmové návraty Povídka malostranská
Život nám už vypěstoval pár krátkých spojení. Neruda a Malá Strana jdou ruku v ruce. Kolik generací už četlo jeho Povídky malostranské. Poprvé vyšly v roce 1878. A přece jsou klasikou z rodu živých a věčně aktuálních. Povídka úvodní, Týden v tichém domě, vstoupila před lety na stříbrné plátno a později v kategorii filmů pro pamětníky i na obrazovku.
Autor jejího filmového přepisu režisér Jiří Krejčík se setkal s Nerudou po letech znovu, tentokrát nad povídkou závěrečnou Figurky, idylický úryvek ze zápisků advokátního koncipienta, natočil podle vlastního scénáře pro pražské televizní studio v roce 1981. Malostranský dům zabydlil Jiřím Menzelem, Josefem Kemrem, Jitkou Molavcovou, Josefem Somrem, Soňou Valentovou, Rudolfem Hrušínským....
Povídka Figurky má formu krátkých deníkových zápisků. Běží stručně, vtipně, výstižně. "Text jako víno" - řekl režisér Jiří Krejčík. "A nejen pro tu formu. Hledal jsem v něm poctivě, protože jsem chtěl vyjádřit, jak Neruda viděl svůj svět, pochopit jeho dobu a pochopit taky to, co ho bolelo." Vysílání: 24.2., 12.40 hod., ČT2.