Scéna.cz 

Jiří Stránský 90. výročí narození

Jiří Stránský
Portrét významného spisovatele, scenáristy a předsedy českého PEN klubu se zkušeností politického vězně, od jehož narození uplynulo v těchto dnech 90 let (2011). Režie M. Kubala. Tento týden si připomínáme nedožité 90. narozeniny jednoho z nejpozoruhodnějších představitelů poválečné i současné české literatury, jenž svým vyprávěním nenechával usnout paměť a svědomí minulého století. Jiří Stránský (*12. 8. 1931 – †29. 5. 2019) dovedl s nesmírnou dávkou moudrosti, nadhledu i humoru vtisknout do stránek svých románů, povídek a scénářů nejtěžší chvíle vlastního života. Ten jako by přímo ztělesňoval moderní československé dějiny. Narodil se v roce 1931 do pražské patricijské rodiny se šlechtickými kořeny a jeho dědeček byl meziválečný předseda vlády Jan Malypetr. Rodinné zázemí mu však kvůli změně společenských poměrů po roce 1948 znemožnilo přistoupit k maturitě. Živil se manuální prací a na počátku padesátých let byl po vstupu do lidové armády přidělen k Pomocným technickým praporům. Perzekuce se ovšem dále stupňovala a roku 1953 byl Jiří Stránský ve vykonstruovaném procesu obviněn z vlastizrady a prošel několika pracovními tábory včetně obávaných jáchymovských uranových dolů. Právě v tomto prostředí se setkal s katolickými spisovateli a za ostnatými dráty začal psát své první básně. Amnestie se dočkal roku 1960, ale až v polovině šedesátých let dostal možnost působit na tvůrčím poli jako asistent ve filmovém studiu. Na sklonku této dekády vydal svou první povídkovou sbírku Štěstí, v níž otiskl prožitou zkušenost z padesátých let. Její náklad však měl být posléze téměř kompletně zničen, shodou šťastných okolností se jej však podařilo zachránit přímo ze stoupy. Roku 1970 napsal své stěžejní dílo Zdivočelá země, jež se stalo základem pro scénář televizního seriálu, který realizoval společně s režisérem Hynkem Bočanem od roku 1997. V období normalizace byl Jiří Stránský zařazen mezi ineditní autory a byl opět uvězněn, poté pracoval jako technik v Československém státním souboru písní a tanců. Po roce 1989 se stal spisovatelem z povolání a roku 1992 byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu. V letech 1995–1998 předsedal Radě Národní knihovny a zejména po roce 2000 se opět věnoval próze. V roce 2013 byl oceněn Cenou Josefa Škvoreckého za seriál Zdivočelá země, o dva roky později se stal nositelem titulu Rytíř české kultury a laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Za celoživotní příklad ostatním získal Jiří Stránský i nejvyšší skautské ocenění – řád Stříbrného vlka.
Vysílání: 15.8., 13.05 hod., ČT2

Krásný ztráty
Český spisovatel Jiří Stránský, jehož 90. výročí narození si v těchto dnech připomínáme, a slovenský herec Milan Lasica v baru u Michala Prokopa (2001). Režie T. Kopáčová. Před 20 lety přijal do baru Michala Prokopa pozvání spisovatel, scenárista a tehdejší prezident českého PEN klubu Jiří Stránský (*12. 8. 1931 – †29. 5. 2019), který by v tomto týdnu oslavil 90. narozeniny. V talk show se setkal s Milanem Lasicou, jednou z největších hvězd slovenského divadla, filmu a televize, která po 40 let tvořila nerozlučnou dvojici s Júliem Satinským. Řeč byla především o tom, zda je těžší diváka rozesmát nebo rozplakat a co s tvůrčím člověkem – ať už s hercem či spisovatelem – udělají léta zákazu anebo dokonce kriminálu, s nímž měl Jiří Stránský jako politický vězeň bohaté zkušenosti a čerpal z něj podněty pro své oceňované dílo.
Vysílání: 15.8., 13.55 hod., ČT2

Život spisovatele Jiřího Stránského v pohledu Ondřeje Trojana
Portrét spisovatele, scenáristy a politického vězně Jiřího Stránského, jehož nedožité 90. narozeniny si v těchto dnech připomínáme (1996). Režie O. Trojan. Zítra by se dožil 90. let významný český spisovatel Jiří Stránský (*12. 8. 1931 – †29. 5. 2019), který na stránkách svých knih čerpal z vlastních pohnutých životních zkušeností. Jeho osud předurčil rodinný původ – po otci měl šlechtické kořeny, na matčině straně byl jeho předkem meziválečný předseda vlády Jan Malypetr. Z toho důvodu nemohl po únoru 1948 odmaturovat, musel se živit manuální prací a na vojně byl přidělen k PTP útvarům. Perzekuce vyvrcholila roku 1953 vykonstruovaným procesem a následujících 7 let Jiří Stránský strávil v pracovních táborech včetně jáchymovských uranových dolů. Právě ve vězení měl možnost setkat se s katolickými spisovateli a začal zde psát svá první díla. K publikaci byl po srpnu 1968 připraven soubor jeho povídek Štěstí, většina výtisků však byla zabavena a zničena. Próza Zdivočelá země, kterou Stránský napsal roku 1970, si musela na vydání počkat mnoho let a poté ji autor přepracoval do scénářů úspěšného televizního seriálu. V roce 1990 se stal spisovatelem z povolání, brzy poté byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu a v roce 1995 předsedou Rady Národní knihovny. V roce 2013 obdržel Cenu Josefa Škvoreckého a stal se také držitelem nejvyššího skautského ocenění – Řádu Stříbrného vlka.
Vysílání: 11.8., 21.40 hod., ČT art