Scéna.cz 

Výtvarné tipy 49. týden

Život humoristy Vladimíra Renčína v pohledu Jana Špáty
Portrét jednoho z nejvýznamnějších českých kreslířů a karikaturistů, který by se v těchto dnech dožil 80 let, a jehož kreslený humor patří neodmyslitelně k tváři významných českých i zahraničních deníků a časopisů. Český karikaturista a ilustrátor Vladimír Renčín (1941–2017) patřil k autorům kresleného humoru, jejichž neopakovatelný rukopis je okamžitě rozpoznatelný. Narodil se ve středočeských Pečkách a po středoškolském studiu ekonomie pracoval jako redaktor, fotograf či propagační referent národního podniku Pramen. Ke kreslení se tedy dostal jako samouk a na plný úvazek se mu začal věnovat roku 1965. Jeho kreslené vtipy se staly neodmyslitelnou součástí satirického časopisu Dikobraz, ale jeho práce se objevovaly i v řadě dalších periodik. V následujícím desetiletí mu však kvůli vyšetřování Státní bezpečnosti bylo znemožněno několik let publikovat. Od konce šedesátých let se věnoval i knižní ilustraci a často výtvarně doprovázel díla Františka Nepila. V roce 2011 získal za své rozsáhlé dílo, jímž vzdoroval selským rozumem proti jakémukoliv nesmyslnému režimu a ideologii, Medaili Za zásluhy. Medailon, který nyní věnujeme připomínce 80. výročí svébytného umělce, natočil v roce 1996 mezinárodně uznávaný dokumentarista a kameraman Jan Špáta.
Vysílání: 07.12., 17.20 hod., ČT2
Opakování: 11.12., ČT2

Legendární obří stavby Francie: Haussmannova velkolepá přeměna Paříže
Jakým způsobem se do své dnešní podoby proměnila Paříž? Ještě v polovině devatenáctého století zachovávala středověký ráz s křivolakými uličkami a polorozpadlými domy, pak se stala ryze moderním městem. Francouzský dokument. Paříž je nejnavštěvovanější světovou metropolí i díky své jedinečné urbanistické struktuře. Za svůj rozvoj a unikátní podobu vděčí zejména dvěma mužům, císaři Napoleonu III. a jeho pravé ruce, prefektu Haussmannovi. Baron Georges-Eugene Haussmann změnil v letech 1853 až 1870 tvář francouzského hlavního města sérií obrovských stavebních projektů, které byly součástí ambiciózního plánu. V přebudovaném městě přibylo téměř dva tisíce hektarů parků, šest set kilometrů akvaduktů a tři sta osmdesát kilometrů kanalizační sítě, což výrazně vylepšilo hygienickou situaci a kvalitu života. Vzniklo třiašedesát kilometrů nových ulic, čtyřicet tisíc nových budov a řada výrazných monumentů, sloužících jako orientační body, které naznačují šířku ulic a zdůrazňují jejich délku.
Vysílání: 08.12., 16.25 hod., ČT2
Opakování: 13.12., ČT2

České Expo v Dubaji: Český design a české poklady
Dokumentární série o české účasti na světové výstavě EXPO v Dubaji představí českou expozici a její jednotlivé části. Připravili J. F. Potužník a L. Franc (Premiéra). Další z dokumentů o národní účasti na EXPO v Dubaji nás tentokrát zavede mezi Hi-Tech umělecké instalace i mezi díla z českého křišťálu, jimiž čeští skláři okouzlují svět po staletí. Ten se ovšem v expozici „Czech Republic – The Country for the Future“ prezentuje v soudobých formách. Navazuje na hlavní vzkaz české expozice, jímž je voda vyráběná ze vzduchu s pomocí sluneční energie. Osmimetrový Zlatý déšť koresponduje se sebevědomím tvůrců, kteří rozsvítili i vstupní halu dubajské opery. Série soch Vlastimila Beránka, žáka sklářské legendy Stanislava Libenského, zahrnuje plastiky vyrobené pro podvodní instalace Vlny Darkova, ale také Venuši, vůbec největší leštěnou sochu z českého křišťálu na světě. Futuristickou plastiku s vnitřní projekcí Energie Fénix doplňuje abstraktní obraz Efekt motýlích křídel složený z šesti na sebe navazujících pláten. Před pavilonem, který obrůstá ručně modelovaná struktura z téměř deseti kilometrů ocelových kapilár, se nad mystickým lesem ze subfosilních kmenů, starých šest tisíc let, tyčí monumentální socha z patnáctitunového žulového monolitu Vítězství Robotů. Připomíná nejen sté výročí uvedení slova robot ve hře Karla Čapka R.U.R. v Národním divadle, ale i to, že Česká republika je skutečně zemí pro budoucnost.
Vysílání: 08.12., 22.05 hod., ČT2
Opakování: 10.12., ČT2

Dánský design – spojení ekologie a funkčnosti
Snaha o uhlíkovou neutralitu ústí v nevídané projekty. Německý dokument z cyklu Umění prostoru (Premiéra). Udržitelnost je stále důležitějším tématem ve všech oblastech života a architektura není výjimkou. Zatímco mnoho zemí se sotva začalo zaměřovat na používání recyklovatelných materiálů, zvyšování životnosti staveb a zohledňování sociálních aspektů udržitelnosti, řada dánských architektů tyto faktory do svých návrhů začleňuje již dlouho. Dánská Kodaň se chce do roku 2025 stát prvním uhlíkově neutrálním hlavním městem na světě. Všechny nové stavební projekty tak musí splňovat přísné ekologické požadavky. Renomovaná dánská architektonická kancelář Christensen & Co nedávno navrhla školu v přístavu města Nordhavn. Její fasáda je pokryta solárními panely, zatímco podlahy jsou vyrobeny z odpadového dřeva. Budova využívá také inovativní systémy vytápění a větrání. Mezinárodně uznávaná skupina Bjarke Ingels Group dodala návrh jednoho z nejčistších zařízení na výrobu energie z odpadu na světě. Zatímco likviduje odpadky a vypouští méně emisí CO2, dodává energii mnoha kodaňským domácnostem. A aby toho nebylo málo, budova má na střeše dokonce umělý lyžařský svah! Je to jen jeden ze zábavných a funkčních návrhů společnosti BIG. C.F. Moller, jedna z nejstarších dánských architektonických firem, se v průběhu desetiletí zasloužila o rozvoj Aarhuské univerzity. Univerzita, zasazená do krajiny připomínající park, je nyní jedním z nejkrásnějších kampusů na světě. Od samého počátku se architekti zásadně zajímali o trvanlivost, propojení s přírodním prostředím a vytvoření estetiky, kterou stojí za to zachovat.
Vysílání: 09.12., 15.55 hod., ČT2
Opakování: 10.12., ČT2

Rok českých tradic aneb Co nám svět může závidět (2/2)
Nemateriální statky tradiční lidové kultury České republiky v průběhu čtyř ročních období. Připravila R. Šáchová (Premiéra). Ve druhé části dvoudílného filmu, která se týká zejména podzimních a zimních tradičních akcí, se diváci mohou těšit nejen na masopustní veselí, hody s právem, morový průvod, sokolníky, myslivce, bednáře nebo vltavské voraře, ale i na betlémskou cestu v Třebíči, ochotnické divadlo, zákupské masky, milevské maškary, perličky z Poniklé či hráče na skřipky.
Vysílání: 12.12., 08.15 hod., ČT2

Ve službách papeže
Zlaté období italské renesance zachycené ve střetu titánů své doby – umělce Michelangela Buonarrotiho a papeže Julia II. Americký historický film podle předlohy Irvinga Stonea Agónie a extáze (1965). Hrají: Ch. Heston, R. Harrison, D. Cilentová, H. Andrews, A. Lupo a další. Režie Carol Reed. Počátkem 16. století proslul během svého pontifikátu „papež válečník“ Julius II. (R. Harrison) zejména svou výbojnou politikou za účelem posílení pozice Papežského státu. Také však i jako mecenáš umění, který po sobě hodlal zanechat dílo velebící jeho slávu i slávu Boha. K tomu mu měl posloužit geniální, ale vzpurný sochař Michelangelo Buonarroti, jemuž papež nařídil, aby se postaral o výmalbu stropu Sixtinské kaple. Umělec excelující zejména jako sochař sice zakázku přijal a na freskách začal pracovat roku 1508, ale často se vůli papeže vzpouzel. To vyústilo v několikaletý spor dvou neústupných osobností... Historický snímek Carola Reeda nominovaný na pět Oscarů a natočený podle předlohy Irvinga Stonea Agónie a extáze nabídl vedle impozantní výpravy hlavně herecký koncert Charltona Hestona a Rexe Harrisona v úlohách zcela rozdílných individualit, jejichž náhled na svět se často různil. Jako poctu velkému sochaři, architektovi, malíři a básníkovi Michelangelovi také tvůrci natočili krátký prolog o jeho díle, který předchází vlastnímu filmovému příběhu.
Vysílání: 09.12., 20.15 hod., ČT art