Scéna.cz 

Lovkyně démonů, Hra na oliheň nebo Blackpink

Animovaný film K Pop: Lovkyně démonů potvrdil, že korejská kultura dnes patří mezi nejvýznamnější globální fenomény. Stal se nejsledovanějším v historii Netflixu, jeho písně ovládly hudební žebříčky a v plánu jsou rovnou dvě pokračování. Tento úspěch je součástí dlouhodobého trendu známého jako Korean Wave neboli hallyu, tedy šíření jihokorejské kultury do světa, který trvá již více než 25 let. Od televizních dramat a filmů přes hudbu a módní trendy až po zájem o jazyk a životní styl.

Dívčí K-popová skupina Huntr/x, která v příběhu bojuje s démony a zároveň dobývá světová pódia, představuje přesně ten druh kulturního produktu, jenž spojuje hudební, vizuální i narativní přitažlivost pro mladé publikum napříč kontinenty.
Animovaný hudební film se stal nejsledovanějším filmem v historii platformy Netflix s více než 236 miliony zhlédnutí. Jeho soundtrack navíc drtí hudební žebříčky. Jako první ve filmové historii měl čtyři skladby současně v Top 10 žebříčku Billboard Hot 100.

K-pop i drama chytne za srdce

Když si odmyslíme boj s démony, tak příběh odráží kariéru reálných K-popových hvězd, mezi které patří například skupiny BTS, Blackpink nebo TXT, a v poslední dekádě si získaly srdce lidí po celém světě. Zpěváci a zpěvačky jsou atraktivní, mladí a jejich živá vystoupení lákají na náročné choreografie a chytlavé melodie. Jejich písně, jež jsou směsí západní popové hudby, hip hopu i elektra, kombinují korejštinu s angličtinou a celosvětově patří k nejpřehrávanějším skladbám.
Společně s fenoménem k-pop se světem šíří též zájem o korejské drama, jež vyniká specifickými scénáři, vzhledem postav i propojením několika žánrů. Na obrazovky milionů diváků pronikl v posledních letech jihokorejský seriál Hra na oliheň vycházející stejně jako K Pop: Lovkyně démonů z produkce Netflixu.
Ve spojení s přetrvávajícím zájmem o korejskou kulturu, jazyk i styl, je fenomén K-wave součástí globálního mainstreamu Ovlivňuje nejen hudební trendy, ale i divácké chování, digitální kulturu a identitu mladých lidí.

Kultura jako ekonomický nástroj

Rozmach „hallyu“, tedy vlny korejské pop-kultury, není náhodný. Jde o strategicky řízený proces, kde kulturní produkty, komerční značky i státní politika táhnou za jeden provaz. „Jižní Korea je jednou z mála zemí na světě, ne-li úplně jedinou, která má jasně stanovený cíl stát se světovým lídrem v exportu populární kultury. Je to způsob, jak si Korea buduje svou ‚měkkou sílu‘,“ popsal ekonomický expert Martin Roll.
Korejská vláda i kulturní průmysl nevidí populární hudbu, film či seriály pouze jako zábavu, ale jako nástroj, který pomáhá budovat image země, přitahovat turisty, investice i mezinárodní pozornost. Od roku 1999 se díky liberalizaci mediálního trhu v Jižní Koreji, rozvoji soukromých televizí a otevření exportu kulturního obsahu korejská dramata, hudba i filmy dostaly do širokého povědomí v Japonsku, Číně a jihovýchodní Asii.
S nástupem internetu, streamovacích služeb a sociálních sítí, se tento kulturní proud změnil v globální fenomén, kdy již nejde jen o regionální zájem, ale o masovou konzumaci korejské kultury téměř po celém světě, včetně České republiky. „Před 10 až 15 lety jsme v Česku zažili boom japonské kultury. Objevil se trend anime, mangy, japonské hudby. Nyní je korejská kultura, zejména mezi mladými lidmi, stejně populární, ne-li ještě populárnější,“ přiblížila Lada Homolová, zástupkyně ředitelky jazykové školy Lingua Centrum.

Životní styl, který je příkladem pro mladé

K-pop je pro mladé lidi nejen hudebním, ale také životním stylem. Zpěváci, kteří prostřednictvím písní upozorňují na témata týkající se vztahů i sociálních problémů, jsou s fanoušky v úzkém kontaktu pomocí sociálních sítí a pravidelných srazů. „K-pop formuje velkou část mladé generace a pracovitost k-idolů inspiruje lidi po celém světě. K-pop interpreti jsou pracovití lidé s velkými sny a uvědomují si důležitost fandomu. Speciální vztah, který mají k-idolové s fanoušky, je jedinečný a neustále se vyvíjí,“ popisuje kouzlo korejských hudebních skupin Eliška Hlubinková, autorka diplomové práce zaměřené na fenomén k-pop a jeho sociokulturní kontexty.
Korejská kultura se v té západní propisuje nejen do trendů v oblasti hudby a filmu, ale také make-upu nebo plastické chirurgie. Odrážejí se od ní sociální normy i hodnoty mladých lidí.

Roste i zájem o studium korejštiny

Narůstající popularita a šířící se obraz korejské kultury se podepisuje rovněž na statistikách zájmu o studium korejštiny. Zatímco některé české vysoké školy, jako například Univerzita Palackého v Olomouci, na trend zareagovaly a nabízejí specializované obory, jinde korejština na seznamu filologických programů zcela chybí. „Studium je samozřejmě vyhledávané také u soukromých jazykových škol a lektorů. I v naší jazykové škole jsme zaregistrovali zájem o kurzy korejštiny. Organizujeme jich hned několik, a to po celé republice,“ popisuje Lada Homolová.
Korejština je specifická vlastní abecedou zvanou hangul. Ta obsahuje 10 samohlásek a 14 souhlásek, jejichž kombinací se vytvářejí četné skupiny slabik. „Korejština patří mezi uralo-altajské jazyky, tedy do stejné jazykové rodiny jako například japonština nebo tibetština, z evropských jazyků pak maďarština a finština. Používá hodně předpon, a hlavně přípon, kdy každá z nich nese nějaký gramatický nebo zdvořilostní význam,“ vysvětluje Lada Homolová.