zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Horowitz v Moskvě

Horowitz v Moskvě

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Horowitz v Moskvě
Nekorunovaný král pianistů 20. století se po více než 60 letech vrátil do nesvobodou sužované vlasti, aby zde na klavírním recitálu přednesl svou labutí píseň. Připravili Holger Preusse a Philipp Quiring. V polovině osmdesátých let minulého století se v Moskvě odehrál úchvatný koncert, na nějž mnozí dodnes s dojetím vzpomínají. Vystoupil tu po více než půlstoletí znamenitý ukrajinsko-americký klavírista Vladimir Horowitz (1903–1989). V té době byla hranice mezi východem a západem neprostupná. Studená válka byla v plném proudu. Dvě velmoci, USA a Sovětský svaz, se navzájem považovaly za nepřátele. Závod ve výrobě atomových zbraní ohrožoval životy všech.

Legendární pianista, tehdy dvaaosmdesátiletý Vladimir Horowitz začal jednou večer se svým koncertním agentem Peterem Gelbem rozebírat, o čem sní a co by si přál. Jednou z věcí bylo podívat se zpátky do Ruska. Jen o tom hovořili, ale Horowitz tehdy ještě měl strach vrátit se do země revolučního teroru a politických vražd. Pak došlo k dohodě mezi Reaganem a Gorbačovem, díky níž se to přání mohlo uskutečnit. Na západě i východě měli všichni pocit, že se otevírají obrovské dveře. A proto měl Horowitzův návrat (3 roky před jeho smrtí) obrovskou symbolickou hodnotu.
V dubnu 1986 tedy přijel do rodného Ruska. Život a kariéru si totiž budoval jinde a nevkročil do komunistického Sovětského svazu celých 61 let. Ovšem kvůli řadě tvůrčích krizí a opakujícím se depresím na veřejnosti už několik let nekoncertoval, a tak mnozí jeho moskevskou návštěvu považovali za zázrak. K jeho moskevskému koncertnímu návratu se v dokumentu Holgera Preusse a Philippa Quiringa vyjadřují pianisté Martha Argerichová, Tatjana Komarovová, Sophie Paciniová, Daniil Trifonov, violoncellistka Alina Kudelevicová a současný generální ředitel newyorské Metropolitní opery Peter Gelb. V programu moskevského koncertu, který z velké části uslyšíte, hraje Horowitz mj. Skrjabinovu etudu dis moll, Scarlattiho a Mozartovu sonátu, Moszkowského Jiskry (Etincelles), Rachmaninovovo preludium a polku, Chopinovu mazurku a polonézu, Lisztův Sonet podle Petrarky a Snění ze Schumannových Dětských scén.
Vysílání: 06.10., 23.15 hod., ČT art
Opakování: 10.10., ČT art

26.9.2022 16:09:57 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Koza aneb Kdo je Sylvie? (Divadlo Bez zábradlí)

Články v rubrice - Z éteru

Mesiáš v podání Jihočeského divadla

Mesiáš (Jihočeské divadlo)

G. F. Händel: Mesiáš
Scénické zpracování slavného oratoria Mesiáš v podání Jihočeského divadla, v režii Tom ...celý článek


Světově proslulý čínský pianista Lang Lang

Lang Lang – nejmilejší melodie

Lang Lang – nejmilejší melodie
Světově proslulý čínský pianista hraje a hovoří o svých hudebních lásk ...celý článek


Toužila se protančit až do pařížské Opery

Tanečnice

Tanečnice
Film natočený ve francouzsko-belgicko-české koprodukci (2016). Hrají: Soko, Lily-Rose Deppová, G. ...celý článek



Časopis 13 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Literární tipy 12. týden

Příběhy rukopisů: Bídníci Victora Huga

Úsměvy Bohumila Hrabala
Jaromír Hanzlík skrze filmové ukázky připomíná osobnost a tvorbu spisovatele Bohumi celý článek

další články...