Scéna.cz 

Vanda Hybnerová a Saša Rašilov nepřivedou nikoho do rozpaků

Dnes již klasické dílo francouzeského dramatika Eugéna Ionesca Židle uvedlo v premiéře Divadlo v Řeznické. Režijně i herecky se na projektu podílela dvojice Vanda Hybnerová a Saša Rašilov. K Omámenému kolotoči, Pokusu psu neboli potworu přidali tak v pořadí již třetí inscenaci z vlastní autorské dílny. V průběhu večera vystupuje také autor hudby muzikant Honza Ponocný. Scénu ztvárnil Honza Pijena Novotný.

Tragická fraška o jednom dějství je napsána pro tři postavy: Stařenku 94 let, Starce 96 let a Řečníka. Rašilov i Hybnerová na scéně v kostýmech laděných do okrové i žluté nepřivedou diváka díky svému herectví do rozpaků, naopak. V průběhu inscenace předvádějí vše od pitoreskního hraní, klauniku až po pantomimu.
Příběh samotný není v ničem konkrétní a svazující, děj je tak trochu skrytý v pavoučí síti života. V prvé části vzpomínají Stařeček a Stařenka na svůj společný život, někdy i protichůdně. Zajímavá je scénka vyprávění o Paříži. Stařeček se postupně dostane k tomu, že by rád sdělil své poselství.
Postupně přicházejí jednotliví hosté, ať již Krásná paní, Plukovník, Manželé a další, až po samotného Panovníka. Při jejich příchodu sehrávají Rašilov a Hybnerová dobře propracované etudy, byť místy jakoby se v Židlích objevil Pokus pes čili potwor. Scénu postupně zaplňují imaginární hosté a potažmo židle, na nichž sedí.
Na závěr přichází Řečník, kterého obě postavy pozvaly. V každém představení má tímto vyvoleným být někdo jiný. Vždy dojde k úplně rozdílnému uzavření inscenace. Ionesco sám předepisuje Řečníkovi nesouvislou clonu hluku. V premiérovém případě nás Řečník seznámil s celým životem Stařečka v pravděpodobném duchu Einsteina a jeho relativity, jak vyplynulo z řečových náznaků a názoru, kterým svůj výklad doprovázel na tabuli.
Celá inscenace je v nápaditě řešené scéně - ateliér ohraničený sešitými různými záclonami, plovoucí podlaha a horizont zakončený oknem s figurínami Stařenky a Stařečka. Dalším kladem je hudební doprovod a zpívaná čísla. Záporem někdy monotónní jevištní řeč, která dobře uspává, ale pravděpodobně se jedná o záměr, neboť i životní příběhy mohou být také monotónní a opakující se... Nebojte se jít do Řeznické, Židlí mají dost.