zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Odumírání/ Vymírání?

Z inscenace Vymírání

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Intimní výlet do rodinných problémů na srbské vesnici poskytl návštěvníkům plzeňského divadelního festivalu soubor Atelier 212. Hra mladého dramatika Dušana Spasojeviče Vymírání odráží globální problém zániku tradic a opouštění venkova mladými lidmi.

Scénografie vytvořila na velkém jevišti stísněné krabičky bílých domků nalepených na sebe. Na spletitých vztazích dětí a rodičů se zde odráží staré křivdy kořeněné černým humorem. Janko, syn selky Milicy (Igor Dordevič), totiž prodal kus své země i s hrobem svého otce, což vyvolá pobouření sousedů. Zaječí úmysly má však i dcera jejího souseda Stamena (Andelika Somič) těhotná s bůhví s kým. Janko se vrací domů, aby se rozloučil s matkou (Dara Džokič) před odjezdem do Německa. Vzdělání, touha po životě a svobodě mladé a staré i přes vzájemnou lásku tragicky rozděluje. Milica ztrácí úctu sousedů, syna i hrob manžela. Přitom vyjdou najevo překvapivé skutečnosti z minulosti.

Smutek a nostalgie, které toto téma na jeviště přineslo, oživilo psychologické a sebeironické pojetí postav, především mimořádným výkonem Dary Džokič (Milicy) Borise Isakoviče(sedlák Strahunja). Celé představení jako soustředěný herecký koncert sdělilo divákům hlubokou prasvdu, že každý má svoji pravdu a konflikt těchto pravd nás ničí všechny bez výjimky. A čas život srovná po svém.

Režisér inscenace Egon Savin hru ctil a ve stylově čistém provedení záměrně narušil v dialozích mladých, aby umíocnil kontrast mezi nimi a rodiči. Nedává jednoznačnou odpověď, ukazuje problém z pohledu různých postav, takže divák chvíli lituje Janka, chvíli jeho matku. Nemilosrdně jsou zde ukázány tragické důsledky patriarchální,dominantní a despotické výchovy. Sondy do duší lidí spjatých s přírodou a zmatek moderní doby kontrastují na simultánní scéně, v hledišti vyvolávají zamyšlení a pochopení údělu mnoha Srbů, kteří přežili svoji dobu.

Dušan Spasojevič: Vymírání
režie, hudba Egon Savin; scéna Geroslav Zarič; kostýmy Bojana Nikitovič. Psáno z reprízy 10. září 2008 – Velké divadlo Plzeň, Mezinárodní festival Divadlo 2008.

21.9.2008 18:09:23 Doubravka Krautschneiderová | rubrika - Recenze

Časopis 24 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Proč bychom se netěšili na Smetanu (MdB)

Články v rubrice - Recenze

Proč bychom se netěšili na Smetanu s nadsázkou?

Andrea Zelová a Libor Matouš (Proč bychom se netěšili...)

Roku 1824 se narodil český významný hudební skladatel Bedřich Smetana. Rok 2024 - Rok české hudby se věnuje pr ...celý článek



Časopis 24 - sekce

HUDBA

Debutové album kvarteta 2in2out

2in2out (Foto: Roman Franc)

České jazzové kvarteto 2in2out, které založili saxofonistka Nela Dusová a kytarista Jan Lacina, vydává u vydav celý článek

další články...