zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Jazzová sekce znovu na pořadu

Vladimír Kouřil (1944), kterého znají jazzoví fanouškové po léta jako znamenitého publicistu, byl v roce 1986 v inscenovaném procesu s funkcionáři Jazzové sekce odsouzen na deset měsíců do vězení. Poslal ho tam Josef Monsport, jehož jméno teď zazářilo v kauze nováckých bossů Železného a Rozehnala. Rozhodnutí náleží soudu; Monsporta ale už nikdo nezbaví „zásluhy“ o to, že jako tehdejší městský prokurátor žádal pro Kouřila trest pěti až osmi-letý, a že – když tohoto „ušlech-tilého“ cíle nedosáhl – znepříjemnil všem odsouzeným pobyt v kriminále aspoň tím, že ob týden zamítal jejich žádosti o propuštění z vážných zdravotních důvodů.
Jak vážné byly, potvrdilo se nejprve smrtí ing. Miloše Drdy, k níž došlo pár týdnů po propuštění; Kouřil, postižený tehdy akutním zánětem ledvin, je od loňského jara odkázán na dialýzu. Monsport se naopak na obrazovkách objevil jako muž kypící zdravím; zřejmě netrpí ani výčitkami svědomí. Ti, kteří díky úsilí Jazzové sekce mohli v normalizačních časech číst její bulletin nebo Hrabalovu knihu Jak jsem obsluhoval anglického krále, žasnou nad proměnou tvrdého žalobce Monsporta v advokátského beránka, který tak snaživě pomáhá odčinit křivdy, spáchané údajně na obou televizních šéfech…

Tak takové jsou vzpomínky na Jazzovou sekci. Nyní k obecně prospěšným společnostem. I ty musí z části fungovat na základě nadšení příznivců, podobně jako dříve Jazzová sekce, ale .. Zákon nekompromisně ukládá nejen akciovým, ale i obecně prospěšným společnostem úkol zřídit správní a dozorčí rady, jež mají řídit a kontrolovat činnost příslušného managementu. V Česku ovšem jen ziskové podniky vyplácejí za práci v ra-dě vysoké odměny; jejich kolegové v o.p.s. nepobírají nic, protože příjmy jsou tu povětšině tak skromné, že sotva stačí k zachování organizace při životě. Nehledě na to, že ani žádné odměny v o.p.s. členové rad pobírat ze zákona nemohou.
Rady podle zákona fungují i v komorních orchestrech, které – pokud za nimi nestojí finančně silný donátor – vesměs dostávají skromňoučké dotace z prostředků státu a čas--to přežívají ze dne na den jen díky sponzorským darům a obětavé, vesměs málo lukrativní práci svých členů. Mám tu čest být členem jedné takové správní rady. Spolu s pěti dalšími jednou za čas „zasedáme“ a po-koušíme se pomoci managementu, jak jen to jde; schůze se konají v místnosti, zapůjčené zdarma ředitelem jedné mohovitější komerční instituce. Na stolech stává pár plastových lahví Dobré vody a talířky se slanými tyčinkami. Výhodou tohoto úsporného řešení je, že schůze netrvají dlouho… Do nedávna všechno běželo plynule a v klidu, než na nás vyrukovali byrokraté. Ti kvůli zapsání změny sídla souboru do obchodního rejstříku trvají na tom, aby každý z členů osvědčil svou bezúhonnost několika různými doklady. Je známo, co získání takových dokladů obnáší; vždyť např. výpis z rejstříku trestů dostanete na Pankráci až poté, co jste trpělivě vystáli dlouhatánskou frontu (jinak musíte dojít na obvodní úřad, v podatelně odevzdat žádost s padesátikorunovým kolkem a pak čtrnáct dní vyčkat). Kromě poplatku za kolek zaplatíte ještě za každé ověření pár desítek korun. Zmí-něné doklady jsou povinni do-dat všichni, dokonce i ti, kdo v rámci „kolotoče“ (to je tzv. rotace) už členy nejsou. Zíraje na tuto zvůli, doufám, že se šiml nasytí papíry od živých, a nebude je vyžadovat i od těch, kdo ještě donedávna v radě užitečně pracovali, ale už mezi námi bohužel nejsou. Ačkoli – kdoví, předpis je předpis, a tak bychom se vlastně ani neměli divit, kdyby úředníci vyžadovali dokumenty i od pozůstalých. Mnohým z nás asi napadne, že než jezdit na Pankrác a shánět doklady, lépe na členství resignovat: povinné to není a stojí to nejen čas, ale zásluhou úřední mašinerie i zby-tečné cesty a náklady. Ale třeba se páni od zelených stolů opravdu obávají, že by se nějaký neprověřený živel mohl vetřít do správní rady komorního orchestru a tak neúměrně zbohatnout. Jenže – z čeho, když na dlani i ten pověstný chlup chybí?

5.2.2002 Petar Zapletal | rubrika - Recenze

Časopis 20 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Recenze

Hostina dravců: když jde o život

Hostina dravců (Slovácké divadlo)

Slovácké divadlo Uherské Hradiště uvádí novou inscenaci HOSTINA DRAVCŮ autorů Vahé Katcha a Juliena Sibre. V č ...celý článek


Dub: empatické přijímání zpráv

Pavel Vacek (Dub)

Městské divadlo Zlín uvádí v české premiéře hru britského dramatika Tima Crouche DUB (An Oak Tree, 2005). Crou ...celý článek


Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe

Tři mušketýři (Městské divadlo Zlín)

Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých ...celý článek


Hra, která se zvrtla: grál mezi komediemi

Milan Němec a Kristýna Daňhelová (Hra, která se zvrtla)

Městské divadlo Brno uvádí inscenaci trojice autorů Heryho Lewise, Jonathana Sayera a Heryho Shieldse HRA, KTE ...celý článek



Časopis 20 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Příběhy filmových legend

Bruce Willis

Bruce Willis: vyvolený
Portrét fenomenálního amerického filmového herce. Francouzský dokument. Smrtonosná p celý článek

další články...