Scéna.cz 

Esence autorského divadla

Historie divadla Esence je již více než čtvrt století dlouhá. Začala v roce 1973, kdy odehrál původní soubor s názvem Maryša své první představení. Divadlo svůj původní název dostalo podle stejnojmenné klasické hry bratří Mrštíků. Za dobu své existence divadlo vystřídalo tři názvy a několik domovských scén, prošlo obdobími intenzivní tvůrčí práce, která byla proložena obdobími útlumu činnosti. Během uplynulých 26 let v divadle vzniklo 25 divadelních inscenací a tři krátkometrážní filmy (8 a 16 mm). V souboru se postupně vystřídalo téměř 200 členů.
V současné době má divadlo Esence celkem 10 aktivních členů z řad starší generace a skupinu 6 příslušníků druhé generace souboru - dětí starších herců a jejich přátel (neoficiální název E 2). Tato skupina připravila s režisérkou Marií Kubrovou svou první inscenaci a samostatně vystupuje. Domovskou scénou Esence je kulturní klub dětí a mládeže Karlínské Spektrum v Praze. Kromě toho Esence vystupuje příležitostně i na jiných scénách včetně mimopražských a v roce 1996 znovu obnovila i tradici každoročních letních turné. V květnu 1998 uspořádala k 25. výročí prvního představení pod souhrnným názvem "Muzeum 25" minifestival všech svých současných inscenací se speciálním retrospektivním představením "Mauzoleum".

Celá existence divadla a jeho umělecká tvorba je spjata se jménem režisérky Marie Kubrové, která stála již u zrodu souboru a po celou dobu jeho trvání až do současnosti je jeho hlavní tvůrčí osobností a uměleckým šéfem. V letech 1982 - 1989 působil v divadle Esence jako dramaturg a scénárista Ivan Fried, další osobnost, která významným způsobem ovlivnila dramaturgii a tvorbu divadla.
Divadlo založili pod názvem Maryša členové pražského Jonáš - klubu, avšak dlouho nevyvíjelo žádnou praktickou činnost. Teprve v roce 1973 se jeho vedení ujala Marie Kubrová a se svými přáteli, kteří tehdy studovali na různých pražských vysokých školách, vytvořila v podstatě generační studentský soubor. Po několik dalších let Maryša existovala a hrála bez oficiálního zřizovatele, což byla v tehdejších poměrech velmi neobvyklá rarita. Na poslední dva roky tohoto období pak zakotvila ve smíchovských Ženských domovech (ZK ROH Tatra Smíchov). Dramaturgii tohoto období výrazně ovlivnila snaha režisérky uvádět na scénu díla neznámá, zapomenutá nebo neobvyklá. Takže pokud se Maryša např. v roce 1977 rozhodla inscenovat Shakespeara, muselo jít o zřídka uváděnou hru Veta za vetu. Touto inscenací v podstatě skončilo první tvůrčí období, neboť většina členů souboru v té době dokončila studia a jejich zájem o divadlo vytlačily jiné povinnosti. Posledním pokusem o vzkříšení souboru byla inscenace aktovky Sławomira Mrożka Mučedník Petr Ohey, jejíž scénický život však skončil ihned po premiéře administrativním zákazem. Zároveň se divadlu uzavřely prostory závodního klubu.
V mezidobí do roku 1982 se zbylí členové souboru věnovali natáčení krátkometrážního filmu (na formát 16 mm) Katastrofa v klidu a hledali možnosti pro další existenci divadla (holešovický Radar).
Na jaře roku 1982 nabídli členové divadelního souboru Esence, který v té době hledal režiséra, Marii Kubrové spolupráci. Ostatní zbylí členové bývalé Maryši v krátké době režisérku následovali a začlenili se rovněž do tohoto divadla, působícího ve známém vinohradském sále v Čáslavské ulici (ZK ROH Tesla Strašnice). Zde začalo několikaleté období spolupráce s Ivanem Friedem, který přinesl oproti divadlu Maryša výrazně odlišnou dramaturgii. Divadlo začalo s dramatizacemi nedivadelních textů (román Mistr a Markétka, epos Opičák Sun) a stále více směřovalo k autorským textům vytvořeným pouze na základě motivů převzatých z nejrůznějších předloh (obě verze Zimní krajiny s pastí na ptáky, Ultramarín). Uplatnily se i netradiční postupy, kdy scénář postupně vznikal improvizacemi herců na určitá témata (inscenace pro děti Bonbony a hry).
Esence svými neobvyklými inscenacemi postupně vstupovala do povědomí pražských diváků, pravidelně několikrát měsíčně hrála a často také vyjížděla na zájezdy mimo Prahu. S každou novou inscenací pravidelně hostovala v dalších největších městech republiky, v Brně a v Bratislavě. Od roku 1987 až do roku 1989 Esence pořádala každé léto turné, během kterého putovala po zajímavých místech (jižní Čechy, Posázaví) a hrála v různých historických budovách, na hradech, v klášterech apod. V tomto období také divadlo získalo několik cen na pražských přehlídkách amatérských divadel, ať již za dramaturgii, za režii nebo za jednotlivé herecké výkony.
Rok 1989 přinesl nejen zásadní společenské změny ve státě, ale výrazně ovlivnil i další osudy divadla. Velká část členů souboru našla během velice krátké doby uplatnění v jiných oborech činnosti a na divadlo jim již nezbýval čas. Obdobný osud potkal v té době i většinu ostatních amatérských divadel. Zbývající členové Esence ovšem i dnes pokračují v činnosti a ve skromnějších poměrech udržují tradici svého divadla v novém kontextu. Domovskou scénou se jim stalo Karlínské spektrum.

Hry, které slavily úspěch a současný repertoár
Dramatická koláž z románu Michaila Bulgakova Mistr a Markétka (27. dubna 1983), druhý československý pokus o divadelní ztvárnění světoznámého románu, který směl být poprvé vydán až téměř 30 let po svém vzniku a na druhé české vydání čekal dalších 14 let do roku 1983; jedna z nejúspěšnějších inscenací v celé historii divadla Esence; svou reflexí soudobé společenské situace přitahovala zájem diváků všech generací. (Knižní podoba scénáře s podrobnou dokumentací je k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v Praze.)
Zimní krajina s pastí na ptáky II (24. června 1987,'); po dvou letech provozování vznikla druhá verze s menším důrazem na politická témata; hlavním motivem v příběhu potulných komediantů se stal vnitřní konflikt postav mezi přátelstvím a bezohledným opojením mocí, mezi bolestnou a hladovou svobodou tvůrce a materiálně zajištěnou leč nejistou existencí mocných; další divácky velmi úspěšná inscenace.(Knižní podoba scénáře s podrobnou dokumentací je k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v Praze.)
ANABUKAPohádka pro děti na motivy Hanse Christiana Andersena; první samostatná inscenace druhé herecké generace souboru (E 2)vznikla po malých úpravách novým nastudováním kultovní esenční pohádky.
BONBONY A HRY z roku 1985; režie: Marie Kubrová; poprvé: 11. srpna 1996 v Plasích; délka: 50 min. (bez přestávky,'); počet účinkujících: 5 + 1 hudebník
FALSTAFF VE WINDSORU (scénář inscenace je montáží z textů tří her Williama Shakespeara: Veselé paničky windsorské, Jindřich IV., 1. a 2. díl; ve scénáři jsou použity části libreta k Verdiho opeře Falstaff, úryvky kritik a studií,'); režie: Marie Kubrová; poprvé: 23. dubna 1997 v Karlínském Spektru; délka: 1 hod. 50 min. (včetně přestávky,'); počet účinkujících: 9
BROKÁT, PRINC Z POHÁDKY (původně loutková hra mladého dramatika a loutkoherce Václava Sojky z 20. let našeho století,'); "Zní tedy morálka, jež v příběhu je skryta: vem kozel pohádky, ať žije realita ??"; režie: Marie Kubrová; poprvé: 27. června 1999 v Karlínském Spektru; délka: 1 hod. 40 min. (včetně přestávky,'); počet účinkujících: 14
HRR NA NĚ !! (dětská verze původní Klicperovské inscenace (připravená pro VII. letní turné) vznikla podle hry Ženský boj,'); režie: Marie Kubrová; poprvé: 25. července 1999 v Rožmberku; délka: 40 min. (bez přestávky,'); počet účinkujících: 12
Zpracováno na základě podkladů Dušana Hübla (E-mail: esence@mail.cz; internet: http://esence.misto.cz)
Domovská scéna: Karlínské Spektrum, Karlínské náměstí 7, 186 00 Praha 8.