zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Zemřel Lumír Peňáz

Herec Lumír Peňáz

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Městské divadlo Brno s hlubokým zármutkem oznamuje, že dne 11. září 2012 ve věku 81 let zemřel výjimečný člověk, herec a náš kamarád, pan LUMÍR PEŇÁZ.

Narodil se 4. července 1931 v Ostravě. Po studiu herectví na pražské Akademii múzických umění (1954) vystřídal angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě (1954-57, 1958-59), v ostravském Divadle Petra Bezruče (1957-58) a v Krajském oblastním divadle v Hradci Králové (1959-67), než natrvalo zakotvil v brněnském Divadle bratří Mrštíků (pozdějším Městském divadle Brno), jemuž zůstal věrný až do odchodu do penze (1992).

Dobrý člověk, idealista, přemýšlivý a citlivý herec, skvělý kolega, který strávil čtyřicet roků na divadelních prknech v rolích všech velikostí ve sto devadesáti pěti inscenacích a jejich bezpočtu představeních. Debutovat měl roku 1954 v jihlavském Horáckém divadle jako Tiberge v Nezvalově Manon Lescaut, ale nakonec v inscenaci Radovana Kaliny hrál postavu Rytíře des Grieux, kterou nedlouho před premiérou promptně nastudoval za zhrouceného kolegu. Získal tak pověst znamenitého «záskokáře» pro všechna další léta a ve všech divadlech, v nichž působil, zachránil nejedno představení «záskoky» mnohdy až neuvěřitelnými. Svého režiséra nalezl v osobě Milana Páska, který jej z Jihlavy «přetáhl» do Hradce Králové. Během osmiletého hradeckého angažmá se pod Páskovým vedením zaskvěl například v rolích Dona Carlose ve stejnojmenné Schillerově tragéfii, Orina v O'Neillově dramatu Smutek sluší Elektře, Riccarda Fontany v Hochhuthově Náměstkovi nebo moudrého šaška Vejražky v Shakespearově komedii Večer tříkrálový. Když se Milan Pásek stal roku 1967 ředitelem Divadla bratří Mrštíků v Brně, odešel s ním do nového působiště na Lidické ulici. Z množství rolí, které u Mrštíků, potažmo v Městském divadle Brno hrál, on sám nejraději vzpomínal Markýze Posu v Schillerově Donu Carlosovi (1969; podle kritiků jeho životní role), Čackého v Gribojedově Hoři z rozumu (1970), Inkvizitora v Daňkově dramatu Vrátím se do Prahy (1970), Tuzenbacha v Čechovových Třech sestrách (1978), Dauphina v Shawově Svaté Janě (1980), Vocilku v Tylově Strakonickém dudákovi (1981) nebo Vypravěče v dramatizaci Tolstého románu Vojna a mír (1985). Zhostil se i postavy Hamleta v Páskově inscenaci Shakespearovy tragédie (1985) a celé řady dalších úloh ve hrách rozličné žánrové ražby.

Český film obohatil epizodkami okresního tajemníka (Náš dědek Josef, 1976; rež. Antonín Kachlík), družstevníka (O moravské zemi, 1977; rež. Antonín Kachlík) či nadstrážmistra VB (Únos Moravanky, 1982; rež. Milan Muchna). Hrál v televizních filmech Parcela 60, katastr Lutkovice (1983; rež. Evžen Sokolovský) a Případ pobožné mumie (z cyklu Stopy zločinu; 1986; rež. Stanislav Strnad). Objevil se rovněž v brněnských televizních seriálech Hříšní lidé města brněnského (1998; rež. Jiří Sequens) a Četnické humoresky (2000; rež. Antonín Moskalyk). Častějším hostem byl v dabingových a rozhlasových studiích.

Ani po odchodu do hereckého důchodu (1992) však s divadlem neskončil: jako asistent režie se v Městském divadle Brno ještě dobré desetiletí podílel na inscenacích Stanislava Moši. Své divadelní zkušenosti uplatnil také jako pedagog na brněnské Konzervatoři nebo jako autor fejetonů otiskovaných na stránkách časopisu MdB Dokořán. «Život s divadlem pro mě osobně byl dost bohatý,» napsal ve vzpomínce u příležitosti svých sedmdesátin, «a snad nebyl úplně zbytečný.» To rozhodně nebyl.

Jeho manželství s herečkou Vilmou Ascherlovou bylo roku 1957 požehnáno dcerou Marcelou, která dál nese rodinnou profesi i jeho jméno.

Poslední rozloučení se uskuteční v pondělí 17. září 2012 ve 14.45 hodin v obřadní síni krematoria města Brna na Jihlavské ulici.

12.9.2012 22:09:23 Redakce | rubrika - Medailony

Časopis 19 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Časopis 19 - sekce

HUDBA

Ska Wars v Malostranské Besedě

Green Småtroll

Reggae vrací úder. Mezinárodní den Hvězdných válek každoročně připadá na 4. května, letos Prahu ale uchvátí po celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Životopisné drama Hilma

Hilma

Hilma
Její umění neuznávalo hranice viditelného světa ani společenských konvencí. Švédské životopisné drama celý článek

další články...