Scéna.cz 

Romantická komedie i napínavý soudní thriller Benátský kupec v MDB

Když se řekne Benátský kupec, nebo spíš Kupec benátský (ve vědomí české veřejnosti je totiž titul hry v inverzním slovosledu velmi silně zafixován), okamžitě, takřka automaticky, se nám vybaví jméno Šajlok (Shylock). A téměř každý se domnívá, že benátským kupcem z názvu hry je právě Žid Šajlok. I když si uvědomíte, že kupec není Žid, dokonce i když víte, že název odkazuje na křesťana Antonia, stejně tuto chybu instinktivně děláte. A tak úplně to chyba není: židovský lichvář Šajlok sice co do množství textu není hlavní postavou (tou ovšem není ani eponymní Antonio), nicméně stojí v centru celé hry a jeho pozice antagonisty je nadmíru silná. Patří bezesporu také k největším Shakespearovým postavám. Podobně jako Hamlet, Othello, Lear nebo Falstaff je Šajlok mistrovskou ukázkou Shakespearova charakterizačního umění. Zároveň se stal kulturním archetypem, postavou, bez níž si nelze představit kánon západní civilizace. Každá doba chápe Šajloka po svém a způsob, jakým ho vykládá (nebo jakým o něm mlčí), výmluvně vypovídá o ní samé.

Benátský kupec bývá tradičně považován za romantickou komedii. Jistě, příběh Bassaniových námluv a sňatku s belmontskou dědičkou Porcií zabírá větší část hry než příběh Šajlokův. Přitom naplňuje základní předpoklad komedie – hra končí šťastně, to jest svatbou, v tomto případě dokonce trojnásobnou. Jenomže příběh o židovském lichváři komediálnost Benátského kupce komplikuje. Šajlokova úporná snaha domoci se libry masa z těla jeho dlužníka, křesťanského kupce Antonia, nese v sobě zárodek tragédie msty. Šajlok se mstí za to, čeho se mu vrchovatě dostává od křesťanských bližních; mstí se za jejich každodenní projevy nenávisti, opovržení, šikany. Zvláštností Benátského kupce tedy je, že Shakespeare dokázal do romantické komedie lásky vepsat brutální příběh o tom, jak nenávist plodí nenávist. Hra vzbuzuje nejednu otázku. Co je spravedlnost a co je křivda? Co je právo a zákon? Co je slitovnost a soucit? Je Žid Šajlok krvelačný lichvář, který nemilosrdně žádá libru masa z těla svého protivníka, anebo nešťastná oběť křesťanské averze, oběť, která jen oplácí stejnou mincí a přitom strhává masku všeobecnému pokrytectví? A co krásná, bohatá a chytrá Porcie, o jejíž ruku se hraje v tajemné zkoušce se třemi skříňkami – je příkladem milosrdenství, kterého se na Šajlokovi dovolává, anebo v roli falešného soudce tvrdou manipulátorkou, která bez mrknutí oka připraví člověka o jeho vlastní důstojnost? Proč naše činy zanechávají trpkou pachuť? Každý, kdo se zabývá Benátským kupcem, zachází nakonec s těmi nejzákladnějšími otázkami lidského svědomí. Jako všechny Shakespearovy hry i Benátský kupec je divadelní metaforou. Bizarní příběh o židovském lichváři a libře masa se v ní zrcadlí v pohádkovém příběhu o třech skříňkách. Láska se zrcadlí v nenávisti a nenávist v lásce, zlo v dobru a dobro ve zlu. Peněžní lichva se zrcadlí v lichvě či úročení slov, milostné vztahy ve vztazích peněžních či obchodních. V neposlední řadě je BENÁTSKÝ KUPEC divadelní básní. Zkrátka: věčně provokující, znepokojující, velká a krásná hra.

A tuto velkou a krásnou hru lze nyní zhlédnout na jevišti Městského divadla Brno - v režii Stanislava Moši a s Boleslavem Polívkou v úloze Šajloka. Překlad: Jiří Josek. Hudba: Zdenek Merta. Scéna: Christopher Weyers. Kostýmy: Andrea Kučerová. Hrají: Svetlana Janotová, Petr Štěpán, Jiří Mach, Eliška Skálová, Aleš Slanina, Milan Němec, Alan Novotný, Andrea Březinová, Kristian Pekar, Michal Isteník, Jan Mazák, Zdeněk Junák, Martin Havelka, Jakub Zedníček, Patrik Bořecký, Vojtěch Blahuta, Robert Rozsochatecký, Jaroslav Matějka a další.

Premiéra: 5. dubna 2014 na Hudební scéně MdB.