zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Tennesee Williams: Sestup Orfeův

Lucie Pernetová a Ján Slezák

autor: archiv divadla   

„Sestup Orfeův přiláká mnoho lidí do divadla a vrátí lidem víru v divadlo,“ řekl režisér Alfréd Radok. Tennessee Williams dokázal napsat hru plnou lásky a nenávisti. Láska je z počátku hořká a nenaplněná, ale postupně vyvěrá a prýští její pramen na oba hlavní hrdiny velkou intenzitou. Tennessee Williams celý příběh vystavěl na pověsti o bájném řeckém pěvci – Orfeovi. Jeho novomanželka Euridika zahynula na uštknutí hadem. Orfeus pro ni truchlil a nakonec se vydal do podsvětí…
Čím a zda vůbec je daný text přínosný dnešní době? Příběh umístěný na americký jih, kde starousedlíci nedokáží přijmout nikoho nového a zároveň dokážou vyhnat ze svého stáda „černé“ ovce. Látka natolik odtažitá pro Česko, ale skutečně? Reálie jsou trošku přitažené za vlasy a nám cizí. Nezbývá než, aby nastoupila filosofická metoda – analogie. Stačí si dosadit mazáctví – vyčnívání kohokoli nad kýmkoli. Jak smrdutá záležitost. V příběhu je touto nemocí postiženo hned několik postav – Karola (Lucie Pernetová), které dokonce okolí platí, za to, že se již v rodném městě neukáže. Lady Torrancová (Simona Stašová) postižena černošským pogromem a v neposlední řadě Val (Ján Slezák), jenž hledá nové místo na světě.

Inscenace v nastudování Ladislava Vymětala poskytuje velký prostor hlavní postavě Lady Torrancové – Simoně Stašové. Vyzdvihuje její citovou vyprahlost a hřích z mládí, vedle jisté odměřené věrnosti svému „povinnému“ manželovi. Příchodem Vala Xaviera nastane rozvinutí poupěte – herecký výkon Simony Stašové bych přirovnal k ibišku – dokáže Lady dát pragmatičnost (tedy přezimování ibišku) až k rozvinutí plného červeného květu – vztah s Valem, který jí dokáže dát naději a optimismus (tedy období plného květu). Simona Stašová hraje doslova o cenu Thálie za ženský herecký výkon. Vstoupí na scénu jako suverénní Lady, a musí, vždyť jde po boku svého „mafiózního“ muže, přiměřeně dávkuje odtažitost. Její propuknutí k mladému Valovi dává tušit naději a probuzení zralé ženy.

Druhou stěžejní postavou je Val Xavier – hrál Ján Slezák. O něm se nedá psát v superlativech jako o Stašové (apropo byla by to i troufalost), ale ani se nedá zatracovat. Spíše bodoval na začátku inscenace – jeho příchod coby Hadího muže. Ovšem některé filosoficko optimistické úvahy – například o ptáčkovi bez křídel nedokázal zvládnout bez přidechnutého patosu (ale spíš zde chtělo provést škrt, byť motiv ptáčka je dále několikrát opakován). Bravurní byl ve zvládnutí češtiny, byť vokáně párkrát vypustil, ale čeština skutečně na výbornou. Dle mého stálo za úvahu nechat ho mluvit slovensky. Osobně bych se tohoto rizika nebál, vždyť Val představuje cizince.
Lucie Pernetová coby Karola sice byla na začátku ve své výstřednosti příliš razantní a jednoduchá, ale dále dokázala zahrát dostatečné vrabče, které má nejen strach o druhého, ale má naprosto malou duši.
Černou postavu si zahrál Jaromír Meduna. Jeho Šerif Talbott nemá velkou plochu, ale on ji dokázal využít v celé její velikosti. Nebyl násilně a povrchově tvrdý – Meduna dokázal být tvrdý právě z důvodů zejména onoho mazáctví, tedy hluboce zásadově drsný, byť už třeba ani neví proč? (Myšleno Talbott.)

Inscenace Sestup Orfeův je právem označovaná za klenot v truhlici klasických her, jak podtrhují úvodní slova Alfréda Radoka. Ovšem ne na všechny filmy pro pamětníky se nechá dívat stále. Inscenace Sestup Orfeův v nastudování Ladislava Vymětala vyžaduje toleranci v určitých momentech. Ale jinak prýští zejména díky Simoně Stašové, která si roli po Maldé Boleslavi doslova vyhrála, respektive nechala ji jako správné vínko uzrát. Ku svému prospěchu. Ono zrání nebylo na úkor celého souboru. Naopak v souladu se všemi. Nebojte se sejít do podsvětí, když dnes je i na povrchu. Někteří vejděme z ulice, jiní naopak sestoupí do suterénu a zbylí musí vystoupit do vyšších pater.

Překlad Jan Grossman, Jiří Kolář; úprava a režie Ladislav Vymětal; dramaturgie Luděk Horký a výprava Jana Zbořilová.
Osoby a obsazení: Dolly Hammová (Veronika Jeníková); Baulah Binningsová (Vlasta Žehrová); Pinda Binnings (Jan Szymik); Bulda Hamma (Pavel Stec); Karola Cutrerová (Lucie Pernetová); Eva Templová (Kateřina Fixová); Černoch (Gaston Šubert); Val Xavier (Ján Slezák); Vilemína Talbottová (Marie Durnová); Lady Torrancová (Simona Stašová); Jabe Torrance (Jiří Klem); Šerif Talbott (Jaromír Meduna); David Cutrere (Čestmír Gebouský) a další.
Premiéra 13. září 2003 Divadlo ABC.

21.9.2003 16:09:23 Josef Meszáros | rubrika - Recenze

Časopis 20 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Recenze

Hostina dravců: když jde o život

Hostina dravců (Slovácké divadlo)

Slovácké divadlo Uherské Hradiště uvádí novou inscenaci HOSTINA DRAVCŮ autorů Vahé Katcha a Juliena Sibre. V č ...celý článek


Hra, která se zvrtla: grál mezi komediemi

Milan Němec a Kristýna Daňhelová (Hra, která se zvrtla)

Městské divadlo Brno uvádí inscenaci trojice autorů Heryho Lewise, Jonathana Sayera a Heryho Shieldse HRA, KTE ...celý článek


Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe

Tři mušketýři (Městské divadlo Zlín)

Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých ...celý článek


Dub: empatické přijímání zpráv

Pavel Vacek (Dub)

Městské divadlo Zlín uvádí v české premiéře hru britského dramatika Tima Crouche DUB (An Oak Tree, 2005). Crou ...celý článek



Časopis 20 - sekce

HUDBA

Květnové koncerty ArtCafé představí směsici žánrů

James Harries (Foto: Marek Musil (Tranzistor2023)

Nejbližší koncerty ArtCafé nabídnou v Broumově během května vystoupení českých i zahraničních muzikantů. Jako celý článek

další články...