Scéna.cz 

Bylo nás pět: Časy, kdy svět působil jednodušeji

Na Činoherní scénu Městského divadla Brno zavítala pětice kluků z Poláčkova kultovního románu BYLO NÁS PĚT, jehož adaptace se ujali Jan Šotkovský a Mikoláš Tyc, který inscenaci také režíroval. Tato divadelní verze, stejně jako Poláčkovo literární dílo, nabízí divákům nostalgický návrat do idylického světa dětství, k přelomu 19. a 20. století, kdy byly starosti drobné a život ještě přehledný. Román, vznikající v nelehkých chvílích druhé světové války, vykresluje obraz klukovských her a dobrodružství se smyslem pro jazykovou hravost a humornou nadsázku. Na této silné předloze staví i inscenace, která umně přetavuje Poláčkův jazyk do dramatické podoby. Autoři adaptace se dokázali vypořádat s výzvami vodotrysku hovorového jazyka, obratů inspirovaných dobrodružnou literaturou a školním slohem. Díky této citlivé práci jazyk inscenace nejen zachovává půvab Poláčkova stylu, ale také umocňuje její komičnost, přičemž zůstává přístupný současnému divákovi.

Režie Mikoláše Tyce se soustředí na herecké výkony, přičemž zvláštní pozornost věnuje dospělým hercům v dětských rolích. Jejich gestika, řeč a pohyby jsou dokonale uzpůsobeny dětskému věku, což spolu s kostýmy evokujícími dobu vzniku románu působí autenticky i hravě.
Autor výpravy Marek Cpin vytvořil scénu s výraznou symbolikou a snovostí. Dominantním prvkem je zavěšená kruhová střecha kolotoče, kterou obklopují stylizovaná oblaka s bílými a nachovými mraky na blankytném pozadí. Zavěšené hodiny se zastaveným časem připomínají rituál, kdy děti skáčou, aby se jich dotkly. Tato scéna odkazuje na hru s časem, metaforu kolotoče života a především na idealizovanou reflexi dětství, která v sobě nese naději i nostalgii. Poláček román napsal během druhé světové války, krátce před deportací do Terezína, což dává jeho narůžovělému pohledu specifický význam – jako prostředek k úniku do světa představ a k překonání tehdejších těžkostí, kdy budoucnost byla nejistá. Cpin tuto poetiku podpořil i stylizací kostýmů, které evokují 40. léta minulého století. Naopak kostýmy dobrodružných románových hrdinů, inspirované westerny a cirkusovým prostředím, nesou hravou parodii.
Hudba Robina Schenka podporuje atmosféru a svou bohatostí se rozvíjí zejména při scénách klukovských dobrodružství.

Herci zvládají všechny polohy svých postav na výbornou. Ústřední dvojici tvoří mladý Petr Bajza (Libor Matouš) a jeho otec (Michal Isteník), jejich vztah tvoří osu celého příběhu. Vedle nich září ženské postavy – maminka Bajzová (Evelína Studénková), mladistvě energická Kristýna zvaná Rampepurda (Nikol Wetterová) a moudrá Vařeková (Zdena Herfortová), které každá svým způsobem dokreslují rodinnou dynamiku.
Neméně důležití jsou kluci: Antonín Bejval (Jiří Daniel), Éda Kemlink (Ondřej Halámek), Čeněk Jirsák (Marek Hurák) a Zilvar z chudobince (Jakub Uličník), kolem nichž se odehrává většina dobrodružství. Do této party se snaží začlenit Evička Svobodová (Barbora Remišová), jejíž rodiče, Svoboda, cukrář (Jakub Przebinda), a jeho manželka (Lucie Bergerová), vnášejí do příběhu komický i lidský rozměr. Děj dále oživují vedlejší postavy jako pan Fajst (Miloslav Čížek), slečna vychovatelka (Eliška Horňáková) nebo učitelka Veselíková (Jana Musilová). Kristian Pekar jako čeledín Jakub a Daniel Rymeš v řadě menších rolí, od cirkusového prostředí až po saloon, dávají celku pestrou mozaiku vedlejších charakterů.

Herecké výkony jsou na vysoké úrovni, zejména v podání Libora Matouše jako Petra Bajzy, který nejenže posouvá děj a seznamuje diváka s epizodami příběhu, ale exceluje i ve chvílích klukovských dilemat a dospívajících rozpaků. Michal Isteník v roli otce Bajzy věrohodně ztvárňuje milujícího, avšak pragmatického obchodníka, jehož manželské interakce s Evelínou Studénkovou coby matkou Bajzovou dodávají příběhu další komediální rozměr. Zdena Herfortová jako babička Vařeková přesvědčivě přenáší maloměstskou mentalitu, její přetavená klišé a zvědavost působí zároveň pobaveně i lehce nepříjemně. Významnou roli hraje také parta Bajzových přátel, zejména Jiří Daniel, Ondřej Halámek, Marek Hurák a Jakub Uličník, jejichž interakce tvoří jádro příběhu. Každý z herců, od hlavních po vedlejší postavy, přispívá k pestrosti a přesvědčivosti inscenace.

Divadelní adaptace BYLO NÁS PĚT v Městském divadle Brno oslavuje humor a jazykovou bohatost Poláčkova díla, přičemž díky precizní práci inscenačního týmu přináší živou a dojemnou reflexi nejen dětství, ale i naděje v těžkých časech. Tato inscenace se nesnaží být pouze nostalgickou podívanou, ale nabízí hlubší propojení s lidskou zkušeností a univerzálními tématy přátelství, rodiny a hledání harmonie v nelehkých chvílích. Divák odchází nejen pobaven, ale i s lehkým smutkem za časem, kdy svět působil jednodušeji a blíže srdci.

Karel Poláček, Jan Šotkovský, Mikoláš Tyc: Bylo nás pět
Režie Mikoláš Tyc; dramaturgie Jan Šotkovský; kostýmy Marek Cpin; scéna Marek Cpin a hudba Robin Schenk.
Premiéra 7. prosince 2024, Městském divadle Brno

www.mdb.cz