Scéna.cz 

Činoherní klub: Ivanov znovu

V Činoherním klubu se poprvé stalo, že za celou existence se vrátili k titulu, který už byl na této scéně inscenován. Proč? Celý tým divadla považuje Čechovova Ivanova, který se na scéně objevil na sklonku 80. let, za jakousi generační výpověď, takže každá generace tvůrců může nabídnout nový pohled.
O tom hovoří režisér Martin Čičvák: „V našem divadle jsou lidi, kterým je kolem 33 let, a to je období, kdy se člověk snaží přehodnotit svůj život, klade si určité otázky. Když jsem si přečetl Ivanova, bylo to pro mě zjevení a měl jsem pocit, že se touhle hrou musím zaobírat.“

Ředitel divadla Vladimír Procházka zavzpomínal na dobu prvního zdejšího uvedení Ivanova, které se prosazovalo snad pět let. Tehdejší ředitel Míka prý sdělil: „To chcete říci, když je někomu 35 let a je slušný, že mu nezbývá než se zastřelit?“ Procházka poukázal na to, že ačkoliv je dnes Ivanov uváděn v jiné politické a společenské situaci, pocit je podobný. A je to asi fakt, že témata jako pocit vyhoření, pohrdání a zároveň fascinace životem, únava z blízké bytosti nebudou nikdy zastaralá. Ivanov tedy nabízí mnoho různých pohledů, a to byl také jeden z důvodů, proč byli k alternaci přizváni dva herci – člen souboru Matěj Dadák a Jan Hájek z Národního divadla. Hostů je ale mnohem více – Magdalena Borová z ND, Helena Dvořáková z Divadla v Dlouhé či slovenský herec Marián Labuda. Podle Procházky právě toto zvaní ideálních představitelů pro konkrétní role je základem tradice Činoherního klubu, původně koncipovaného jako „klub“, kam si herci z různých souborů chodí zahrát po představení v domovském divadle něco navíc, k čemu mají osobní vztah. V dnešní hektické době to ovšem takto fungovat nemůže, hostování je ovšem v ČK nejen povoleno, ale i vyhledáváno. Z toho hlediska byly na pražských scénách hledány herečky, které mohou být oním „světlem v temnotě,“ jak to vyjadřuje Čechov a podle tvůrčího týmu právě ty dvě vybrané jsou ideálními představitelkami. Stejně tak Marián Labuda, který bude hrát Šabelského a to v češtině. On sám možnost hostování velice přivítal a na tiskové konferenci zavzpomínal na to, jak zde před téměř čtyřiceti lety hostovali s bratislavským Divadlem na korze a měli obrovský úspěch. Od té doby prý toužil zahrát si na této scéně. Role v Ivanovovi by měla být počátkem delší spolupráce s Činoherním klubem.
Pozoruhodnou spojnicí s minulostí je, že v inscenaci se představí také Vladimír Kratina, který před lety hrál titulní postavu. Do divadla se vrátil nedávno a tentokrát ztvární Lebeděva.

A na závěr pozvánky ocitujme slova dramaturga Romana Císaře:
„Kousek Ivanova je nejspíš v každém z nás, a jakkoli ho lze zatracovat, nemůže zároveň nebudit sympatie. Člověk, který je schopen sebereflexe, je člověk, který si váží pojmu svoboda. Takový člověk nechce a neumí s životem koketovat. Není-li ovšem život jen tlach, který lze propít či prohrát v kartách.“