zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Odumírání/ Vymírání?

Z inscenace Vymírání

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Intimní výlet do rodinných problémů na srbské vesnici poskytl návštěvníkům plzeňského divadelního festivalu soubor Atelier 212. Hra mladého dramatika Dušana Spasojeviče Vymírání odráží globální problém zániku tradic a opouštění venkova mladými lidmi.

Scénografie vytvořila na velkém jevišti stísněné krabičky bílých domků nalepených na sebe. Na spletitých vztazích dětí a rodičů se zde odráží staré křivdy kořeněné černým humorem. Janko, syn selky Milicy (Igor Dordevič), totiž prodal kus své země i s hrobem svého otce, což vyvolá pobouření sousedů. Zaječí úmysly má však i dcera jejího souseda Stamena (Andelika Somič) těhotná s bůhví s kým. Janko se vrací domů, aby se rozloučil s matkou (Dara Džokič) před odjezdem do Německa. Vzdělání, touha po životě a svobodě mladé a staré i přes vzájemnou lásku tragicky rozděluje. Milica ztrácí úctu sousedů, syna i hrob manžela. Přitom vyjdou najevo překvapivé skutečnosti z minulosti.

Smutek a nostalgie, které toto téma na jeviště přineslo, oživilo psychologické a sebeironické pojetí postav, především mimořádným výkonem Dary Džokič (Milicy) Borise Isakoviče(sedlák Strahunja). Celé představení jako soustředěný herecký koncert sdělilo divákům hlubokou prasvdu, že každý má svoji pravdu a konflikt těchto pravd nás ničí všechny bez výjimky. A čas život srovná po svém.

Režisér inscenace Egon Savin hru ctil a ve stylově čistém provedení záměrně narušil v dialozích mladých, aby umíocnil kontrast mezi nimi a rodiči. Nedává jednoznačnou odpověď, ukazuje problém z pohledu různých postav, takže divák chvíli lituje Janka, chvíli jeho matku. Nemilosrdně jsou zde ukázány tragické důsledky patriarchální,dominantní a despotické výchovy. Sondy do duší lidí spjatých s přírodou a zmatek moderní doby kontrastují na simultánní scéně, v hledišti vyvolávají zamyšlení a pochopení údělu mnoha Srbů, kteří přežili svoji dobu.

Dušan Spasojevič: Vymírání
režie, hudba Egon Savin; scéna Geroslav Zarič; kostýmy Bojana Nikitovič. Psáno z reprízy 10. září 2008 – Velké divadlo Plzeň, Mezinárodní festival Divadlo 2008.

21.9.2008 18:09:23 Doubravka Krautschneiderová | rubrika - Recenze

Časopis 20 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Recenze

Dub: empatické přijímání zpráv

Pavel Vacek (Dub)

Městské divadlo Zlín uvádí v české premiéře hru britského dramatika Tima Crouche DUB (An Oak Tree, 2005). Crou ...celý článek


Hra, která se zvrtla: grál mezi komediemi

Milan Němec a Kristýna Daňhelová (Hra, která se zvrtla)

Městské divadlo Brno uvádí inscenaci trojice autorů Heryho Lewise, Jonathana Sayera a Heryho Shieldse HRA, KTE ...celý článek


Hostina dravců: když jde o život

Hostina dravců (Slovácké divadlo)

Slovácké divadlo Uherské Hradiště uvádí novou inscenaci HOSTINA DRAVCŮ autorů Vahé Katcha a Juliena Sibre. V č ...celý článek


Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe

Tři mušketýři (Městské divadlo Zlín)

Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých ...celý článek



Časopis 20 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Velkolepá válečná freska

Příliš vzdálený most

Příliš vzdálený most
Velkolepá rekonstrukce útoku spojeneckých výsadkářů za 2. světové války v rámci operac celý článek

další články...