Djivan Gasparyan (Arménie)
Další v pořadí už čtvrtý koncert festivalu United Colours Of Akropolis 2002 se uskuteční v poslední květnový čtvrtek – 30.5. 2002 v žižkovském Paláci Akropolis od 20.00 h. Představí se na něm jedna z živoucích legend světové world music – arménský hráč na duduk Djivan Gasparyan.
Repertoár, který Gasparyan vůbec poprvé představí českému publiku, se skládá převážně z lidových rménských písní. Gasparyan je ale i občasným zpěvákem a také skladatelem. Jeho originální kompozice jsou slyšet hlavně v milostných písních, které napsal ovlivněn poezií Vahana Deriana. Na koncertě jej doprovodí další dva hráči na duduk – diváci si tak mohou vychutnat všechny typy tohoto nástroje – soprán, tenor, baryton i bas.
Djivan Gasparyan, který se letos dožívá 74 let, je bezpochyby jedním z nejlepších a nejznámějších arménských umělců, živoucí legenda a virtuóz svého nástroje – duduku. Duduk je typickým arménským dechovým nástrojem podobný hoboji, který má více než 1500 let dlouhou historii. Za tuto dobu se samozřejmě nástroj dostal do okolních zemí, ale i třeba na Balkán, kde se s ním dodnes můžeme setkat. Je vyroben z broskvového dřeva a jeho typickým rysem jsou hluboké a táhlé tóny . Říká se, že žádný jiný nástroj nemůže tak věrně vyjádřit pocity Arménců jako právě duduk. V rukách umělců jako je Gasparyan se duduk stává chvíli loveckou troubou, chvíli zase meditativním nástrojem jehož zvuk evokuje Arménii a její lid.
Gasparyan se svým nástrojem projel takřka celý svět – od Evropy, přes Asii a Střední východ. V USA koncertoval v New Yorku a Los Angeles - spolu s LA Filharmonií. Vydal mnoho desek. Jedna z nich z roku 1989 s názvem I Will Not Be Sad In This World je věnována obětem arménského zemětřesení. Deska se dočkala světového ohlasu. Brian Eno se o ní vyjádřil takto:„Bez skurpulí mohu říct, že to je jedna z nejkrásnějších a nejhlubších nahrávek, které jsem kdy slyšel“. Gasparyan spolupracoval například s Peterem Gabrielem nebo Lionelem Ritchiem, podílel se na soundtracích pro filmy - např. Poslední pokušení Krista (režie Martin Scorsese), Russia House, The Crow, Storm and Sorrow (americko-maďarská koprodukce, 1999) The Siege (Bruce Willis, Denzel Washington), Oněgin (Ralph Finnes) a v neposlední řadě Gladiátor – vítěz několika Oskarů za rok 2000.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Festivaly
Ska Wars v Malostranské Besedě
Reggae vrací úder. Mezinárodní den Hvězdných válek každoročně připadá na 4. května, letos Prahu ale uchvátí po ...celý článek
Levnější lístky na Brod 1995 jen do dubna
Za necelé čtyři měsíce 17. srpna se v Českém Brodě uskuteční v pořadí 11. ročníku hudebního festivalu Brod 199 ...celý článek
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Asociace profesionálních divadel oslavila 30. narozeniny
Asociace profesionálních divadel (APD) oslavila narozeniny zintenzivněním své dosavadní činnosti, zejména v so celý článek
OPERA/ TANEC
Den otevřených dveří Tanečního centra Praha
Konzervatoř Taneční centrum Praha pořádá v pondělí 29. dubna 2024 od 14 do 17 hodin ve svém sídle v branickém celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Kino Art: Na Chesilské pláži a Daleko od Reykjavíku
Na Chesilské pláži
Jiná doba, jiná láska. Britská adaptace stejnojmenného románu Iana McEwana, nominovaného celý článek