Scéna.cz 

Hudební tipy 39. týden

Kam zmizel ten starý song: Jiří Bažant
Chtěl bych mít kapelu, Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě, Den je krásný aneb setkání Milana Lasici s televizními písničkami a jejich skladatelem, od jehož narození za několik dní uplyne 100 let (2004). Scénář J. Židková a V. Poštulka. Kamera P. Beňa. Režie R. Tesáček. Jiří Bažant (*27. 9. 1924 – †26. 11. 2011) byl po maturitě na gymnáziu totálně nasazen v Německu, po válce studoval ekonomii a stal se inženýrem. Hudbu ale nikdy nestudoval, amatérsky hrál v tanečních orchestrech na klavír. Premiéru na gramofonových deskách měl už v roce 1945, kdy orchestr Kamila Běhounka natočil jeho skladbu Utržený knoflík. V padesátých letech 20. století byl členem profesionálních tanečních orchestrů (Kavka, Bayerle, Habart, Bezubka) a v roce 1959 vytvořil klavírní duo s Jiřím Maláskem. S Maláskem později začal i společně komponovat, hlavně hudbu do filmů a televizních inscenací, případně seriálů (Ikarův pád, Nezralé maliny, Tři chlapi v chalupě, Eliška a její rod, Dnes v jednom domě). Někdy tvořili trojici ještě s Vlastimilem Hálou (Starci na chmelu, Dáma na kolejích, Pan Tau). Jiří Bažant, klavírista a autor hudby populárních písniček s Milanem Lasicou rozmlouvají o autorových šlágrech. Dozvíme se, jak vlastně vznikl nápad stvořit klavírní duo s J. Maláskem, o cvičení dvou klavíristů ve výloze, o tom, jak měli rozdělenu skladatelskou tvorbu. Také se hovoří o spolupráci s textaři, především s V. Blažkem, kterého znal J. Bažant už od mládí. Jaký má názor na populární hudbu šedesátých let, které byl spolutvůrcem? Řeč se vede samozřejmě i o muzikálu Starci na chmelu, který se stal nejúspěšnějším dílem skladatelského tria Bažant – Malásek – Hála. Písně vznikaly konkurzním způsobem, všichni tři psali písně, z nichž pak autoři vybrali spolu s L. Rychmanem a V. Blažkem ty, které pak v muzikálu zůstaly. Patrně vybrali dobře, protože tento první český filmový muzikál a jeho písně žijí dodnes!
Vysílání: 24.9., 22.00 hod., ČT art
Opakování: 28.9., ČT art

Doupě Mekyho Žbirky (2/9)
Benny Cristo a Libor Bouček jako hosté hudební talk show Mekyho Žbirky (2020). Režie P. Jandourek. Prvním hostem zpěváka Miroslava Žbirky byl Libor Bouček, moderátor, který vypráví, jak se dostal k produkci. Divadelní produkci vystudoval na DAMU, moderovat začal v Dismanově souboru, to mu bylo čtrnáct let, dělal to jako brigádu. A moderuje dosud, živá vystoupení bere zodpovědně, i jako adrenalin. Ale pracuje i jako scenárista a dokonce daboval pár filmů. A to není všechno, hovor se točí i kolem Eurovize nebo televizní práci pro konkurenci. Po Žbirkově písni vstupuje další host – zpěvák Benny Cristo (nebo Ben Christovao). Začal tancem, je mistrem Evropy i Asie v džiu-džitsu, rozhovor se točí kolem rapu, všestrannosti, veganství, natáčení v Africe... a zpěvák také zazpívá.
Vysílání: 26.9., 22.40 hod., ČT art
Opakování: 01.10., ČT art

Doupě Ondřeje Rumla
Oblíbený český zpěvák v nové sérii hudebních pořadů z pražského klubu Doupě. Host Lenka Nová. Režie V. Bělohradský. Ondřej Ruml patří mezi zpěváky, kteří vynikají svou všestranností a schopností interpretovat. Posluchače umí stejně dobře oslovit v doprovodu jazzové kapely, v muzikálové roli, ale i když na pódiu stojí sám a doprovází se jen na looper. Se stejnou lehkostí dovede podat písničky z vlastního repertoáru, jako sáhnout do díla Voskovce a Wericha a do jejich evergreenů otisknout sám sebe. V klubu Doupě dnes Ondřej Ruml poskládá dohromady jednotlivé střípky svého hudebního příběhu.
Vysílání: 27.9., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 01.10., ČT art

Spirituál kvintet
Dokumentární portrét jedné z nejvýznamnějších českých folkových skupin. Připomeňme si 70. narozeniny jedné ze členek souboru, Zdenky Tichotové, které oslavila před několika dny (1990). Scénář P. Kaňka a V. Polesný. Kamera M. Kubala. Režie V. Polesný. V roce 1990 natočila Československá televize pořad ke 30. výročí vzniku první české folkové skupiny pod názvem Spirituál kvintet. Medailonek je kombinací archivních materiálů a živého vyprávění, vzpomínání a zpívání tehdejších i tenkrát již bývalých členů Spirituál kvintetu. Vedle Ireny Budweiserové, Zdenky Tichotové, která před několika dny oslavila 70. narozeniny, Františka Nedvěda, Jana Nedvěda, Oldřicha Ortinského, Dušana Vančury a Jiřího Tichoty tak uslyšíte i Karla Zicha, Jarku Hadrabovou a Jana Thorovského. V té době měl Spirituál kvintet již za sebou několik koncertů s Pete Segerem v r. 1964, zpěv na balkonu Melantrichu 23. listopadu 1989, vystoupení na Václavském náměstí v listopadu 1990, při kterém si se skupinou na podiu zazpívali tehdejší prezidenti V. Havel a G. Bush st. a čekala jej vystoupení v Redutě pro Billa Clintona, pro manželky předních světových politiků v r. 2002 v Praze, koncerty po celé Evropě, v USA, Kanadě, v Austrálii, v Chile a během tamější návštěvy prezidenta Havla i na Velikonočním ostrově. V r. 2009, v době našeho předsednictví v EU, reprezentovala skupina českou kulturu koncertem v Bruselu a zájezdy po Kubě a Etiopii. Spirituál kvintet je nositelem řady významných ocenění mj. Tipu Melodie, všech Port včetně Zlaté, Čestného ocenění České hudební rady (2001) a Masarykovy akademie umění (2004). Na jeho hudbu vznikla baletní představení pro scénu Národního divadla Šibeničky a Suita v bílém (P. Zuska) aj. Jednou ze zásadních členek souboru je Zdena Tichotová (24. 9. 1954), manželka vedoucího kapely Jiřího Tichoty, jejíž osobitý alt doprovází skupinu takřka od jejích začátků.
Vysílání: 27.9., 20.55 hod., ČT art

Ženy v rocku: Pravda (1/4)
Originální příběhy ikonických a nebojácných umělkyň, které si navzdory všemožným překážkám nenechaly vzít svůj sen a prosadily se v hudební branži. Americký hudební cyklus. Poutavý hudební cyklus vypráví o ženách, které se prosadily na kdysi výhradě mužské rockové scéně navzdory všem překážkám. Nabízí příběhy největších umělkyň, které se podělily o své intimní příběhy a postřehy, o své inspirace, touhy a motivace. V úvodním díle zavzpomínaly na své začátky Mavis Staplesová nebo třeba Nona Hendryxová, které svou kariérou dokázaly motivovat řadu dalších zpěvaček v jejich snaze uplatnit svůj talent a rozbourat zažité stereotypy.
Vysílání: 27.9., 21.45 hod., ČT art
Opakování: 01.10., ČT art

Jak se dělá pop: Auto-Tune
Zničil počítačový software populární hudbu nebo ji pomohl k větší rozmanitosti? Kanadský hudební cyklus. Miliony popových umělců na studiových albech i při živých vystoupeních používají technologii automatické korekce výšky tónu zvanou Auto-Tune. A to už od jeho vytvoření v roce 1997. Počítačový software, který napsal Harold Hildebrand původně se zabývající zpracováním seismických dat, byl střídavě přijímán a vysmíván. Mnozí ho považovali za prostředek méně schopných umělců k dosažení dokonalosti, jiní v něm viděli nástroj, jak obohatit svou hudbu. Do své tvorby se ho ale nebáli zařadit takové hvězdy jako jsou Cher nebo Kanye West. Své vlastní zkušenosti s přijetím technologie Auto-Tune vylíčí zpěvák T-Pain i další umělci.
Vysílání: 27.9., 00.30 hod., ČT art
Opakování: 03.10., ČT art

Ondřej Havelka a jeho Melody Makers tentokrát i s exkluzivními hosty
Přímý přenos závěrečného večera Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha ze Smetanovy síně Obecního domu. Spolu s O. Havelkou a jeho Melody Makers účinkují: A. Plachetka, M. Barta, R. Havelková, A. Briscein a další. Režie A. Rezek. Slavnostní závěrečný koncert 61. ročníku festivalu Zlatá Praha, který se uskuteční ve Smetanově síni Obecního domu, slibuje jedinečnou událost plnou omamného vzrušení. Všestranný umělec a letošní jubilant Ondřej Havelka se svým orchestrem Melody Makers pozve na jeviště skvělé hosty, zpěvačky Martinu Bartu a Rozálii Havelkovou, pěvce Adama Plachetku a Aleše Brisceina. Autentická swingová smršť a hvězdná sestava sólistů zaručují dechberoucí hudební zážitky, které vás budou neustále zvedat ze sedadel!
Vysílání: 28.9., 20.15 hod., ČT art

PopStory
Aneb od vinylu k iPodu – Žánry a styly (2016). Dokumentární cyklus, který sleduje vývoj československé pop music, její zákonitosti, paradoxy i nečekané souvislosti. Režie J. Skalický. Jakkoli je termín pop music často užívaný, je poměrně obtížné ho definovat. Každá doba s tzv. populární hudbou nakládala různě. Kdy vítězily umělecké ambice a kdy obchodní? Proč zmizely z pódií velké orchestry? Jak československou scénu ovlivnilo rock’n’rollové šílenství a jak beatlemánie? Co byl bubblegum a proč se v osmdesátých letech 20. století z rozhlasu hojně ozývala italština? Na tyto otázky odpovídá třetí díl PopStory – Žánry a styly. PopStory aneb od vinylu k iPodu je dokumentární cyklus, který se ve čtyřech dílech pouští do mapování historie české a dříve československé pop music od 50. let 20. století do nultých let století současného. Neděje se tak ovšem obvyklým, encyklopedickým způsobem, ale prostřednictvím neotřelého pohledu na děje, osobnosti a události této kulturní oblasti tak, jak je vnímali řadoví posluchači – prostřednictvím rozhlasu, televize a také trhu s hudebními nosiči. V kontextu dobových reálií – ať již politických, společenských, kulturních či ekonomických – chce tento projekt osvětlit fenomén hudebních hvězd a hitů, jejich šíření éterem a připomenout zásadní či naopak kuriózní události historie československého popu.
Vysílání: 29.9., 20.15 hod., ČT art

Legendy folku a country 3/13
Šafrán a exulanti. Rozhovory, unikátní archivní ukázky i ze soukromých sbírek, nejznámější písničky a vzpomínání známých osobností F&C hudby v Československu v televizním dokumentárním cyklu (2000). Připravil J. Vondrák. J. Černý vypráví o vzniku Šafránu v roce 1972, součástí byli J. Hutka, V. Merta, V. Veit, Z. Michnová, D. Andrtová-Voňková, zatímco V. Třešňák se připojil později. Začala působit dvojice Burian-Dědeček. J. Pallas a V. Třešňák vzpomenou na zákazy, na rekvalifikační zkoušky, přehrávky, které měly nežádoucím vystoupením zabránit. Supraphon dal připravenou desku Šafránu sešrotovat. Třešňák vzpomíná, jak začal malovat, Merta zase na svou filmařskou kariéru. S. Karásek byl spolu s Plastiky ve vězení. Emigrace K. Kryla a jeho desky vydané v exilu. Poslední vystoupení J. Hutky v roce 1977 v Pezinku a jeho emigrace. V. Chramostová a P. Kohout vzpomínají na bytové divadlo a představení Macbeth s V. Třešňákem. Album Zakázaní zpěváci druhé kultury, spolupráce s M. Kubišovou. V. Veit a J. Neduha emigrovali do Vídně, J. Hutka do Holandska, V. Třešňák do Švédska. Tzv. Nachtazyl ve Vídni a P. Tigrid. Pallasovo vydávání desek českých folkařů ve Švédsku. Zazní písně Madame Praha a Finský nůž (V. Třešňák), Chór a Písničkář (V. Merta), Cínová armáda a Náměšť (J. Hutka), Morituri te salutant a Pasážová revolta (K. Kryl) a další.
Vysílání: 29.9., 22.55 hod., ČT art