Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Jaroslav Svoboda: Skládám písničky průběžně.

autor: Z webu

Skupina Trabant vydala nové album – Přítel člověka. Od roku 1995 je s kapelou spjatý Jaroslav Svoboda - autor písní, kytara, foukací harmonika, mandolína, zpěv.

Traband opustil styl „dechno“ a svůj nový sound nazývá „domácí muzika“ aneb „home music“ Co si pod tím májí fanoušci představit?
Ten název „home music“ není ani tak definice stylu, jako spíš vyjádřením opozice k tomu, čemu se dnes říká „world music“. Poslední dobou už mi lezou na nervy všechny ty muziky co halabala splácají všechno, co jim přijde pod ruku, lidovky odkudkoli, nejlépe z módního Balkánu, nacpou k tomu funkující rytmiku nebo něco jiného, nesourodého, bez vnitřních vazeb a souvislostí… Uvědomuju si, že my jsme k tomu v minulosti taky náležitě přispěli, a v jednu chvíli už mi to začalo být hodně odporný. Já miluju, když jsou věci autentický, když jsou z nich cítit ty vnitřnosti. Proto ten návrat k domácímu muzicírování, k domácím zdrojům a tradicím. Je to jako dívat se do vlastní šrajtofle a říkat si: Tak co, kolik vlastně mám?

Jak současnou podobu stylu přijímají fanoušci na koncertech?
Různě. Někteří jsou nadšení, jiní vůbec. S tím jsme ale počítali. My si halt vždycky budeme hrát tak, jak se nám líbí, a ne tak, jak se po nás žádá. Ale přicházejí noví posluchači a s nachází si k nám cestu i ti, kteří by na nás dříve nepřišli.

Harmonium, celkem nezvyklý koncertní nastroj v současném repertoáru kapel, se stalo nedílnou součástí Trabandu, jak jsi k němu nalezl cestu Ty? A proč zrovna harmonium je nosným nástrojem současné podoby Trabandu?
Miluju tenhle nástroj, jeho zvuk, jeho dech. Dřevěná bedna, ve které se rozechvívají kovové jazýčky pomocí kožených měchů, které dovnitř vhánějí vzduch. Dřevo ze stromu, kov ze země, kůže ze zvířete, vzduch – celej vesmír je v tom harmoniu harmonicky poskládanej.

Na kolik Ondřej Ježek, u něhož jste nahravali ve studiu Jámor, zasahoval jako producent do písniček, do soundu?
Tohle je naše první deska, kterou jsme si neprodukovali sami, ale přizvali jsme Ondřeje, aby nám písničky vybral a dal jim celkovej zvuk. A myslím, že Ondřej to udělal skvěle. On má totiž tu vzácnou vlastnost, že totiž po dobu práce na desce se stává regulérním členem kapely, dokáže se vcítit, uhádnout záměry, domyslet nápady, se kterými muzikanti přicházejí. V tomhle smyslu zasáhl do desky velkou měrou.

V nahrávce se objevují hudební odkazy na „českou dechovku“, jaký k ní máš vztah?
Na desce je hodně odkazů k českým a moravským lidovkám, nejen k dechovce. A taky k lidovým kostelním zpěvům a k dětským říkadlům a tak. Prostě to nějak v sobě mám zakódovaný, ať chci nebo ne.

Poslední dobou se objevují v tvých písničkách hiphopové prvky, posloucháš hip hop? Co Tě na tom nejvíc oslovuje?
Poslouchám hip hop, ale jsem dost kritickej. Líbí se mi možnosti sdělení a vyjádření, který nabízí. Hledám v něm to, co v lidovkách i ve všem ostatním: autenticitu, osobní pohled, básnivost, originalitu. Bohužel, devadesát procent naší hiphopový produkce stojí za starou belu. Lidi, co mají velký ego a velkou potřebu něco sdělit, jenže nevědí co. Jsou ale i světlý výjimky, třeba WWW. Jenže to už vlastně ani hiphop není, to je spíš takovej industriální Vlasta Třešňák.

Výraznou složkou alba jsou texty. Vznikly všechny během roku kdy byl Traband v garáži nebo jsou tam i starší?
Většina písniček vznikla během roční pauzy, ale jsou tam i některé starší, třeba i deset let. Skládám písničky průběžně, některé hrajeme hned, některé čekají na svůj čas, a jiné zůstanou asi jenom na papíře.

Připadá mi, že na Hyjé! byli texty daleko více reflektující okolí a současnost, kdež to na „Příteli člověka“ jsou daleko niternější, čím to?
To byl záměr. Zastavit se, zklidnit se, podívat se do vlastního nitra a podívat se na svět nějak obecněji, řekl bych z ptačí perspektivy.

7.5.2007 02:05:21 Redakce | rubrika - Rozhovory

TIP!