Scéna.cz 

Literární tipy ČT na 35. týden

Nepohodlní Jack London (Vysílání: 28.8., 16.30 hod., ČT2)
Byl nepohodlný už jako dítě. Neměl kamarády a velice brzo začal žít jako dospělý. Rychle četl, ale propadl také alkoholu a živil se všelijak. Poznal strašnou dřinu v továrnách i drsný život na moři, vydělával na živobytí pro celou rodinu, když jeho matka neměla práci. Začal psát povídky o drsném životě zlatokopů, které nikdo nechtěl vydávat. Obdivoval myšlenky Marxe a hledal jejich uplatnění v praxi. Vstoupil do socialistické strany a pak z ní vystoupil, protože se mu zdála málo levicová, málo revoluční. Když začali čtenáři jeho tvorbu číst více než romány jiných spisovatelů, stal se nejlépe placeným autorem na světě. Koupil si ranč, který se stal trnem v oku jeho soudruhům ze strany. Podle nich stavbou milionářského sídla straně škodí. Proto jeho odchod s radostí přivítali. Žil v neustálých dluzích a vždycky byl kolem něj rozruch. Jack London byl patrně příliš nepohodlným jakékoliv době, tu byl příliš doleva, tu se stavěl k válkám jako pacifista, tu zatracoval neprůbojnou levici. Levicový milionář to nemohl mít nikde lehké. Zemřel na svém ranči tak nešťastně, že se historici nemohou dohodnout, jestli to byla sebevražda nebo nešťastná náhoda. Zůstaly po něm knížky, které inspirují nejednoho člověka, aby si vyzkoušel život se zlatokopeckou pánví v rukou nebo na saních tažených psím spřežením...

Alternativní kultura - Na přelomu století (Vysílání: 29.8., 22.20 hod., ČT2)
Nestírají se v dnešním umění rozdíly mezi mainstreamem a alternativou? Existuje stále underground, a pokud ano, jaký je rozdíl mezi současným undergroundem a tím z doby normalizace? Co všechno se dá dnes vlastně nazvat alternativou? A má vůbec smysl se jí na začátku 21. století zabývat?
Na otázky závěrečného dílu cyklu o alternativní kultuře hledají spolu s průvodci pořadu Josefem Rauvolfem a Tomášem Glancem odpovědi praktici i teoretici alternativních přístupů Martin Jirous, Václav Cílek, Milan Knížák, Miroslav Petříček, Vladimir 518, Andul 52, Raveboy, František Skála nebo David Vostrovský.
Přes pestrost úhlů pohledu alternativa v pořadu vychází jako něco, co rozhodně není na odpis. Naopak. „Kultura je v dnešní době buď alternativní, nebo není,“ říká filozof Miroslav Petříček. Podle Josefa Rauvolfa možná přichází doba, kdy budeme alternativní přístupy stále více nacházet v životních postojích než v umělecké tvorbě. Geolog a klimatolog Václav Cílek přitom vyslovuje názor, že alternativa bude žít vždycky. „Člověk má totiž v sobě hlubší postoje a touhy, a konzum je nemůže naplnit,“ uzavírá Cílek.

Čtenářský deník... Markéta Hejkalová: Vždycky jedna noc (Vysílání: 30.8., 09.45 hod., ČT2)
Tento díl Čtenářského deníku představí román Vždycky jedna noc, prozaičky, organizátorky, ale také překladatelky Markéty Hejkalové. Číst bude Eero Balk, finský bohemista. Prostředím pro natáčení tohoto dílu se stal kus Finska v Česku, totiž finské velvyslanectví v Praze. Román Vždycky jedna noc vypráví o snech a touhách nejenom mladých žen a odehrává se v Česku a Finsku. Jádrem děje je příběh mladé a naivní Češky Ilony, která se výhodně vdá za manažera globální firmy - ale brzy se ukáže, že všechno je trochu jinak a že ani život v blahobytné zemi Evropské unie nevyřeší všechny problémy. Autorka v knize využila mj. zážitky ze svého diplomatického působení na českém velvyslanectví v Helsinkách. Neosobní vypravěčka předkládá v neveselém příběhu osudy a hlavně myšlenky tří velmi si nepodobných žen. Ačkoli mužské charaktery zůstanou zcela neznámé a nedozvíme se o nich víc, než co se vejde do úvah s nimi spojených hrdinek, ani jedno pohlaví nevychází právě pozitivně. Styl vyprávění je přitom dobrou alternativou k útočně i latentně feministickým knihám některých současných autorek.

Svět umění: Čechov podle Michalkova (Vysílání: 30.8., 14.50 hod., ČT2)
Projekt francouzské televize nazvaný Audiovizuální encyklopedie nabízí unikátní cyklus portrétů slavných osobností, vytvořených neméně slavnými filmovými tvůrci. Klíčem výběru byla společná národnost. Tentokrát se můžeme setkat s legendárním režisérem Nikitou Michalkovem (Unaveni sluncem, Lazebník sibiřský, Dvanáct) a jeho velmi osobitým pohledem na ikonu ruského i světového dramatu - Antona Pavloviče Čechova.