Jakub Řehák: Webredaktor by měl být spojnicí...
autor: Scena.cz
zvětšit obrázekPřiznejte se, kolik z vás se už někdy podívalo na internetové stránky Městské knihovny v Praze? S Jakubem Řehákem, který pracuje v knihovně necelý rok, jsme si povídali nejen o webu, ale samozřejmě také o literatuře...
Jmenuji se Jakub Řehák a v knihovně pracuji jako webredaktor. Starám o webové stránky www.mlp.cz, co se týče obsahu. Vkládám tam příspěvky, aktuality, pozvánky na pořady, informace pro čtenáře, starám se o fotogalerie, kam se zveřejňují fotografie z akcí, které v knihovně proběhly. Starám se tedy o celkovou koncepci webu, aby v něm bylo vše, co tam má být a kam by web měl v budoucnu směřovat. Myslím že webredaktor by měl být spojnicí mezi zázemím knihovny a čtenáři, respektive uživateli webu.
Ne, web programuje webmaster. Já jsem přišel k hotovému. Koncepce webových stránek, tak jak vypadají dnes, vznikla v roce 2004 a už tak úplně neodpovídají současným trendům. Teď jsme v určité mezifázi, kdy přemýšlíme, co dál. Tehdy byly stránky pojímány především informativně, a my bychom rádi přešli k tomu, abychom uživatele více zapojili do tvorby obsahu. Novou koncepci bychom chtěli představit v roce 2010. Počítáme třeba s tím, že se tam objeví přehled toho, co lidé nejčastěji čtou, aby sami doporučili knížky ostatním a třeba o nich na serveru i diskutovali.
Těžko to takto říct, ale dejme tomu, že mám nejraději ty části webu, na kterých se mohu přímo podílet. Kde obsah mohu aktualizovat a nabízet čtenářům novinky. V knihovně se snažíme sledovat různé výročí a čtenářům připravit takový výběr toho, co máme v knihovně a také zajímavé akce, které pořádáme. Teď je to např. výročí spojené s Rabbi Löwem. Chceme čtenářům představit jeho vlastní knihy, knihy o Golemovi, který je s Rabbi Löwem spojován a vůbec vše, co se týká tajemné Prahy.
Film jsem sice studoval, ale v oboru jsem vlastně takřka nepracoval. Na škole jsem sice natočil několik krátkých filmů, ale když jsem potom viděl jistá specifika filmové branže, uvědomil jsem si, že to pro mě úplně není, že mi to nevyhovuje. Já mám vztah spíše k literatuře.
Kde jste to četla? Naopak – poezie mě teď docela zaměstnává, nerad bych ji odvrhnul.
Když zavzpomínám, tak to bylo asi v deváté třídě, kdy jsem recitoval Šibeniční písně od Morgensterna. To bylo vlastně poprvé, co jsme viděl poezii, která byla jiná než ta, co nám byla předkládána ve škole.
To bylo mezi patnácti a devatenácti.
Ty básně jsem psal až později, jsou to takové zidealizované vzpomínky. Já si s tím tak hraju. Je to trošku rozjitřené mladicky, ale zároveň je v tom i ironie. Můj oblíbený autor Bruno Schulz, polský spisovatel, se ke své pubertě taky vrací a je to trochu mytologizované. Takový pohled je mi blízký, a moje vzpomínky jsou spojeny právě s dobou, kdy jsem studoval na gymnáziu. K surrealismu mám blízko – ale tohle je spíše takové spontánní, není to hledané nebo vykalkulované.
Básně v próze to nejsou, je to volný verš. Moderní poezie pravidelné veršové schéma opouští, a mně se líbí, když rytmus a jazyk odpovídá toku mluvené řeči.
Není to vyhraněná skupina, básničku tam může dát každý, kdo chce. Takže jsem jeden z mnoha. Ale právě z Totemu pocházejí i další autoři, kteří vydali sbírku knižně jako Ladislav Zedník nebo Jonáš Hájek.
Každý měsíc se pořádá čtení Totemu v kavárně Fra, tam máme prostor a vždycky tam zveme i nějakého hosta , byl tam například Michal Ajvaz nebo Václav Kahuda.
Mám jich celou řadu. Z českých básníků ke to třeba Petr Borkovec, Petr Král, Stanislav Dvorský, Petr Halmay nebo Petr Motýl. Ze zahraničních je to neznámý francouzský básník, který se jmenuje Leon-Paul Fargue. U nás vyšla v překladu Adolfa Kroupy jedna jeho kniha - Prostory. A samozřejmě těch oblíbených autorů je daleko více.
Různě. Nejdřív se třeba prožije, a pak se napíše, a někdy se rovnou napíše.Taky je důležité říct, že báseň není jen to, co se čte, ale báseň může být také událost. Může to být příjemné posezení v kavárně, procházka ulicí nebo krajinou. A někdy stačí, když si všimnete, jak se pěkně lomí sluneční světlo na nároží. Jsou to zážitky, které člověka potkají, a pak z nich třeba může vzniknout báseň.
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Letní divadelní festival na jihu Čech Jižní Svéráz
Unikátní site-specific divadelní festival, který je součástí vítězného konceptu Evropské hlavní město kultury celý článek
HUDBA
Metronome Prague ohlásil zvučná jména rapové scény
Metronome Prague, metropolitní hudební a společenská událost roku, proběhne 20. – 22. 6. 2024 ve zrekons celý článek
OPERA/ TANEC
Rok české hudby – Jan Kubelík
Legenda jménem Kubelík
Dokument o krásném uměleckém a lidském vztahu otce a syna – významného houslov celý článek