Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 51. týden

Brána poznání / Síla umění: Van Gogh (Vysílání: 15.12., 16.05 hod., ČT2)
Charismatický holandský malíř a kreslíř Vincent Willem van Gogh (1853–1890) byl jednou z největších osobností světového výtvarného umění a je dnes pravděpodobně nejznámější postavou holandské historie.
Van Gogh se brzy zřekl impresionistického způsobu malby a vyhraňuje svůj vlastní styl, založený na výrazové síle barvy. S podivuhodnou rychlostí pak vznikají jeden za druhým dnes slavné obrazy - kvetoucí sady, výjevy z městského parku, krajiny s okolí Arles a figurální malby. Van Gogh je zcela uchvácen citrónovou žlutí a pruskou modří, svým štětcem rozehrává symfonii čistých barev, které naplňují jeho obrazy světlem. Nedávno jsme v cyklu BBC Soukromí mistrovského díla měli možnost zabývat se ze všech možných úhlů Goghovými Slunečnicemi. Britský kulturní ekolog Simon Schama připomene strhující drama závěrečné kapitoly jeho tvorby a života.

Brána poznání/ Deset století architektury/ Basilika sv. Jiří na Pražském hradě (Vysílání: 16.12., 16.15 hod., ČT2)
K panoramatu Pražského hradu patří neodmyslitelně dvě věže svatojiřské baziliky. Jejich bílé opukové zdivo kontrastuje s barevně potemnělou hmotou pozdějších staveb, které jej svou mohutností zastiňují a vytvářejí zdánlivě pocit jakési nepatřičnosti v blízkosti renesance, gotiky a baroka. Bazilika sv. Jiří je naší jedinou románskou stavbou této velikosti, která se zachovala a kterou zásadně nepostihly pozdější gotické a hlavně barokní přestavby velkých románských bazilik. V pohledu od západu je často vnímána, díky své fasádě jako stavba barokní. Ve skutečnosti je to ovšem jedna z největších a nejsložitějších románských památek v Čechách.
Baziliku založil Vratislav I. před rokem 921 v blízkosti knížecího sídla v nejvýchodnějším, ještě rovném terénu Pražského hradu, obklopeného tehdy hradbami. V roce Vratislavovy smrti, roku 921, nebyla stavba baziliky ještě dokončena, teprve jeho syn Václav využil příležitosti, a když ukládal ostatky své babičky, svaté Ludmily, nechal stavbu roku 925 vysvětit biskupem z Řezna.
Původní, nejstarší výstavba z dob Vratislavových je dnes patrná pouze na několika skrytých místech uvnitř zdiva a celá viditelná nadzemní část pochází až z doby kolem let 1142 - 1200 a z pozdějších úprav.

Rajské zahrady (12/13) Průhonice (Vysílání: 20.12., 16.20 hod., ČT1)
Průhonický zámek dnešní podoby je výsledkem řady přestaveb původně středověkého gotického hrádku, zbudovaného na skalnatém ostrohu nad potokem Botič. Ovšem nejvýznamnější jméno spojené s parkem zní Arnošt Emanuel hrabě Silva - Tarrouca. Byl nejen majitel, ale také tvůrce, botanik, dendrolog - poslední c. k. ministr orby. Sám hrabě napsal: "Mojí myšlenkou bylo vytvořit park odpovídající rázu krajiny; vodítkem při práci mi byla pouze příroda, přičemž zároveň využíval jsem vždy i vlastního terénu. Snažil jsem se docílit mnohotvárných a bohatých krajinných obrazů zapadajících do rámce středočeského kraje."