Scéna.cz 

Prvotina Rostislava Křivánka Země strašidel

Prozaická prvotina Rostislava Křivánka, který se dosud profiloval jako autor divadelních her a operních libret, písňových textů i poezie, má název ZEMĚ STRAŠIDEL. Čtenářům nabízí poutavé, napínavé čtení, a mimoděk také řadu podnětů k zamyšlení se nad vlastní životní cestou. Text provázejí pozoruhodné ilustrace známého výtvarníka a hudebního skladatele Vladimíra Franze, který je generačním souputníkem a dlouholetým spolupracovníkem Rostislava Křivánka.

Země strašidel sleduje příběh Erika, který nespokojeně odjíždí z relativně uspořádaného, ale nesnesitelně obyčejného života, utíká sám před sebou a matně doufá, že sám sebe teprve najde. Za cíl své pouti, neboť to jako jistý druh poutě skutečně chápe, si vybere zemi, kde právě skončila válka. Má tam kořeny, ovládá jazyk a očekává, že najde přirozené mezní situace, které mu tak chybí v bezobsažné současnosti, jež musí hledat adrenalinové a „zážitkové“ náhražky, aby si simulovala, že o „něco“ opravdu jde. V krajině, z níž lidé ze strachu před jinými lidmi utekli, v pohorské vesnici, najde Marlenu, asi jedenáctiletou opuštěnou dívku. Pouť tedy pokračuje ve dvojici – dva sirotci doby – jeden válečný a druhý civilizační, putují pustou krajinou, které se zmocnila prastará síla. V těch lesích je něco nadaného záměrem a vůlí, něco, co hájí své území, něco, s čím není snadné se utkat. Něco zlého..... Dokáže nakonec Erik odpustit sám sobě, že žil podle svého mínění zbytečně a hloupě?
„Mnohé linie románu jsou autobiografické, Erik je dokonce v jistém smyslu jakýmsi mým alter egem a jestliže označuji tenhle příběh za iniciační, je to proto, že iniciován jím byl nejen hrdina – ale i já sám. Doufám, že je tu mnoho témat. Pro mě osobně je nejsilnější a nejaktuálnější téma živlů jako bytostí, které jsou opatřeny vůlí. V době globálního vědomí ničivých záplav, zemětřesení, vichřic a lesních požárů je myšlenka, že živly si své území chrání podobně jako zvířata, docela nasnadě. Často dostávám otázky, kde se příběh odehrává, kdo jsou „Bajcové“, zda jde o Balkán nebo Čečnu... Odpovídám vždycky stejně – není to podstatné. Není to tam a je to kdekoli. Lidská nesnášenlivost je planetární. Tak jako tak jde jen o rámec příběhu dvou lidí, kteří putují krajinou, kterou lidé opustili a stali se tu nevítanými vetřelci,“ říká Rostislav Křivánek.

Román vznikal v letech 2006-2008 převážně v Benešově Hoře, v autorově šumavském azylu. Šumava je ostatně do prostředí románu velmi silně otištěna. V současné době vzniká podle knihy filmový scénář, na kterém autor spolupracuje s filmovým režisérem Jiřím Hanychem.