Scéna.cz 

Sofia Gandarias: Kafka, el Visionario

Výstava španělské výtvarnice Sofie Gandarias Kafka, el Visionario (Kafka vizionář), jejíž námětem je život a dílo velkého spisovatele, ale také dějiny 20. století, je v galerii Českého centra Praha a v Institutu Cervantes k vidění do 16. července 2010.

Postava Franze Kafky, podobně jako jeho dílo, fascinují již po léta mnohé umělce i spisovatele. A ačkoliv by se mohlo zdát, že je toto téma zvláště zde v Praze vyčerpané, objevují se stále nové „kafkovské“ interpretace. Jednou z nich je cyklus velkoformátových maleb španělské umělkyně Sofie Gandarias.

Kafka, el Visionario je první výstavou Sofie Gandarias v České republice. Série maleb vznikla v rozmezí tří let (2006 - 2008) a svým obsahovým i formálním pojetím navazuje na práce z předcházejících období. Podobně jako například v sérii obrazů Primo Levi (2000) nebo 11S NY (2001), zpracovává umělkyně i v případě pražské výstavy mezní historické události a katastrofy uplynulého století. Recepce Kafkova života je u Gandarias spojená s katastrofálními důsledky holocaustu. Malby jsou prostoupeny symboly smrti a války. Na pozadí obrazu Milenci (2006) lze spatřit vstupní bránu do koncentračního tábora.

Sofie Gandarias se pohybuje v symbolické rovině, nevypráví, nedokumentuje. Její malba je vzdálena módním uměleckým tendencím. Převažuje v ní ve Španělsku stále přítomná figurální tradice. Hlavním výrazovým prostředkem malířky je figura umístěná v naznačeném prostoru. Expresivně pojaté postavy a symboly se vynořují z tmavého, blíže neurčeného pozadí a působí na diváka svojí naléhavostí.

Jose Saramago, nositel Nobelovy ceny za literaturu, o práci Sofie Gandarias řekl: „Její plátna jako by reprodukovala odrazy v zrcadle. Sofie Gandarias si je bere a opět skládá. Jindy odraz zachová – skrytý a často zahalený do zlatavého světla či nočního stínu – a paměti poskytne jen takovou míru prostoru a hloubky, jaká ji právě vyhovuje. Nezáleží na tom, zda jde o portrét či zátiší, její malby jsou vždy doménou paměti. Skrývá se v nich melancholie, melancholie plynoucí z vědomi naší pomíjivosti a prchavosti. Pozadí, u Sofie Gandarias téměř vždy temné, představuje noc. Tváře a symboly, které kolem nich krouží jako satelity, jsou slabým a vybledlým odleskem našeho lidství. Svět je tím, čím jsme my, a tato malířská tvorba je jedním z jeho významů.“