Scéna.cz 

Johann Sebastian Bach, vlastní rukou

Výstavka k 260. výročí úmrtí skladatele se uskuteční v prostoru Českého muzea hudby do 30. srpna 2010.
Letošní bachovské jubileum připomínáme malou výstavkou, umístěnou ve stálé expozici Českého muzea hudby. Johann Sebastian Bach (21. 3. 1685, Eisenach – 28. 7. 1750, Lipsko) patří k završitelům barokní hudby a k osobnostem, bez nichž si dnes hudební historii ani nedokážeme představit. Bachova muzikálnost, nadání skladatelské i interpretační, umění improvizovat a zároveň zodpovědnost a píle, to vše se projevilo v rozsahu i v hloubce jeho díla. Životní cesta ho vedla přes Lüneburg, Arnstadt, Weimar, Mühlhausen a Köthen do Lipska, kde od roku 1723 působil jako ředitel kůru a kantor v kostele sv. Tomáše. Navštívil také jiná místa, v roce 1720 např. Karlovy Vary, kam jako dvorní kapelník doprovázel knížete Leopolda von Köthen. Byl otcem dvaceti dětí, věřícím luteránem, učitelem i milovníkem kávy… Jeho současníci a nejbližší následovníci ho oceňovali víc jako výkonného umělce, než jako skladatele. Ve 30. letech 19. století se Bachova hudba znovu dostala do popředí zájmu: v této souvislosti bývá uváděn Felix Mendelssohn-Bartholdy, který v roce 1829 nastudoval Matoušovy pašije a podnítil tak renesanci barokní hudby.

Hlavní motiv výstavy tvoří faksimile Bachových autografů (Dobře temperovaný klavír, Matoušovy pašije, Umění fugy). Originály těchto skladeb jsou uloženy v německých archívech a jen zřídkakdy se vystavují. Návštěvníci tak mohou alespoň v kopiích spatřit plastické Bachovo písmo, nejisté v posledních tazích Umění fugy, či naopak písmo pevné, písmo člověka, který ovládá svůj prostor v „proměnlivé hře světla a stínu, stoupajících a klesajících tahů“ (Esther Dosch, švýcarská grafoložka).

Skutečné poklady z našich sbírek představují dva tisky, vydané ještě za Bachova života. Jedná se o Klavierübung op. 1 – sbírku šesti partit (Lipsko, 1731) a pozdější Goldbergovské variace (Norimberk, 1742). Tyto dva rané bachovské tisky se zachovaly jen v nevelkém počtu institucí po celém světě: v naší republice jsou evidovány pouze v Českém muzeu hudby. Směřují za nimi bachovští badatelé, aby s rozechvěním zkoumali rukopisné přípisy v Goldbergovských variacích… psané bohužel ne přímo autorem hudby, pravděpodobně však jeho žákem Johannem Friedrichem Agricolou.