Scéna.cz 

Melta s mlékem, Čtyřlístek a punčocha Tycho de Brahe

Návštěva Muzea hlavního města Prahy se může pořádně protáhnout díky právě probíhajícím výstavám. V té první nazvané PRAŽSKÉ VÝLETNÍ RESTAURACE se přemístí návštěvníci v čase o několik měsíců dopředu do příznivějších teplotních podmínek a podniknou výlet do některé z výletních restaurací v pražském okolí. Dnešní masovou víkendovou turistiku předcházely od 19. století až do druhé světové války oblíbené vycházky nebo vyjížďky Pražanů za městské hradby do přírody, završené obvykle posezením v populárních občerstvovacích zařízeních.

Na výlet se lze vydat pěšky do KRAVÍNA, lodí na vltavské ostrovy, na Slapy k Neužilům nebo do Štěchovic do Radia, Posázavským pacifikem do Pikovic ke Starcům nebo do Roztok do orientální restaurace Sakura anebo elektrikou do Stromovky do Šlechtovky. Aby se výletníci neztratili, mají k dispozici fotografie, plánky a pohlednice a co je očekává, ukazují autentické předměty z dotyčných podniků zapůjčené v mnoha případech od potomků původních majitelů nebo prvorepublikové filmy. Cesta není jen virtuální, na konci se všichni mohou osvěžit ve skutečné dobové restauraci s nabídkou podle původního jídelního lístku. Nabízí se jim třeba melta s mlékem, káva s višňovým likérem a šlehačkou a k zakousnutí vařený talián s křenem nebo čerstvé vafle s borůvkami. Výstava i s kulinářskými atrakcemi potrvá do 20. března 2011.

Další výstava LIBEŇ – ZMIZELÝ SVĚT nás bude provázet dějinami Libně v 19. a 20. století. Muzeum má v úmyslu představit podobným způsobem v cyklu Pražské čtvrti i ostatní části našeho hlavního města a Libeň je po Smíchovu („Smíchov – město za Újezdskou branou“) již druhá v pořadí – k vidění do 20. února.

Do konce února bude otevřena výstava určená pro děti o historii komiksu Čtyřlístek u příležitosti vydání pětistého výtisku s dobrodružnými příběhy známých dětských hrdinů.

Na další expozici nezbývá příliš času - jen do počátku ledna je možné vidět velice vzácné textilie z hrobu dánského astronoma Tycho de Brahe (1546 – 1601).
Tycho de Brahe byl uznávaným astronomem a astrologem v evropském měřítku, proslavil se mimo jiné pozorováním a popisem výbuchu supernovy v souhvězdí Kassiopey v roce 1572. Dánský král Frederik II. mu vyjádřil svou podporu financováním stavby observatoře Uranienborg na ostrově Hven. S nástupem nového dánského krále Kristiana IV. se však vztahy astronoma s dánskou korunou značně ochladily a Tycho de Brahe přijal v roce 1599 pozvání císaře Rudolfa II., aby se stal „zaměstnancem“ na jeho dvoře. V Praze a v Benátkách nad Jizerou prováděl pak dánský astronom důležitá měření, také ve spolupráci s Janem Keplerem, která Keplerovi později umožnila formulovat proslulou heliocentrickou teorii. Tycho de Brahe zemřel za dosud nevysvětlených okolností v Praze v roce 1601 a byl pohřben v chrámu Panny Marie před Týnem na Starém Městě.
V druhé polovině listopadu tohoto roku se jméno Tycho de Brahe octlo na stránkách tisku v souvislosti otevřením jeho hrobu. K akci dali popud dánští vědci, kteří se pokoušejí objasnit příčiny astronomovi smrti- je prokázáno, že nemá pravdu lidové podání o prasklém močovém měchýři a nepotvrdila se prozatím ani hypotéza o otravě rtutí, která byl a v jeho těle v nadměrném množství nalezena.
Již v roce 1901 u příležitosti 300. výročí Braheho úmrtí byl hrob otevřen poprvé a části pohřební výbavy – fragmenty pláště, střevíc a punčocha – byly uloženy v depozitáři Muzea hlavního města Prahy. Teprve v roce 1972 následovala jejich restaurace, jejíž výsledky může nyní obdivovat na krátkou dobu veřejnost.
Při letošním listopadovém průzkumu byly vyjmuty další textilní součásti – např. rouška, kterou byla vyložena rakev, druhá punčocha a druhý střevíc a opět předány odborníkům v Muzeu hlavního města Prahy k restauraci. Na celý „zrekonstruovaný“ pohřební šat Tycho de Brahe právě tak jako na výsledky bádání si musíme ovšem ještě nějakou dobu počkat.