Scéna.cz 

Pro tentokrát nesedat

Adolf Loos, Mies van den Rohe, Dušan Jurkovič, Michael Thonet, Yves Klein, Milan Knížák. To jsou jen někteří z řady význačných architektů a umělců, které můžete od 9. června 2011 v olomouckém Muzeu moderního umění poznat v nezvyklé roli – jako autory židlí, křesel, lehátek nebo skříní. Výstava nazvaná Pro tentokrát nesedat představuje 120 nejvýznamnějších exponátů z muzejní sbírky užitého umění, jejíž hlavní profil tvoří sedací nábytek z 19. až 21. století. Kromě autorského nábytku dává výstava prostor také fenoménu moravské nábytkářské tvorby –Thonetovým továrnám nebo Spojeným UP závodům v Brně. Muzeum k výstavě vydává reprezentativní publikaci.

Sbírka užitého umění patří v olomouckém muzeu mezi tradičními sbírkami obrazů, soch, kreseb nebo grafik k nejmladším, začala vznikat zhruba před patnácti lety. „Když jsme tehdy zvažovali profilaci předních českých uměleckoprůmyslových muzeí, shlédli některé špičkové příklady v zahraničí, a také zhodnotili vlastní možnosti, rozhodli jsme se pro užší specializaci. Z řady důvodů se jí stala židle, polokřeslo a křeslo, tedy sedací nábytek. Na základě povědomí o klíčových, především středoevropských osobnostech jsme se pokusili vyhledat to, co z jejich tvorby ještě ´v terénu´ zbývalo,“ přiblížil koncepci sbírky ředitel Pavel Zatloukal a zdůraznil, že fond užitého umění je spojen se jménem její zakladatelky a „budovatelky“ Anežky Šimkové. „V počátcích se naše pozornost soustředila na nábytek z druhé poloviny 19. století a začátku 20. století. Evidenční číslo 1 tak má křesílko známé jako Wiener Sessel, vyrobené na začátku 20. století v holešovské pobočce firmy J. & J. Kohn, a druhým přírůstkem roku byla židle z roku 1905, kterou Jan Kotěra navrhl pro prostějovský Národní dům,“ vzpomněla Šimková.

Původní zaměření sbírky se ale postupem času rozšířilo na další významné kapitoly historie sedacího nábytku 20. století a byly posíleny také akvizice dokumentující mezinárodní souvislosti v nábytkovém designu. V současnosti tak olomoucké muzeum vlastní sedací nábytek navrhovaný výraznými autory, ale také významné firemní výrobky. „Kolekce zahrnuje například ucelený soubor dřevěného ohýbaného nábytku moravských firem Thonet a J.a J. Kohn, secesní nábytek Josefa Hoffmanna, Adolfa Loose nebo Otto Wagnera a Dušana Jurkoviče, ale také příklady moderního designu 20. století, například Miese van den Rohe a Jindřicha Halabaly. Zastoupený je ale také sedací nábytek 60. let nebo ukázky autorského nábytku, například Yvese Kleina, Milana Knížáka a skupiny Atika,“ shrnula kurátorka výstavy. Sbírka dnes podle ní čítá 177 položek, z nichž 157 tvoří nábytek, z toho 130 kusů nábytek sedací (židle, křesla, lavice, lehátka, houpací křesla). V tomto souboru jsou kromě sedacích typů zastoupeny také stoly, knihovna, příborníky, květinové stojany, věšáky a stěna na šaty. Celou jednu pětinu fondu muzeum získalo jako dar. „Většinu z nich nám daroval mecenáš a milovník umění, olomoucký lékař Jiří Emler, který svým přístupem představuje v českých poměrech vzácnou osvícenou osobnost,“ vyzdvihla Šimková.

Výstava Pro tentokrát nesedat je sice první ucelenou prezentací patnáctiletého sbírkového úsilí, ale nábytkový design byl organickou součástí výstavních plánů muzea již od od roku 2001; tehdy byl na výstavě Thonet / Porýní – Vídeň – Morava představen ze sbírky Jiřího Uhlíře nábytek z ohýbaného dřeva, v dalších letech se návštěvníci mohli seznámit s nábytkem UP závodů, následoval kubistický nábytek, v roce 2007 postmoderní objekty skupiny Atika. Židle a křesla byly součástí i dalších výstav Muzea umění Olomouc. Velký význam měla však především stálá expozice muzea Dům milovníka umění, v níž je nábytek podstatnou součástí komplexní prezentace výtvarné kultury přelomu 19. a 20. století. Výjimečnou příležitostí představit olomoucký soubor nábytku v zahraničí poskytla rozšířená repríza expozice Dům milovníka umění, připravená v loňském roce pro Mezinárodní centrum kultury v Krakově.