Scéna.cz 

Lubomír Typlt: Holky

Výstavu Lubomíra Typlta (1975) na Chodovské tvrzi můžeme brát jako určitý mezník v jeho tvorbě. Prezentuje totiž převážně obrazy, ve kterých se autor odvrací od statických figur dospívajících chlapců, pro něj donedávna typických (například brněnská výstava Mobilizace), k osobité reflexi dívčích postav. Výstava se uskuteční do 4. listopadu 2011.

„Obrazy Bílé a Červené šatičky vznikly na konci roku 2010. Dívčí postava si na nich zakrývá rukou obličej, jakoby při pláči, nebo když si chrání oči a navíc třikrát ve stejné pozici. Inscenovaná sériovost pohybu dává intimnímu gestu děvčete podivuhodné vyznění. Znejišťuje nás a odcizuje, zamezuje uvěřit opravdovosti výjevu, na který se díváme“ říká Luboš Typlt o svých prvních obrazech s dívčí figurou.
V letošním roce vznikly další malby holčiček. „Tentokrát prchají před nějakým neznámým nebezpečím. Může to být oheň, který se na tělech odráží oranžovou barvou, ale také nemusí. Původce nebezpečí je mimo úhel divákova pohledu. Dívky běží a my na jejich tvářích vidíme paniku z nebezpečí, které jim hrozí. Každá postava stojí sama za sebe, ale je i článkem v organismu skupiny“ popisuje Typlt své nejnovější práce.
Podobná změna námětu by mohla být v kariéře umělce i nemalým úskalím, kdyby jí však Typlt naopak nepotvrdil své kvality; nezvýraznil své dosavadní tvůrčích strategie a nepodtrhl dramatičnost svých obrazů. Ať už jde o typické klonování základního motivu (figury), nebo o syrovou (přímočarou) reflexi úzkostlivých životních situací, či o stavbu kompozice provázáním pohybu (gesta) a psychiky postav, a další nosné prvky Typltových obrazů, to vše dostalo nově zvoleným námětem ještě větší váhu.
„Křehký svět dívčí psychiky nás kontrastněji zavádí do zneklidňujících situací. Na pozadí neurčité krajiny se ještě hlouběji noříme do nejasných dramat, původce ohrožení ale zůstává stále skryt. Zatím skryt!? Nezbývá než citovat WWW: …tlačíme se na sebe a vypínače; někdo si zastaví – vystoupí; daleko neuteče…“ uzavírá po svém Typlt.
Lubomír Typlt absolvoval vedle českých vysokých uměleckých škol (VŠUP Praha, Jiří Šalamoun; FaVU VUT Brno, Jiří Načeradský) také Kunstakademii v Düsseldorfu (Markus Lüpertz, Gerhard Merz, A. R. Penck), kde se stal v roce 2004 „mistrovským žákem“ malířského ateliéru A. R. Pencka. Pravidelně vystavuje v Čechách i zahraničí. Nezanedbatelnou částí jeho práce jsou i texty a vizuální stránka hudební skupiny WWW (CD Neurobeat – 2006, a Tanec sekyr – 2009).