Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 11. týden

Televizní akademie Katedrála Svatá rodina
Sagrada Família je jedna nejslavnějších a nejúžasnějších staveb Antonia Gaudího. Oficiálně začala stavba na tomto chrámu 18. 3. 1883, protože předtím ji stavěl jeden z architektů, který ji ovšem nedokončil.
Gaudí zemřel roku 1926 a zanechal tuto stavbu nedokončenou, s čímž samozřejmě sám počítal. Tvrdil, že stavbu dokončí sám svatý Josef.
Zbrusu osobité a originální ztvárnění Gaudího staveb mísící secesi, modernismus, motivy z živé přírody, nádech španělského orientu a výrazných barev dotváří architektonický fond Barcelony a dělá z něj město naprosto unikátní a osobité. Katalánec Antoni Gaudí, především díky svému mecenáši panu Güellovi, realizoval zde celou řadu staveb, z nichž je několik zapsáno i do seznamu světového dědictví UNESCO.
Vysílání: 15.3., 15.00 hod., ČT2; Opakování: 18.3., ČT2.

Goya
Nevšední talent Goyi spočíval v tom, že uměl přecházet mezi styly - oficiálním a osobním, že ovládal mistrovství mnoha malířských technik. Dosahoval nejvyšší formy výrazu, jeho tvary a práce s barvou dosahovaly vysoké harmonie a nacházely styl, který byl stále v základech klasický, ale již ukazoval náznaky něčeho nového, co posílalo ozvěny hluboko do duše - rané záblesky romantismu. Goya měl jakoby dvě duše - osobní plnou ironie, vtipu a dynamiky, a veřejnou naplněnou pompou královského dvora.
Vysílání: 15.3., 01.50 hod., ČT2.

Trnka z Čech (4/10)
Po absolvování obecné školy (1918–23) studoval Jiří Trnka na reálce v Plzni, kde pod vedením profesora kreslení Jiřího Skupy získal základy pro svou pozdější výtvarnou, divadelní i filmovou tvorbu, mj. při spolupráci na činnosti loutkového Divadla feriálních osad. 1927 reálku opustil, krátce se učil cukrářem a zámečníkem, posléze se vyučil u obchodníka s uměleckými předměty. 1929 začal na Skupův podnět studovat na UMPRUM v grafické třídě Jaroslav Bendy; již během studií se účastnil loutkami a grafikami domácích a zahraničních výstav, kresbami přispíval do novin a časopisů, začal ilustrovat a graficky upravovat knihy, příležitostně se věnoval i reklamě. V druhé polovině 30. let navrhoval též hračky pro firmu Pospíšil v Rokycanech (pozdější Hamiro).
Vysílání: 17.3., 07.40 hod., ČT2; Opakování: 21.3., ČT2.

Příběhy starožitností aneb Víte co máte? (26/26)
Poslední díl tohoto cyklu je jakýmsi výběrem toho nejpozoruhodnějšího z pozoruhodného. Je to těžký úkol protože průvodkyně Fiona konstatuje, že znalci prohlédli kolem 150 000 předmětů. Nejnapínavější jsou odhady a úžas majitelů nad netušeným pokladem. Malá unikátní vázička od Laliqua za 25 000 liber, stříbrný podnos vyrobený ke korunovaci královny Viktorie od australského hodnostáře včetně stříbrných klokanů za 30 000 liber, dále byl vzpomenut pán, který našel na skládce obraz od nejlepšího amerického akvarelisty a tak dál rána za ránou. Nezapomnělo se ani na doyena mezi znalci, který byl odměněn královnou, je zmíněn dopis s vloženým bílým pérem, odlitek indiánského náčelníka na koni a další slavné „hity“. Závěrem je třeba říci, že většině těch šťastných jsme po celou dobu vysílání cyklu jejich štěstí přáli. A to je povznášející.
Vysílání: 17.3., 12.50 hod., ČT2; Opakování: 19.3., ČT2.

Architektura (11/45)
Rektorát na Martiniku postavil v roce 1993 ve Fort-de-France architekt Christian Hauvette. Kancelářská budova v tropech. S přednáškovými a společenskými sály. Měla zde vládnout atmosféra družnosti a také architektonická vytříbenost. Obvyklý program pro velkou administrativní budovu. Ovšem s jedním rozdílem, který nakonec převedl projekt do jiné dimenze. V oblasti, kde elektrická klimatizace je zárukou pohodlí, modernosti a pokroku, měla být budova klimatizována výhradně: větrem. Pasát, který na Martiniku fouká, představuje v životě ostrova stejně důležitý faktor jako metropolitní správa. Je stejně mocný a neméně stálý. Vane po celý rok a vždycky od východu. Tedy od Atlantiku na západ, ke Karibskému moři. Tato osa je předělem ostrova. Vše se tam řídí podle toho, jsme-li na návětrné straně, bičované pasátem, nebo naopak na závětrné straně, která je před ním chráněna.
Vysílání: 17.3., 13.50 hod., ČT2; Opakování: 21.3., ČT2., 23.3., ČT2.

Zrezivělá krása Čistírna sira Williama
V létě 1906 byla uvedena do provozu pražská čistírna odpadních vod v Bubenči. Stala se ve své kategorii architektonickou chloubou nejen české metropole, ale i širokého okolí. Byla také naplněním dlouhého snu o moderní kanalizaci, která hlavní město českého království zařadila mezi přední velkoměsta tehdejšího světa. Nikdo by tehdy ani netušil, že za půlstoletí tento bubenečský skvost bude zápasit o další existenci a skončí v troskách. Nebýt pár nadšenců, dnes by "stará čistírna" promlouvala jen z fotografií.
Jejím autorem byl expert z ciziny Sir William Heerlein Lindley, který byl původem Angličan. Profesionálně působil převážně v Německu. Do Prahy přenesl své zkušenosti z výstavby čistírny ve Frankfurtu nad Mohanem. Řešení, která předložil, znamenala technologický vrchol těchto zařízení. Moderní bylo především, že veškeré "páchnoucí" provozy byly v podzemí. Což bylo výhodné jednak, že neobtěžovaly život v blízkém okolí a navíc nezatěžovaly další pozemky. Výstavba čistírny probíhala v letech 1901–1905. V samotném závěru stavby došlo k zásadní změně - autoři opustili strohé "frankfurtské" provedení a vsadili mnohem více na vnější vzhled budovy. Výsledkem je, že čistírna byla nejen moderní a sofistikovaná, ale i krásná.
V roce 1991 byla prohlášená technickou památkou. Její chátrání však nezadržitelně pokračovalo. Teprve vznik Nadace ekotechnického muzea a později obecně prospěšné společnosti Ekotechnické muzeum znamenal rázné kroky k záchraně. Interiéry si oblíbili filmaři. Vznikaly tu filmy jako např. Šakalí léta, Amerika nebo seriál Zdivočelá země. Míří sem i zahraniční štáby. Průvodci ukazují návštěvníkům, kudy se třeba proháněl Gerard Depardieu coby Jean Valjean v Bídnících, anebo fotografii, na níž pózuje Tom Cruise.
Stará čistírna v Bubenči je zachráněna, ale práce tu ještě neskončily...
Vysílání: 17.3., 14.15 hod., ČT2; Opakování: 19.3., ČT2., 22.3., ČT2.

Slovanská epopej (1/3)
Cyklus monumentálních maleb Alfonse Muchy vznikl v letech 1910–1928. Světoznámý malíř jej maloval 18 let a věnoval všech dvacet velkoformátových obrazů Praze a „veškerému československému obyvatelstvu“. Slovanská epopej byla v roce 1950 umístěna na zámku v Moravském Krumlově, který je nyní v rukou soukromé firmy Incheba. 8. listopadu 2010 se Slovanská epopej stala movitou kulturní památkou. Na základě poslední vůle jejího tvůrce byla loni epopej převezena do Prahy. Třídílný dokument Galerie hlavního města Prahy se snaží vysvětlit veškeré nejasnosti, které kolem Muchova díla rozvířila média.
Vysílání: 18.3., 14.00 hod., ČT2; Opakování: 22.3., ČT2.

Uchem jehly
Fotoreportér Jan Šibík pracuje pro časopis Reflex. Projíždí celý svět a přináší svědectví o naší době. O změnách, kterými procházíme. Ale mnohdy i o válečných konfliktech, uprchlických táborech, hladomoru, útlaku, epidemiích a katastrofách. O skutečnostech, na které v bezpečí vlastních domovů rádi zapomínáme. Jeho fotografie vyprávějící o bolesti a utrpení, jsou burcující. Jsou pozoruhodné tím, jak se na nich snoubí čistá krása s hrůzou.
Vysílání: 18.3., 15.25 hod., ČT2; Opakování: 19.3., ČT2.

Cesty víry: V Boží dlani
Je to už řada let, co se akademický malíř Jindřich Hegr doslova uhnízdil v rodné chalupě své babičky na Vysočině, kde prožil dětství. Chalupu i její inventář uchovává ve stavu, v jakém ji prarodiče užívali. Svratouch je pro něj místem, do něhož se uchyluje před moderní civilizací. Tady je jeho útočiště a tvůrčí zázemí. A Vysočinu samotnou dokonce nazývá jakousi konejšivou Boží dlaní...
Vysílání: 18.3., 15.50 hod., ČT2; Opakování: 19.3., ČT2., 25.3., ČT2.