Scéna.cz 

Jakub Schikaneder - život a dílo

V souvislosti se současnou výstavou Jakuba Schikanedera ve Valdštejnské jízdárně představila Národní galerie rozsáhlou monografii kolektivu autorů věnovanou tomuto malíři.

Základní text je dílem dlouhodobého schikanederovského badatele Tomáše Vlčka, který se zde zaměřuje především na vývoj Schikanederova díla a jeho zařazení do kontextu soudobého evropského malířství. Tomáš Vlček považuje Schikanedera za eklektika, typického představitele malířství druhé poloviny 19. století, seznámeného s dobovými uměleckými proudy, které osobitě zpracovává a přetváří ve svém díle, jímž se pokouší řešit problémy kultury.

Veronika Hulíková přináší nové poznatky o soukromém životě Jakuba Schikanedera, který byl vzhledem k neexistenci pozůstalosti doposud takřka neznámý. V archivních materiálech a matrikách se jí podařilo např. vypátrat místa, kde během života malíř pobýval a díky novým informacím se podařilo rovněž identifikovat ženu na obraze V ústraní jako Emílii Nevolovou, s níž se Schikaneder v roce 1884 oženil. Veronika Hulíková se zabývá také působením Schikanedera na Uměleckoprůmyslové škole v letech 1885 až 1922, nejdříve ve funkci asistenta Františka Ženíška, pak jako vedoucího speciální školy pro dekorativní kresbu a malbu.

V kapitole Tomáše Sekyrky je pojednána Schikanderova účast v českém odboru kuratoria Moderní galerie a další oddíly mají za téma velmi zajímavou oblast malířských technologií a restaurování.

Již první Schikanderova výstava v roce 1998 vyvolala velký zájem sběratelů a na trhu se začala objevovat různá jeho díla, mezi nimž nechyběly kopie Schikanederových žáků z doby jeho pedagogické činnosti ale i novodobá falza. Nashromážděný rozsáhlý soubor Schikanederových obrazů umožnil NG provést systematický průzkum malířské technologie a laboratorně stanovit metody, které jsou prokazatelně použity pouze tímto autorem. Využíval např. speciální finesy pro dosažení světelných efektů - mikrofotografie ukazují plátna s různými vazbami i rozličné druhy podkladů - papír a dřevěné desky, zvláštní vrstvení barev a vymývání. Touto osobitou "architekturou barevných vrstev" dociloval romantické světelné atmosféry, kterou nikdo jiný neuměl napodobit. Novodobá falza jsou mimoto rozeznatelná i podle stáří (novosti) použitých pigmentů. Národní galerii se takto podařilo "prověřit" své fondy pokud jde o Schikanedera a podobně byla zkoumána i čtyřicítka děl, která byla na právě probíhající výstavu z různých zdrojů zapůjčena. Prestože stále ještě jsou některé Schikanederovy práce nezvěstné, o těch které jsou k dizpozici, již díky vědě není pochyb.

Katalog zahrnuje dále celkový soupis Schikanederova díla, v obrazové části je to na 300 položek včetně fotografií ztracených obrazů.

Nejen odborníkům tak tato publikace poskytuje maximální míru dnes známých faktů o životě a tvorbě Jakuba Schikanedera. Nové objevy a důkladné zpracování jsou kvalitami, které ji společně se zdařile koncipovanou výstavou dávají šanci stát se jednou z kulturních událostí roku.