Scéna.cz 

Filmové tipy 31. týden

Noční filmový klub Marseillaisa
Historická freska o vítězné písni francouzské revoluce. Francouzské drama (1937). Hrají: P. Renoir, L. Delamareová, L. Jouvet, M. Escande, A. Clariond a další. Scénář a režie Jean Renoir (Ve francouzském znění s titulky)
Oddíl pěti set dobrovolníků z Marseille táhne do Paříže, aby tam bránil revoluci v rozhodném boji proti hroutící se monarchii krále Ludvíka XVI. Píseň dobrovolníků z jižní Francie Marseillaisa se stala uznávanou hymnou revolucionářů. Útok na Tuilerie končí vítězstvím lidu, král je sesazen, a jak už všichni dobře z hodin dějepisu víme, Francie je prohlášena republikou.
Film vznikl pod záštitou odborového svazu CGT, který také dodal mnoho neplacených statistů. Novinkou pak byla úhrada výrobních nákladů ve výši 5 miliónů franků vydáním podílových listů.
Marseillaisu natočil významný režisér Jean Renoir pro Lidovou frontu spojených levicových stran, která však byla - když měl film v únoru 1938 premiéru - již rozehnána.
Vysílání: 29.7., 00.25 hod., ČT2.

Chodníky slávy... Jack Nicholson POSLEDNÍ ESKORTA
Těch několik dnů svobody je potřeba si pořádně užít. Jack Nicholson v hlavní roli amerického dramatu (1973). Dále hrají: O. Young, R. Quaid, C. James, C. Kaneová, M. Moriarty, L. Andersová, N. Allenová a další. Režie Hal Ashby.
Předčasně zemřelý americký režisér Hal Ashby (1929–1988) je u nás dobře známý svými snímky Cesta ke slávě (1976), Návrat domů (1978) a Byl jsem při tom (1979). Neprávem opomíjený v jeho filmografii je tragikomický příběh Poslední eskorta (1973), natočený podle stejnojmenného románu Darryla Ponicsana (vydaného v roce 1971). Líčí cestu dvou ostřílených námořníků ze základny ve Virginii do vězení v Portsmouthu v New Hampshire, kam mají dopravit naivního, sotva dospělého kolegu odsouzeného na osm let za pokus vykrást pokladničku dobročinné akce se čtyřiceti dolary. Samotný paradox nesmyslného trestu a drobného přestupku (způsobený tím, že zmíněná dobročinná akce byla "dítětem" manželky velitele základny) hraje podstatnou roli ve vývoji vztahů všech tří protagonistů. Oba mazáci, kteří ve svém úkolu vidí především možnost, jak se dostat alespoň na chvíli ze šedivého vojenského života, se postupně s mladým delikventem spřátelí a snaží se mu poslední chvíle na svobodě co nejvíc zpříjemnit. Několikadenní cesta podél amerického východního pobřeží s "oddechovými" zastávkami ve Washingtonu, New Yorku a nakonec v Bostonu se mění v zasvěcování životem nezasaženého mladíka do námořnických radovánek, jakými jsou pití piva, rvačka s nenáviděnými mariňáky (námořní pěchotou) a nakonec návštěva třetiřadého nevěstince. Scenárista Robert Towne (pozdější držitel Oscara za Čínskou čtvrť) zachoval v adaptaci Ponicsanovy předlohy drsnou námořnickou mluvu, což natolik zneklidnilo společnost Columbia, že plánovanou premiéru filmu odložila a snímek uvedla do kin až poté, kdy byl nadšeně přijat na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Poslední eskorta kromě svého příběhu zaujme vynikajícími hereckými kreacemi hlavních představitelů Jacka Nicholsona, prakticky neznámého černého herce Otise Younga a především tehdy začínajícího Randyho Quaida v úloze eskortovaného provinilce (zajímavé v této souvislosti je, že dalším kandidátem na tuto roli byl stejně neznámý John Travolta). Nicholson a Quaid byli stejně jako autor scénáře nominováni na Oscary, Nicholson navíc dostal hereckou cenu v Cannes 1973 a v příštím roce (kdy se snímek dostal do široké distribuce) ještě herecká ocenění Národní společnosti filmových kritiků a Kruhu newyorských filmových kritiků, obě společně i za svůj stejně dobrý výkon v Polanského Čínské čtvrti. Ashby obsadil vynikající herce i do epizodních úloh, za zmínku stojí především Carol Kaneová (prostitutka) a Michael Moriarty (důstojník ve vězení). Roličku bostonského taxikáře si zahrál kameraman Michael Chapman, který má výrazný podíl na realistickém výtvarném ladění snímku, v němž náladotvornou funkci často přebírají záběry pochmurné zimní krajiny. Ve filmu, který je také pozoruhodný úsporným použitím hudby, cítíme doznívající atmosféru šedesátých let, především ve scéně večírku v newyorské East Village a ve všudypřítomném odporu vůči (vojenské) autoritě, jenž je nevysloveným komentářem k tehdy vrcholící vietnamské válce.
Vysílání: 31.7., 21.55 hod., ČT2.

Filmový klub Deník venkovského faráře
"Nedělám jistě nic zlého, když zapisuji upřímně den po dni prostá, nevýznamná tajemství jinak nezáhadného života." Slavné francouzské filmové drama podle románu Georgese Bernanose (1951). Hrají: C. Laydu, A. Guibert, N. Ladmiralová, N. Maureyová, J. Riveyre a další. Scénář a režie Robert Bresson (Ve francouzském znění s titulky)
Mladý venkovský farář z Ambricourtu bojuje jak svůj vnitřní boj (tak typický pro všechny světce) o víru a modlitbu, tak proti nemravnosti hraběte ze zámku, svatokrádežné hraběnce, mladé komtese, která matku až patologicky nenávidí a konečně i proti hloupým vesničanům. Jediným přítelem z lidí je mu farář z Torcy, starý a zkušený kněz. Nosí v sobě hnízdo rakoviny a díky ní může jíst jen chleba a víno (symbol eucharistie vidí snad každý věřící člověk). Jeho život pomalu ale jistě směřuje k vrcholnému boji, ve kterém donutí hraběnku vzdát se relikvie, kterou chová jako památku na svého mrtvého synka. Farář vítězí a žena se opět smiřuje s Bohem. V čas nejvyšší. Kněz cestuje za svým přítelem ze semináře, který opustil kněžskou dráhu. Nachází ho v bídě a nicotnosti. A opět je to ambricourtský farář, který vítězí na pochybami odpadlíka. Neodsuzuje, neproklíná, tiše trpí. Konec je neodvratný. Paralela s životem Kristovým, Bernanosem zamýšlená, se Bressonovi podařila přímo mistrovsky.
Filmový kritik Jan Jaroš k tomuto filmu uvádí: "Deník venkovského faráře (1950) vznikl podle stejnojmenné předlohy katolického spisovatele Georgese Bernanose a režisér si při jeho přepisu počínal přesně opačně než spisovatel - zatímco Bernanos dojímá, vybízí k citové spoluúčasti na krušném životním údělu faráře z Ambricourtu, Bresson staví na strohém, jakoby odosobněném podání, z něhož vymizel jakýkoli soucit. Zde se poprvé a v plné míře uplatňuje režisérova představa o "pravé" podobě filmu, která žádným motivem, žádným obrazem, žádným gestem nesmí naznačit souvztažnost, události se musí odvíjet stejně nevyzpytatelně, jako je vnímá titulní hrdina. Farář, strádající nepochopením obhroublých venkovanů i stále tíživější nemocí, se tak stává prvním z řady protagonistů, kteří skrze utrpení dosahují velikosti.
Vysílání: 03.8., 23.30 hod., ČT2.

Filmové návraty Čínský syndrom
Napínavé drama hrozící katastrofy v jaderné elektrárně. Jane Fondová, Jack Lemmon a Michael Douglas v hlavních rolích amerického filmu (1978). Dále hrají: S. Brady, J. Hampton, P. Donat, W. Brimley, J. Karen a další. Režie James Bridges.
Otázka bezpečnosti jaderných elektráren byla na sklonku 70. let velmi žhavým tématem, takže není divu, že se k ní vyslovili i hollywoodští filmaři. Režisér James Bridges (1936–1993) natočil podle původního scénáře, na němž sám spolupracoval, drama televizního štábu, který se stane nechtěným svědkem hrozící katastrofy v kalifornské jaderné elektrárně. Producentem filmu byl Michael Douglas, který také vytvořil roli radikálně smýšlejícího kameramana Richarda, a na výrobě snímku se podílela společnost další hlavní představitelky (reportérka Wellsová) Jane Fondové, nazvaná IPC (tj. Indochina Peace Campaign - název, který přímo odkazuje k tehdy levicovému smýšlení známé herečky). Třetí hlavní úlohu, obětavého zaměstnance elektrárny Godella, ztvárnil herec, jehož vídáme častěji v komediích, Jack Lemmon. Film měl premiéru 16. března 1979 a byl celkem nevybíravě napaden odborníky na jadernou energii i filmovými kritiky, že hrubě nerealistickým způsobem zobrazuje potenciálně vážnou věc. Pak ovšem došlo k tomu, co můžeme nazvat "jak život imituje umění". 28. března ve čtyři hodiny ráno se v jaderné elektrárně na Three Mile Islandu uprostřed řeky Susquehanna poblíž pensylvánského Harrisburgu stalo prakticky totéž, co popisuje tento film. Kombinací technické závady, lidského omylu a trochy smůly nastala zatím nejhorší americká jaderná katastrofa. Reaktor bloku dva se najednou začal přehřívat, došlo k úniku radioaktivních plynů a teplota uvnitř reaktoru se nezadržitelně blížila kritickým hodnotám. Stejně jako v hollywoodském filmu, napadaném za hrubý nerealismus, byla veřejnost po určitou dobu klamána, co jí vlastně hrozí. Pensylvánský guvernér Thornburgh zjistil, že evakuační plány pro podobné ohrožení, které zdědil, jsou k ničemu a vyvolaly by jen nekontrolovatelnou paniku. Ta stejně propukla dva dny po nehodě, kdy vydal příkaz k evakuaci těhotných žen a dětí školou povinných. Své domovy bezhlavě opustilo víc než 140 000 lidí. Za několik hodin na místo dorazil i tehdejší americký prezident Carter, ale to už měli odborníci situaci v elektrárně pod kontrolou, neboť teplota jádra se začala stabilizovat. Pozdější vyšetřování zjistilo, že do tzv. čínského syndromu, kdy přehřáté jádro hrozí propálením zemské masy až na druhou stranu do Číny, scházelo zhruba třicet minut. Druhý blok elektrárny byl bezpečně uzavřen a na věčné časy zakonzervován.
Není divu, že film Čínský syndrom se po této události stal velikým diváckým hitem a posbíral také řadu nejrůznějších ocenění. Byl mimo jiné nominován na čtyři Oscary - za mužský a ženský herecký výkon v hlavní roli (J. Lemmon a J. Fondová), za výpravu a za původní scénář. Žádnou sošku však nezískal (v roce 1979 Oscarům vládlo sentimentální drama Kramerová versus Kramer). Oba hlavní herci dostali za své výkony nakonec Ceny BAFTA (britské Oscary) a Jack Lemmon ještě hereckou cenu na MFF v Cannes. Dramatické vyprávění o hrozící katastrofě, jež vzniklo před více než třiceti lety, dodnes nic neztratilo na své napínavosti a přesvědčivosti. Velkou zásluhu na tom mají vynikající představitelé hlavních rolí i režisér Bridges, který se naprosto obešel bez hudby (kromě písně Somewhere In Between, jež zazní pod úvodními titulky), čímž ještě zvýšil vnitřní dramatičnost filmu.
Vysílání: 04.8., 12.25 hod., ČT2.

Filmový klub - Americké nezávislé léto Wendy a Lucy
Na dlouhé cestě je nejdůležitější přátelství. Třeba i se psem. Americký film (2008). Hrají: M. Williamsová, W. Oldham, J. Robinson, W. Dalton, W. Patton, L. Fessenden a další. Režie Kelly Reichardtová (V anglickém znění s titulky) (Premiéra).
Mladičká Wendy Carrollová (Michelle Williamsová) cestuje přes Spojené státy na Aljašku, kde si chce na léto najít práci. Cestuje starým autem, a jejím společníkem je věrná fenka Lucy. Wendy však uvízne v jednom městečku v Oregonu, protože se jí rozbije auto. Protože kvůli nákladům na opravu nemá dívka dost peněz, pokusí se pro Lucy ukrást něco v samoobsluze. Jenže prodavač ji přistihne a Wendy skončí v policejní cele, zatímco Lucy zůstane přivázaná před prodejnou. Než Wendy zaplatí pokutu a vrátí se, je pes pryč. Od té chvíle je dívčinou jedinou starostí psa najít. Wendy si poprvé s plnou vahou uvědomuje svou zodpovědnost za jinou bytost, než je ona sama. Než se s Lucy opět shledá, projde si soukromým očistcem, po kterém to už nebude tatáž Wendy...
Americký nezávislý snímek režisérky Kelly Reichardtové vznikl podle povídky Train Choir Jona Raymonda. V titulní roli se představuje Michelle Williamsová, později nominovaná na Oscara za roli M. Monroeové ve filmu Můj týden s Marilyn.
Vysílání: 04.8., 21.35 hod., ČT2.

Zelený drak
Zapomenutý příběh z války. Patrick Swayze v hlavní roli amerického filmu (2000). Dále hrají: F. Whitaker, Duong Don, Hiep Thi Le, Billinjer Tran, Trung Nguyen a další. Scénář a režie Timothy Lin Bui (V anglickém a vietnamském znění s titulky).
Před deseti lety se v rámci Projektu 100 objevil v našich kinech americko-vietnamský snímek Tři sezóny (1999) z dílny bratrské dvojice vietnamských emigrantů Tony Bui-Timothy Linh Bui, líčící v propojených povídkách osudy několika lidí žijících v Ho Či Minově městě. Stejný autorský tandem je podepsán i pod filmem Zelený drak (2000), byť v obráceném gardu (tentokrát společný námět režíroval Timothy). Snímek líčí podobnou formou osudy vietnamských uprchlíků, kteří se po pádu Saigonu v roce 1975 dostali do záchytného tábora na námořní vojenské základně Pendleton v jižní Kalifornii. Obrýlený, tichý Tai (Don Duong), jenž se díky znalosti angličtiny stává správcem tábora vedeného seržantem Lancem (Patrick Swayze), se zamiluje do dcery zdiskreditovaného vietnamského generála Thuy (Hiep Thi Le). Jeho malý synovec Minh (Trung Nguyen) se spřátelí s osamělým černým kuchařem Addiem (Forest Whitaker), který na kuchyňskou stěnu maluje obrovského zeleného draka. Taiův přítel Duc (Billinger Tran) se tu zase setkává s bývalou láskou, která je však provdaná za jiného. Film je zajímavým příspěvkem k pozapomenuté historii sedmdesátých let a přes občasnou vypjatou melodramatičnost, jež je pro asijské tvůrce příznačná, kreslí působivý obraz tehdejší doby.
Vysílání: 04.8., 23.45 hod., ČT2.