Žarošická Venuše a polévka s knedlíčky
autor: archiv
zvětšit obrázekTuhle nezvyklou kombinaci skýtá neméně nezvyklé muzeum v Žarošicích, moravské obci se 4 000 tisíci obyvatel nedaleko Kyjova.
Na schodišti vítá návštěvníky žarošického muzea pan ředitel Roman Muroň a za ním nikoliv Madona, jak by se zde patřilo, ale dřevěný anděl. Madona zde samozřejmě přítomná v těch nejrůznějších podobách je, tu prapůvodní poodhalila v malé nenápadné sošce - jednom z řady exponátů v sekci neolitu, i když by se pěkně vyjímala ve vlastní vitríně. Patří do řady neolitických idolů -"venuší", jejichž nálezů sice přibývá, avšak vzhledem k žarošickému kontextu je to unikát.
Průřez místním pravěkem ale nabízí na malém prostoru i jiné skvosty, kvůli nimž musí člověk v etablovaném "kamenném" muzeu urazit kilometry. Např. velkou restaurovanou popelnici s formálními vlivy středomoří nalezenou v hrobě z doby bronzové společně s dvaceti keramickými miskami čekajícími s hromadami dalších střepů na roztřídění a vyhodnocení (na což zatím muzeum nemá kapacity). Fragmenty zdiva neurčitelného hliněného objektu z téže doby vypáleného požárem u nás snad také nemají obdoby...
Celá expozice je zřetelným svědectvím, že místo muselo být nesmírně oblíbené různými kulturami a že génius dávného kultu ženských božstev působí až dosud v úctě ke Staré Matce Boží. Není divu, že v dramaturgii křesťanských poutí s noční bohoslužbou nacházejí někteří etnografové pradávné kořeny. Ostatně do Dolních Věstonic není odsud tak daleko...
To ale není to jediné, co poněkud vyvede z míry zájemce o regionální kulturu zvyklého spíše na zaprášené skříně se vším možným. Vlastivědná sbírka z místních zdrojů je přehledně a živě uspořádána, pár kusů nábytku, model domu, aby bylo jasné, jak se zde bydlelo, zemědělské nástroje potřebné k různým pracím. Vinařství zastupuje gigantický vinný lis z roku 1805, který sice už není využíván zato jeho mladší a menší kolega je podle barevných stop stále funkční. Nemohou chybět předměty spojené s kultem Panny Marie, sošky, plastické obrázky pod sklem nebo staré tisky textů písní a modliteb a oddíl věnovaný historii kláštera a poutního místa na nedaleké Silničné zrušeného Josefem II., z něhož byla milostná socha Panny Marie a s ní tradice poutí přenesena do žarošického farního kostela svaté Anny.
Po prohlídce vlastního muzea je návštěvník nasměrován přes dvorek - zahrádku do protějšího traktu, kde je sídlo multifunkčního Komunitního centra. Na dvorku by si málem nepovšiml další bizarnosti - zachovaného a zrestaurovaného žákovského záchodu z 19. století, kdy objekt sloužil jako škola.
Komunitní centrum se využívá pro nejrůznější akce muzea, obce i soukromníků - řemeslné dílny, semináře o hliněných stavbách, přednášky či oslavy narozenin, ale také jako restaurátorský a keramický ateliér a galerie.
Vedle větší místnosti centra je kuchyně, kde roztopená kamna s pecí vydávají v téměř podzimním nečase příjemné teplo, na plotně v hrnci pobublává navařená polévka s knedlíčky, na stole napečené koláče jen se sliny sbíhají. Hospodyně rozlévá polévku do talířů a přiděluje koláče. Tento "muzejní" zážitek činí ze sloganu o domácí stravě, na nějž lákají zákazníky mnohá restaurační zařízení, prázdnou frázi.
Tím nejpozoruhodnějším "exponátem" v celém muzeu je ovšem jeho ředitel a správce Roman Muroň. Člověk posedlý hlínou v tom nejlepším smyslu. Keramik, který se hlínou musí zabývat ze své profese, restaurátor a archeolog, který zřejmě ze skromnosti utajuje své akademické tituly, jež mu náleží vzhledem k rozsahu znalostí a činností, umělec tvořící hliněné obrazy, architekt a designér, znalec starých a vynálezce nových stavebních postupů, který si postavil vlastnoručně hliněný dům. Mimoto kurátor, fundraiser a projektový manažér. Prostě renezanční člověk, pokračovatel osvícenců z 19. století, patriot a nadšenec, který je původcem toho všeho a kterému se podařilo - zřejmě za spolupůsobení Ochránkyně místa - vyprovokovat tvůrčí síly u spousty podobně založených osob a kupodivu i organizací a vytvořit muzeum, které by se mělo stát povinným cílem exkurzí komunálních činitelů.
Obci Žarošice bylo v roce 2012 za vybudování tohoto kulturního centra otevřeného v roce 2006 uděleno Mimořádné ocenění Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství, Spolku pro obnovu venkova a Svazu měst a obcí ČR. Nedostalo-li se muzeu ještě Ceny Gloria Musaealis, je to snad jen náhoda, protože by si jí za příběh svého vzniku a fungování určitě zasloužilo, i kdyby pro to musela být vyhlášena zvláštní kategorie.
Časopis 21 - rubriky
Články v rubrice - Zprávy
Broumov je pátým městem v řadě hostícím kulatý stůl
Ve čtvrtek 23. května 2024 se v Broumově uskuteční kulatý stůl v rámci projektu Closing the Gap pořádaném orga ...celý článek
DILIA vyhlásila nový grant
DILIA pokračuje ve své podpoře mladých talentů. Po již tradičních a dlouhodobých projektech, jako jsou Cena Ev ...celý článek
Časopis 21 - sekce
DIVADLO
Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe
Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých celý článek
HUDBA
Living Colour přivezou svou funkmetalovou smršť
Living Colour. Kultovní newyorská kapela, která zcela zásadně ovlivnila světovou hudební scénu, se po letech v celý článek
OPERA/ TANEC
Do programu ZUŠ Open se letos zapojí 444 škol
Příští týden naplno vypukne celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open, který pod heslem ZUŠlechť celý článek