Scéna.cz 

Unikátní výstava Země černých faraonů

Národní muzeum zahájilo v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur výstavu ZEMĚ ČERNÝCH FARAONŮ, která odhaluje tajemství po staletí ukrytá v písku. Na výstavě, představující dějiny starověké Núbie od konce pravěku po rané křesťanské období, je prezentována řada exkluzivních předmětů, které vůbec poprvé opustily území Súdánu. S výstavou Země černých faraonů se pro návštěvníky otevírají modernizované výstavní prostory i revitalizované nádvoří muzea. Jde o první krok celkové rekonstrukce Náprstkova muzea pod názvem Okno do světa, jejímž cílem je rozšíření prostor pro stálé expozice a atraktivní výstavy, které návštěvníkům přiblíží mimoevropské kultury.

Výstava Země černých faraonů v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur prezentuje unikátní nálezy, které archeologové Národního muzea objevili v průběhu dlouholetého výzkumu na súdánské lokalitě Wad Ben Naga. Návštěvníci tak mají jedinečnou možnost obdivovat vzácný oltář s egyptskými a merojskými hieroglyfy s dvojjazyčně psanými jmény krále Natakamaniho a královny Amanitore, a dvojici sousoší Amona a Mut, zapůjčené ze Súdánského národního muzea v Chartúmu. Expedice je objevila na konci roku 2013 v hlavní svatyni zkoumaného chrámového komplexu, tzv. Týfónia.

Zlatý poklad královny Amanišacheto i objevy ze Súdánu poprvé v České republice. Kromě unikátních nálezů z Wad Ben Naga prezentuje výstava i cenné exponáty ze sbírek předních evropských muzeí. V České republice se tak poprvé představuje zlatý poklad královny Amanišacheto, objevený v její pyramidě, jehož část na výstavu zapůjčilo Egyptské muzeum a Sbírka papyrů v Berlíně. Zastoupeny jsou také nálezy ze súdánských výzkumů ve Wad Ben Naga, uskutečněných již před pětapadesáti lety, ale i předměty pocházející z výzkumů Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze na lokalitách Usli a Sabaloka. Z bohatého souboru exponátů vyniká také busta zlacené sochy boha Apedemaka, která je jedním z pouhých tří známých trojrozměrných vyobrazení božstva se lví hlavou, nebo soška tzv. Sloního muže z Merojského období. Všechny tyto předměty přiblížují návštěvníkům bohatou kulturu a každodenní život obyvatel starověké Núbie.

Výsledky úspěšné archeologické mise Národního muzea
Archeologové Národního muzea odkrývají již šestým rokem tajemství súdánské lokality Wad Ben Naga, která byla před téměř dvěma tisíci lety, v období Merojského království (asi 300 před n. l. – 350 n. l.), jedním z největších měst starověké Núbie. V zatím poslední výkopové sezóně navázali vědci na úspěchy z minulých let a po vzácném oltáři s egyptskými a merojskými hieroglyfy a pískovcovém sousoší bohů Amona a Mut odkryli další důležité objevy. Expedici se podařilo odhalit, z jakého období pochází chrámový komplex, tzv. Týfónium, objevený v průběhu výzkumů v roce 2011. K dataci pomohl archeologům nález části nástěnných maleb se jménem panovníka, který nechal komplex postavit. Byl jím král Natakamani, jenž vládl v oblasti v polovině 1. století n. l.
„V průběhu poslední výkopové sezóny se nám povedlo odkrýt další vzácné pískovcové sousoší Amona a jeho manželky Mut. Je podobné prvnímu objevu, ale v o poznání lepším stavu. Dále byly ve svatyni objeveny vzácné sochy, které zde byly rituálně uloženy někdy na konci Merojského království. Obě sousoší, která původně chránila bránu do hlavní svatyně Týfónia, byla poničena v souvislosti s příchodem raného křesťanství do oblasti Súdánu. Návštěvníci je uvidí na výstavě vedle sebe,“ doplňuje Pavel Onderka, vedoucí archeologické expedice Národního muzea.
Výzkumy ve Wad Ben Naga i výstava Země černých faraonů jsou financovány prostřednictvím štědrých darů partnerů expedice společnosti PRAG EMPORION, s.r.o. a společnosti BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. Činnost archeologické expedice do Wad Ben Naga je podporována Grantovou agenturou České republiky v rámci projektu Výzkum merojského královského města ve Wad Ben Naga (Súdán).

Cesta za pokladem núbijské královny pro malé návštěvníky
Děti se na výstavě Země černých faraonů mohou vypravit na dobrodružnou Cestu za pokladem núbijské královny, a společně s italským dobrodruhem Giuseppem Ferlinim tak odhalit tajemství starověké Núbie a života na březích Nilu. Inspirací jim bude skutečná výprava Ferliniho, který se na dobrodružnou cestu přes Egypt až do Súdánu vypravil v roce 1830.
Již v červnu výstavu doprovodí přednáškový cyklus pro všechny milovníky historie pravěku a starověku. Přední čeští odborníci na danou problematiku představí české výzkumy na historickém území Súdánu a vybrané archeologické lokality.

Přednáškový cyklus k výstavě:
3. 6. 17.30 Súdánský večer, představení výzkumů posledních dvou sezón ve Wad Ben Naga
10. 6. 17.30 Wad Ben Naga (PhDr. Pavel Onderka, Mgr. Vlastimil Vrtal), seznámení s lokalitou, na níž probíhá výzkum Národního muzea, jejím historickým vývojem a dějinami jejího objevování
17. 6. 17.30 Usli (prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.), představení výzkumů naleziště, kde od roku 2009 působí Český egyptologický ústav FF UK v Praze
24. 6. 17.30 Sabaloka (Mgr. Lenka Suková, Mgr. Ladislav Varadzin, Ph.D.), prezentace jednoho z největších pohřebišť období mezolitu v Súdánu a předmětů z lokality, které jsou k vidění na výstavě Země černých faraonů.

Revitalizace Náprstkova muzea pro sbírky i návštěvníky pod názvem Okno do světa
Výstava Země černých faraonů je první z řady mezinárodních výstavních projektů, které Náprstkovo muzeum realizuje pod názvem Okno do světa. V rámci nového výstavního programu muzea budou návštěvníkům představeny například také kultury Ázerbajdžánu či Bhútánu. Připravována je též výstava věnovaná kultuře Afghánistánu.
„Mezinárodní výstavní projekt Země černých faraonů, představí veřejnosti vůbec poprvé řadu předmětů, objevených při výzkumech Národního muzea v Súdánské republice, společně s poklady z egyptologických a nubiologických sbírek významných evropských muzeí. Výstava je však výjimečná i z jiného pohledu – zahajuje novou etapu v životě Náprstkova muzea po revitalizaci zastaralých výstavních prostor a nádvoří,“ říká Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea. Výstavní prostory s rozlohou 451,5 m² prošly rekonstrukcí a modernizací, jež je součástí revitalizace celého Náprstkova muzea – jednoho z posledních objektů Národního muzea, který dosud neprošel novodobou rekonstrukcí a přizpůsobením prostor novým trendům prezentace a vstřícnému návštěvnickému provozu. V rámci revitalizace budou vybudovány nové depozitáře pro uložení unikátních sbírkových fondů mimo stávající objekt muzea a nic nebude stát v cestě dalšímu rozšíření výstavních prostor pro stálé expozice i krátkodobé či střednědobé výstavní projekty. Bohaté americké, africké, japonské nebo čínské sbírky Náprstkova muzea se tak díky revitalizaci dočkají skutečně důstojných prostor pro své v mnohých případech vůbec první vystavení ve stálé expozici.
Kromě rozšíření výstavních prostor se počítá také s vybudováním dalších aktivizačních i odpočinkových zón pro návštěvníky, přizpůsobením badatelny a čítárny Náprstkovy knihovny modernímu badatelskému provozu i se zřízením kavárny a rozšířením muzejního obchodu.
V rámci první etapy revitalizace Náprstkova muzea byl na nádvoří vybudován prostor pro pořádání venkovních akcí pro veřejnost, stejně jako exteriérových výstav. První z nich s názvem Hic sunt leones představuje návštěvníkům život obyvatel východoafrické savany prostřednictvím velkoformátových fotografií.